×
TOPZINE.cz

RECENZE: Křtiny. Polský Kmotr vám nabídne pořádné mrazení v zádech

FOTO: Krtiny (2010)Hlavní město Polska ukazuje svou odvrácenou tvář v příběhu dvou kamarádů, jedné zrady a krutého vyřizování účtů. Skoro jako v Kmotrovi.

[album: |width=660]

Čeští diváci měli možnost vidět Křtiny na loňském filmovém festivalu Febiofest, který toto kriminální drama dokonce vyhrálo. Pro ty ostatní přichází snímek nyní do kin. Důvody pro jeho návštěvu jsou minimálně dva: filmů našich severních sousedů se u nás moc nepromítá, a je to navíc lék na hollywoodské standardizované myšlení. Jeho konec rozhodně předvídat nebudete.

Než se polský režisér Marcin Wrona začal objevovat na filmových festivalech a sbírat jednu cenu za druhou, absolvoval školu u mistra z nejpovolanějších – polského legendárního režiséra Andrzeje Wajdy. Wronův první dlouhometrážní snímek Moja krew (2009) měl premiéru na festivalu v Římě. Na domácí půdě získalo toto drama o profesionálním boxerovi mimo jiné ocenění za scénář a cenu novinářů na festivalu v Koszalinu. Křtiny jsou režisérovým druhým filmem.

Přes poměrně přímočarý děj nepatří Křtiny mezi filmy, které divák ihned pochopí a snadno se mu sledují. Vypráví o dvou kamarádech, Michalovi (Wojciech Zieliński) a Jankovi (Tomasz Schuchardt), kteří spolu zažili nejednu veselou i smutnou chvilku. Než Janek odešel na vojnu a Michal byl zatčen za blíže nespecifikovaný zločin, patřili oba do varšavského kriminálního podsvětí. Nyní je ale všechno jinak.

FOTO: Krtiny (2010)
Hrdinové filmu řeší hodně věcí jízdou v autě. Zdroj: distributor filmu

Film začíná (kromě dvou flashbacků v titulkové sekvenci) Jankovým návratem z vojny. Místo kamaráda mu dveře otevře Michalova manželka Magda (Natalie Rybicka) a Janek se dozvídá, že Michal si zařídil nový život, rodinu a firmu a s podsvětím nechce mít nic společného. Tedy zdánlivě, protože za chyby se platí a mafiánský boss dýchá Michalovi na záda.

Očima Nely Christovové: Zhruba před rokem zválcoval jeden nenápadný polský film Febiofest. Mafiánské drama sice neoplývalo kdoví jakou originalitou, přesto českým kritikům nezbylo než si povzdechout nad nesrovnatelně bídnější českou kinematografií. Křtiny si nehrají na velké efekty, naopak jejich kouzlo tkví ve strohosti a syrovosti, zatímco nepříjemná ruční kamera trhavými pohyby diváka nenechá zorientovat se v prostoru.

Stopáž je zredukována na minimum a tvůrci si často vystačí jen s krátkými scénami téměř bez kontextu, jako by jim jakékoli vysvětlování přišlo přebytečné. Zorientovat se i přesto není problém, ale pocit chaosu vás neopustí až do závěrečných titulků.

Hodnocení: 4****

Celý příběh se odehraje během sedmi dnů. Film je podle nich rozdělen na kapitoly, přičemž v neděli mají proběhnout titulní křtiny Michalova syna. Janek má samozřejmě jít za kmotra. Než ale stanovený týden uteče, lidé i jejich vzájemné vztahy se promění, což divák často ani nemá šanci postřehnout. O to víc bude v závěru překvapen.

[youtube_660]JXnkvPH2Cww[/youtube_660]

Křtiny jsou zabarveny do studených barevných odstínů šedé a modré. Podprahově si divák tuto barvu asociuje právě s polským hlavním městem, jehož většina byla během druhé světové války zničena a poté znovu postavena. Kamera střídá delší meditativní záběry s akčními sekvencemi. S názvem snímku se často skloňuje slovo syrový, což většinou znamená hodně násilí a sexuálních scén. Toho prvního si divák rozhodně užije dostatek.

Přes odtažitý přístup, který film zaujímá vůči svým postavám (jejich skutečné záměry a emoce jsou divákovi většinou neznámé), působí výkony herců velmi intenzivně. Postavy jednají zkratkovitě a unáhleně a není vždy zřetelné, zda za to může jejich životní situace nebo láhev vodky. Zejména Janek je pro diváka do poslední chvíle záhadou.

V srdci šedé Varšavy

Kombinace studenosti filmového stylu s emocionálně vypjatým příběhem, ve kterém se rozhoduje o životech všech postav, působí stejně osvěžujícím dojmem jako u nedávné Nákazy (2011). Režisér má všechno pevně ve svých rukou, film má výbornou gradaci a jeho konec diváka zanechá s pusou dokořán.

FOTO: Krtiny (2010)
Kamarád, nebo manželka?

Jedinou vadou na kráse snímku se tak stává jeho největší přednost. Nedá se o ní příliš mluvit, aniž bychom divákovi vyzradili konec. Obecně lze ale říct, že ten je tak překvapivý, že ani po dlouhém promýšlení nelze jednání postav pochopit. A pokud nechápeme, obyčejně se dostaví frustrace a pocit marnosti. Zde totiž ani zpětná revize všech indicií, které film divákovi poskytl, neodhalí příčinu jeho závěru.

Pokud ale divák přistoupí na to, že byl v téhle filmové hře odsunut do role pozorovatele, nezbude mu nic jiného, než věci brát tak, jak jsou. V každém případě totiž snímek od našich sousedů působí mnohem uvěřitelněji než naše domácí kousky o českých mafiánech a zlodějíčcích. Ty většinou místo husí kůže a mrazení v zádech vyvolávají salvy smíchu.

Křtiny (Chrzest)

Drama
Polsko, 2010, 86 minut

Režie: Marcin Wrona
Hrají: Wojciech Zieliński, Tomasz Schuchardt, Natalie Rybicka, Krzysztof Czeczot, Iwona Bielska, Andrzej Franczyk

Hodnocení: 4****

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..