RECENZE: Láska Carla Haffnera k remízám. Šachový duel jako strhující drama

Šachy
Ilustrační foto: šachy Zdroj: mnonline.it

Traduje se, že šachy jsou nudnou hrou postarších džentlmenů, při níž hrozí snad jen to, že soupeř během čekání na protitah usne. Rakouský prozaik Thomas Glavinic však ve svém debutovém románu mistrně přesvědčuje o opaku.

FOTO: Šachy
Thomas Glavinic líčí ve své knize památnou šachovou partii z roku 1910. Zdroj: mnonline.it

Rakouská literatura na domácím poli srdnatě bojuje s větší a finančně silnější literaturou německou a úspěšně proniká i na zahraniční trh. Přestože překladů do češtiny se objeví vždy jen několik do roka, daří se tuzemským nakladatelům vydávat jak světové autory (např. Elfriede Jelinekovou, Thomase Bernharda či Petera Handkeho), tak i relativní nováčky v čele s Arno Geigerem či Paulusem Hochgattererem. Novým přírůstkem do druhé skupiny je i Thomas Glavinic, jenž se českým čtenářům představuje coby velký milovník šachu.

Thomas Glavinic (nar. 1972) je rodák ze Štýrského Hradce, v současnosti však žije coby spisovatel na volné noze ve Vídni. Knižně debutoval právě románem Carl Haffners Liebe zum Unentschieden (1998, č. Láska Carla Haffnera k remízám, Paseka 2013), který jej vyšvihl mezi rakouskou literární elitu. Svůj talent potvrdil Glavinic dalšími romány ověnčenými celou řadou cen. Jeho zatím poslední kniha Das größere Wunder (2013, Větší zázrak) se letos objevila v širší nominaci na Německou knižní cenu.

Zdá se to téměř absurdní, ale je tomu skutečně tak. Hybnou silou románu rakouského spisovatele Thomase Glavinice je opravdu šachové klání, a to zdaleka ne ledajaké. O titul šachového mistra světa se v něm totiž roku 1910 utkává Němec Emanuel Lasker se svým vyzyvatelem, Rakušanem Carlem Haffnerem.

Mistr světa vs. pes obranář

O Laskerovi se tvrdí, že je prakticky neporazitelný. Pravý mistr světa, na němž si vylámala zuby celá řada skvělých šachových mistrů. Rakušan Carl Haffner má pověst zarputilého psa obranáře, jenž se nenechá za žádnou cenu zlákat k agresivní hře, a tak až příliš často dovede partii k remíze. Neprohrává, ale součet jeho úspěchů příliš neoslňuje, neboť mu logicky chybí body za vítězství.

V zimě roku 1910 tito dva muži usedají před šachovnici, aby spolu svedli památný souboj. Celkem mají odehrát deset partií, pět na horké půdě vídeňského šachového klubu, pět v Berlíně. Podaří-li se Haffnerovi získat pro sebe o jednu partii více než jeho soupeři, stane se novým mistrem světa v šachu. Kdyby však byl součet výsledků nerozhodný nebo Lasker dokonce vyhrál, pak svůj titul uhájí.

V šachových rubrikách jednotlivých novin se nepíše o ničem jiném. Vídeňský expert Georg Hummel předpovídá velkolepé Haffnerovo vítězství a svými přehnanými příměry láká do šachového klubu davy nadšených diváků. A co na to samotný Haffner? Kdyby záleželo jen na něm, nejspíše by na souboj s Laskerem nikdy nepřistoupil. Jenže přátelé z vídeňského klubu mu věří, a tak i on musí přesvědčit sám sebe, že je schopen nezdolného Laskera porazit.

Ze života šachového génia

Jak dosavadní slova naznačují, tvoří šachový duel páteř celého románu. Thomas Glavinic se však zdaleka nespokojil pouze s popisem dusné atmosféry u šachového stolku či strkanic na ulicích před klubem, a své vyprávění o nepříliš ambiciózním šachistovi Carlu Haffnerovi, pro nějž našel skutečný předobraz v Rakušanu Carlu Schlechterovi, rozšiřuje do dvou paralelních vyprávěcích rovin.

FOTO: obálka Thomas Glavinic: Láska Carla Haffnera k remízámV té první, časově sevřenější, se během několika týdnů odehraje ústřední souboj, v němž je jasným favoritem světoběžník Lasker. Ostýchavý, promrzlý a často hladový Haffner jako by do společnosti mužů s cvikry, doutníky a šampaňským ani nepatřil. Zatímco ostatní uvolněně hovoří o politice, přírodních či společenských vědách, Haffner se drží v ústraní, často uniká ze společnosti zadním vchodem a klid nachází jen v přítomnosti nevlastní sestry Liny a jejího klavíru.

Pozice nevýrazného outsidera však byla Carlovi přiřknuta už v dětství, jak se čtenář dozvídá v druhé, časově rozvernější rovině rozpínající se do prostoru několika let. Glavinic v ní zachycuje Carlova formativní léta, dětská dobrodružství i první tahy šachovými figurami a nevyhýbá se ani nelichotivým tématům včetně hmotné nouze Carlovy rodiny, otcova alkoholismu či cizoložství.

Napětí v zadýmených kavárnách

I díky líčení těchto širších souvislostí získává román dobový rozměr. Na pozadí velkého šachového souboje instaluje Glavinic strach z blížícího se válečného konfliktu, zobrazuje chudobu, s níž se musely potýkat široké vrstvy obyvatelstva, i okázalý nadbytek, pro nějž chudý Haffner nemá pochopení.

Navíc místy otevírá dvířka k dalším, vesměs nepřímo pojmenovaným tématům, mezi nimiž nechybí rostoucí vlna antisemitismu v Rusku či protagonistův mlhavý partnerský život. Když k tomu všemu přičteme skutečnost, že se autorovi zdařil i obraz předválečné císařské Vídně plné zakouřených kaváren, musíme být s románem zákonitě spokojení.

Glavinicovi, který byl sám v mládí profesionálním šachistou, se totiž povedl nevídaný kousek. Šachovou partii, k níž na počátku minulého století skutečně došlo, dokázal vylíčit jako strhující drama, které si v ničem nezavdá s napínavou fotbalovou bitvou či zápasem v boxu. Jeho útlý román nejenže dokazuje, že i mírumilovným šachům lze vtisknout vzrušující rysy, ale v neposlední řadě funguje i jako bizarní, leč účinná reklama na hru samotnou, která v podání rakouského prozaika téměř připomíná rytířské klání.

Název: Láska Carla Haffnera k remízám. Název originálu: Carl Haffners Liebe zum Unentschieden. Autor: Thomas Glavinic. Přeložil: Radovan Charvát. Vydalo nakladatelství Paseka, Praha a Litomyšl 2013, 204 stran. Doporučená cena: 229 korun.

Hodnocení: 80%

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jakub Ehrenberger
Vystudoval bakalářský cyklus anglistiky-amerikanistiky a německého jazyka a literatury na FF UK. Ve studiu německé literatury pokračuje v zahraničí. V rámci své publicistické činnosti se soustředí zejména na současnou anglo-americkou a německy psanou beletrii, z žánrové produkce se věnuje také historické próze, scifi, fantasy a komiksové tvorbě.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*