×
TOPZINE.cz

RECENZE: Muzikál Hamlet se v roce 2012 vrátil na prkna Divadla Broadway

(Hamlet The Rock Opera)V Divadle Broadway byl s pompou uveden Hamlet The Rock Opera. Muzikál Janka Ledeckého se v Čechách ukázal po více než dvanácti letech. Hudební dílo o dánském kralevici broadwayskou úroveň značně pozvedává.

[album: https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/hamlet-the-rock-opera/|width=660]

Tradiční shakespearovské drama je léta řazeno k oblíbeným námětům popkulturních tvůrců. Muzikálový žánr jejich spárům nemohl uniknout. Hamlet naštěstí skončil u muzikanta Janka Ledeckého.

Čtěte také: Bídníci převyšují naši muzikálovou produkci

Hamlet byl původně uváděn v roce 1999 v Divadle Kalich, které přímo pro inscenaci nechali tvůrci vystavět. Ledecký se tehdy ujal role dánského prince. Po české štaci se muzikál vydal do Ameriky, kde prošel znatelnou rekonstrukcí. Zpoza oceánu putoval například do Koreje či Japonska.

Krev naštěstí netekla Zdroj: M. J. Polák, DB

Nejokatější obměnou oproti původní verzi bylo přidání titulu The Rock Opera. Ten není samoúčelný. Rocková opera je žánr sám o sobě. Od muzikálu se liší tím, že předěly mezi jednotlivými písněmi nespojuje mluvené slovo. Je však paradoxní, že v Hamletovi se mluví poměrně často.

Hudební složku spolu s texty skládal Janek Ledecký. Režie se v novém nastudování ujal americký režisér Robert Johanson, jenž působil i na newyorské Broadwayi.

Broadway Hamletovi utahuje opasek

Pokud jsem v jedné z předešlých recenzí zmiňoval, že Hybernia trpí na sterilní a malý prostor, Broadway je mnohem menší. Hamlet by si zasloužil rozsáhlé jeviště s monumentálními historickými kulisami. Malé scény jsou pro činohru nebo muzikály s výraznější hereckou složkou. Velká show totiž zasluhuje velké prostory.

Ty by daly vyniknout především sehrané company, jejíž členové vkusně doplňují pěvecké party sólových rolí a taneční choreografie rovněž neodbývají. Davové scény jsou jedním ze zapamatovatelných kladů muzikálu.

Elegantně provedená scéna

Výtvarníci si na scénografii dali záležet. Její chytré provedení na místní divadelní prkna účelně zapadlo. Faktem nicméně je, že oproti původní verzi se téměř nezměnila. Sestávala z otočného útvaru, jenž má z jedné strany podobu lodě a z ostatních simuluje různé hradní prostory. Obával jsem se, že tvůrci budou blbnout s bohatým technickým zázemím, ale nakonec zůstali střízliví.

Očima Kateřiny Valalik Čermákové: Hamlet Janka Ledeckého se dočkal nového nastudování a diváci se tak mohou těšit na další nadprůměrný původní muzikál. I když by se našlo mnoho líbivých inscenačních složek, které k tématu jednoznačně nepatří, kvalitních prvků se objevuje mnohem víc. Za nejslabší články považuji svatební scénu a postavy Rosencrantze a Guildensterna. Královský pár by přeci jen měl zachovávat jistou vážnost a důstojnost, proto mi Claudiovo ježdění po kolenou při vyznání lásky a Gertrudin až erotický tanec připadají nevhodné. Rapující Rosencrantz s Guildensternem jsou pak už vrcholem nevkusu.

Tyto nedostatky ale vyrovnávají davové scény a výrazně emotivní momenty, jakým byl především Oféliin pohřeb. Ačkoliv je Hamlet klasickým tématem a pro muzikálové zpracování není nejvhodnější, režisér Robert Johanson dokázal vytvořit na naše poměry kvalitní podívanou.

Hodnocení: 80 %

Jediným záporem scény byla projekce, v níž Hamletovi duch zavražděného otce odhalil pravý původ své smrti. Do výtvarné koncepce se nehodila a navozovala dojem laxnosti. Tvůrčí tým muzikálu je očividně schopný, ale tímhle si kazí reputaci. Když vezmeme v potaz, že příběh se spoléhá jen na náznaky a počítá s faktem, že divák shakespearovskou klasiku zná, polopatické vyprávění je zbytečné. Projektor působí v kontextu s důmyslným pojetím scény jako primitivní nástroj.

Kostýmy zčásti ilustrují historické prostředí, ale některé mužské oděvy autorka Simona Rybáková vyrobila v osnovách rockové módy. Tím vzniká v inscenaci překvapivě fungující paradox.

Janek Ledecký muzikálovou hudbu zvládá

Když Oldřich Lichtenberg, tradiční broadwayský producent, přestavoval původní kino-interiér do dnešní podoby, škoda, že nemyslel na orchestr. Hudba Janka Ledeckého je jedním z hlavních nosných trámů inscenace. Autor se očividně nechal inspirovat ve vícežánrovosti muzikálu Jesus Christ Superstar.

Skladby jsou vedeny hlavně v popovém rázu, ale přesto nikoho neurazí. Dominantní melodie střídají poklidnější, jež dávají více vyniknout protagonistům. Těm slouží jako vkusný podklad pro jejich pěvecký projev. Písně toho druhu se hodily především pro představitelku Ofélie Elišku Bučkovou, jejíž hlas je krásný, ale velmi slabý. Ve výraznějších melodiích se vytrácel.

Josef Vojtek jako zrádný král spřádá intriky

Doslova ho pak zabíjí společný zpěv Ofélie s bratrem Laertem alias Patrikem Vyskočilem. Herec ztvárňující Laerta disponuje totiž velmi sytým hlasem. Při sourozeneckém duetu přesto pukají i kamenná srdce. Duet patří k nejsilnějším epizodám inscenace.

V hereckém projevu má Bučková rozhodně co dohánět. Její etudy jsou často moc přeslazené. Byť se svým éterickým zjevem do role Ofélie hodí, obsazení se zřejmě dočkala i z důvodu, že s Václavem Bártou, představitelem Hamleta, jsou párem v civilu.

Noid nemá konkurenci

Václav Noid Bárta září mezi svými kolegy suverénně nejvíc. Pokud Ledecký řekl, že neměl ještě tak vyrovnané obsazení, měl by svůj názor trochu přehodnotit. Ondřej Ruml, druhá alternace, to bude mít těžké. Bárta je skvělý zpěvák se zajímavým hlasovým zabarvením a velkým rozsahem. Zároveň nemá tendence přehrávat a pohybem nezaostává.

S pestrou paletou hudebních žánrů si rovněž poradí. Rockové melodie zvládá stejně dobře jako ty s nádechem španělského flamenca či rytmického blues. Václav Bárta si bez problémů podmaní celý sál se všemi diváky.

Bárta s Bučkovou si sedli i na jevišti

Reinkarnaci v představení zažila Leona Machálková, která se už očividně smířila s tím, že hraní princezen nebude nadále její parketou. Postava královny jí sedla. V nižších polohách to trochu haprovalo, ale celkově svou roli zvládla.

Nepřehlédněte: Lucrezia Borgia láme v Hybernii srdce

Inscenaci mimo jiné ozvláštňuje dvojice Rosencrantze s Guildensternem, kterou ztvárnili Jan Čechovský s Pavlem Vránou. Ani jedna z postav se v původní verzi neobjevila, ale jejich rapové výstupy nové nastudování vkusně okořenily.

Tomáš Trapl je tvárný herec

Četnost žánrů je vítaná a zaručuje, že se divák nezačne hned tak nudit. Když je pak na scéně přemíra melancholie, všichni zajásají nad příchodem Tomáše Trapla, jenž se propůjčil postavě cynického hrobníka. Sice má jen jednu sólovou píseň, zážitek z jeho výstupu je úžasný. Trapl holt umí.

Pamětihodná je postava Polonia, ztělesněná Josefem Lauferem. Ten je spíš hercem než zpěvákem, ale do muzikálu přináší šmrnc, kteří všichni kvitují.

Broadway si konečně zaslouží ovace ve stoje

Upoutávky na Hamleta lákají veřejnost ve jménu nevídané podívané. Kupodivu na tom něco je. Takový počin čekal od Broadwaye málokdo. Za dlouhá léta se na tamním jevišti neobjevil lepší muzikál. Produkce divadla může jásat, protože se jí konečně podařilo vypustit kvalitní dílo.

Dobrý pop Ledecký doplnil několika libůstkami jiných žánrů. Obsazení je až na výjimky s citem vybrané a dává příležitost řadě mladých talentů. Celkově se v rockové opeře Hamletovi nevyskytlo moc výrazných chyb. Však odpověď na otázku, jestli Divadlo Broadway prozře a posune se díky němu trvale dopředu, najdeme jen ve hvězdách.

Hamlet The Rock Opera

Divadlo Broadway

Režie: Robert Johanson

Autor hudby a textů: Janek Ledecký

Obsazení: Václav Bárta/Ondřej Ruml, Janek Ledecký/Josef Vojtek, Leona Machálková/Marta Jandová, Josef Laufer/Martin Pošta, Petr Kutheil/Jan Tenkrát, Eliška Bučková/Brigita Cmuntová/Eva Burešová, Ladislav Korbel/Patrik Vyskočil, Juraj Bernáth/Tomáš Trapl a další

Hodnocení: 70 %

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..