Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Musíme si promluvit o Kevinovi je skvělý film dvou žen

Eliška Nová

Eliška Nová

19. 3. 2012

Film Musíme si promluvit o Kevinovi přichází do kin bez oscarové slávy, kterou by si minimálně v jedné kategorii zasloužil. Navíc skoro vše, co bylo o novém dramatu napsáno, je spoiler, který diváka připraví o opravdový filmový zážitek, jaký dlouho nezažil.

Musíme si promluvit o Kevinovi je drama o ženě, které se stalo něco strašného. Toť vše, co film divákovi dovolí vědět. A je to dobře. Všechny spoilery v podobě i pouhého textu distributora se tváří jako oprávněné, protože závěr odkrývá hlavní téma a může se zdát, že je pro film stěžejní. Jenže právě v tom to vězí.

Lynne Ramsay je skotská režisérka a scenáristka. Už za své první dva krátkometrážní filmy získala ceny poroty na festivalu v Cannes. Festivalová ocenění a cenu British Independent Film Award získala i za svůj debut Ratcatcher. V roce 2007 ji deník The Guardian umístil na dvanácté místo v žebříčku čtyřiceti nejlepších režisérů současnosti.

Když Eva otěhotní, vzdá se své kariéry a postupem času se kvůli rodině přestěhuje na maloměsto. Zpočátku se zdá, že výchova syna není to, v čem by byla dobrá a že si s dětmi příliš nerozumí. Jako malý Kevin neustále pláče, v pozdějším věku naopak nemluví ani nereaguje na slova matky. I když jí doktor oznámí, že její syn je v pořádku, ona ví, že to tak úplně není.

Na Tildu Swinton Akademie zapomněla. Zdroj: distributor filmu

Snímek je natočen právě tak, aby pouze dával tušit něčemu budoucímu, něčemu mrazivému. Divák otupělý každodenními zprávami o tom, co se kde stalo strašného, má pochopit hrůzu oněch titulkových událostí. Je nakonec jedno, o co jde. Záměrem je hluboce se zamyslet a neomezit se na myšlenkový pochod ve stylu: „Tam a tam se stalo něco strašného, co bude dnes k obědu?“

Očima Pavlíny Nouzové: Takováhle deprese na vás dost možná dýchla naposledy u Requiemu za sen. Z filmu vyzařuje bezbrannost, lítost, ale zároveň neuvěřitelná síla. Po odkoukání si nejeden divák bude lámat hlavu, jak někdo dokáže vést takový boj jedince proti davu, ale neunavit se k smrti.

Snímek ovšem zrežírovala žena a hlavní postavou je nešťastná matka, a tak je možné, že pánské publikum se nevcítí do vyčítavých pohledů Tildy Swinton jako jejich křehká (a po zhlédnutí ještě křehčí) polovička.

Hodnocení: 5*****

Analyzování té či oné hrůzné události je proto naprosto zbytečné. Pointou je, že nevíme, co se přesně stalo. Víme, že hlavní hrdinka je na tom bídně, společnost ji odsuzuje a že jde o něco těžko pochopitelného.

[youtube_660]TGjjK5SMbJA[/youtube_660]

Drama je natočeno z pohledu matky. Ke svému záměru používá flashbacky, čímž navozuje naprosto podmanivou atmosféru, ze které sálá deprese. S případným chaosem v časových rovinách se pak vypořádává díky délce vlasů hlavní hrdinky. Průběh filmu napovídá, k čemu v minulosti došlo, ale zároveň vše dokonale skrývá. Nechává hádat, nechává v očekávání a sled událostí servíruje skvěle. Aspekt něčeho neznámého je také hlavním důvodem, proč by si k snímku mohli najít cestu i diváci mimo filmové festivaly.

Opravdu máte chuť na oběd?

Režisérka Lynne Ramsay má vše naprosto promyšlené. Každičkou scénu i záběr směřující k uměleckému zpracování. Ani tak se ale nesnaží tvářit jako intelektuální počin určený pro úzkou sortu lidí. Nejstěžejnější metaforou je využití červené barvy, která dává tušit, že dřív nebo později se objeví krev. Skvělý je i výběr hudby, která říká, že se jede dál. Jako by v rádiu zahrály ten nejobyčejnější song v té pro hlavní hrdinku nejneobyčejnější době.

V hlavní roli zde naprosto exceluje Tilda Swinton. Oscarová sláva měla být její. Akademie by se měla tentokrát opravdu stydět, protože Swinton nebyla ve své kategorii ani nominovaná. A to přesto, že předvedla naprosto strhující výkon, zřejmě nejlepší v její kariéře.

Je Kevin ďábel?

Výtky typu, že Kevin je ve filmu znázorňován jako posedlý ďáblem, případně ještě něčím horším, jsou úplně vedle. Příběh je podáván očima ženy, která si v hlavě rekapituluje události, jež předcházely. Je tedy natočen ze subjektivního pohledu matky, která se ohlíží za životem jí a jejího dítěte. Přesně tak se na něj i musí nahlížet.

Jisté je, že Ramsay se povedlo přimět diváka prožít něco, nad čím se v dnešní době obvykle nepozastaví. Díky ní ale myšlenku na oběd odsune dál. Sonda do duše matky, jejíž syn provedl něco neodpustitelného, by měla přicházet pokaždé, kdy se svět nezastavuje, i když by měl.

Musíme si promluvit o Kevinovi (We Need to Talk About Kevin)

Drama/Thriller
Velká Británie/USA, 2011, 112 min

Režie: Lynne Ramsay
Hrají: Tilda Swinton, John C. Reilly, Ezra Miller

Hodnocení: 5*****

Ohodnoťte tento článek:
5
Právě čtete

RECENZE: Musíme si promluvit o Kevinovi je skvělý film dvou žen