RECENZE: Najdeme se na Ztracené. V Olomouci se humor neztratí

FOTO: Někdy je už příliš pozdě diskutovat o tom, co mělo být jinak. Zdroj: MDO
Někdy je už příliš pozdě diskutovat o tom, co mělo být jinak. Zdroj: MDO

Moravské divadlo hraje vyloženě pro Olomoučáky. Komedie Michaely Doležalové a Romana Vencla je psaná hercům přímo na míru a narážky na Moraváky a samotnou metropoli se prolínají celým představením.

FOTO: Někdy je už příliš pozdě diskutovat o tom, co mělo být jinak. Zdroj: MDO
Někdy je už příliš pozdě diskutovat o tom, co mělo být jinak. Zdroj: MDO

Hlavní hrdinka, paní Vilma, pracuje v logistické firmě. Zbývají ji tři roky do důchodu, když ji najednou vyhodí z práce. A ještě ke všemu zjistí, že ji její manžel podvádí s mladou kolegyní Andreou. Co kdyby se mohla vrátit v čase o rok zpět? Zachránila by své manželství a udržela si práci? To vše může Vilma zjistit díky baru na Ztracené.

Autoři ale rozvíjejí během hry více dějových linií. A všechny spolu souvisí a doplňují se. Také postavy nejsou jednotvárné. Každá má svůj vlastní příběh a charakter. To jim pomáhá dotvářet atmosféru okolo hlavní postavy.

Se svými hereckými kolegy se Vilma v podání Vlasty Hartlové setkává nejen v kanceláři firmy.  Svou jedinečnou šanci vrátit se v čase využívá naplno. A jednoznačně upřednostní svůj vztah s manželem Richardem neboli Jaroslavem Krejčím. Vyzkouší úplně všechno, co jí její spolupracovnice Danica (Lenka Kočišová) poradí. Vilma vytáhne svého druha do kina na alternu, do baru na vodku s džusem i do fitka.

FOTO: Snažit se napravit pochroumaný partnerský vztah znamená především dřinu a odhodlání.
Snažit se napravit pochroumaný partnerský vztah znamená především dřinu a odhodlání.

Za zmínku určitě stojí i herecké výkony všech, kteří se na prknech objevili. Přes rozporuplnou postavu Vilmina manžele, který na jednu stranu kouká po mladých holkách, ale je zároveň i milujícím manželem. Dále neúnavnou bavičku Danicu, která svou neutuchající energií baví celé publikum. A to zejména vtipy o své rodné slovenské zemi. Dalším komediantem, kterému to ale moc nejde, je synovec vedoucího firmy Oliver.

V kanceláři sedí ,většinou potichu, pracovník Bubák. Ten i ve svých čtyřiceti letech bydlí s matkou a očekává příchod pravé lásky. Tou rozhodně není zástupkyně Irena. Semetrika, která ráda huláká na své podřízené a je zamilovaná do svého šéfa.

Vedoucí firmy rád baví své podřízené a pokukuje po mladších sukních. Právě jedna taková sukýnka je ve firmě nová a jmenuje se Andrea. Naivní blondýnka, která když se zamiluje tak bezhlavě a naplno.

FOTO: I výpověď může být pro někoho nejšťastnějším okamžikem. Když ví, že to za to stálo.
I výpověď může být pro někoho nejšťastnějším okamžikem. Když ví, že to za to stálo.

Nejen scénář je promyšlený. Také scéna je plně využitá. Uprostřed jeviště se nachází dva pulty, které se během pár chvil mění z kanceláře na obývák, jídelnu nebo dokonce vířivku. A mezi nimi a pár dalšími kusy nábytku pobíhají herci v nezvyklém přestrojení. Nemají na sobě totiž žádné speciální kostýmy, pouze oblečení z kamenného obchodu.

Najdeme se na Ztracené, Moravské divadlo Olomouc, režie: Michaela Doležalová a Roman Vencl, hrají: Vlasta Hartlová, Jaroslav Krejčí, Vendula Fialová, Václav Bahník, Naděžda Chroboková-Tomicová, Lenka Kočišová a další

Hodnocení:  90 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*