RECENZE: Králova řeč v Divadle pod Palmovkou. Stránský a Sitek to trefili

FOTO: Králova řeč
Martin Stránský je od roku 1993 členem souboru plzeňského Divadla J. K. Tyla. Zdroj: Martina Venigerová, Divadlo pod Palmovkou

V roce 2010 se na plátnech kin objevila Králova řeč a odstartovala vlnu zájmu o zapomenutou část britské historie. Po třech letech dobyl filmový scénář, za který získal David Seidler Oscara, česká divadelní prkna. Letos jej uvedly dvě scény, a to Národní divadlo Brno a pražské Divadlo pod Palmovkou.

Zpracování Divadla pod Palmovkou jako by filmu, který získal čtyři Oscary z dvanácti nominací, z oka vypadlo. Není divu, protože stejně jako v Brně inscenace vychází z původního filmového scénáře Davida Seidlera.

Režisér a šéf Palmovky Petr Kracik má s inscenacemi z filmového plátna zkušenosti. Jeho rukama prošel na Palmovce Rain Man i Přelet nad kukaččím hnízdem. Kracikovo tradiční zpracování sedí hře víc než násilné pokusy o inovaci. Přesto by náznak odlišení divadelního zpracování od filmového inscenaci pomohl.

Přenos filmu na divadlo skýtá mnohá úskalí. Nejzrádnější z nich je filmový střih, který dokáže ve vteřině přenést diváka z jednoho konce světa na druhý nebo posunout děj o několik desítek let dopředu. Na divadle většinou nic takového použít nelze. Naopak se využívá jednota místa a času. Po těžkopádném začátku, kdy se Kracik rychlých střihů nevyvaroval, se postupně tento problém vytrácel.

FOTO: Kr�lova ?e?
Martin Stránský je od roku 1993 členem souboru plzeňského Divadla J. K. Tyla. Zdroj: Martina Venigerová, Divadlo pod Palmovkou

Schovat soubor střihů napomáhala scéna Ivo Žídka. Ten ze zadní části jeviště vytvořil královské prostory a přední část vystavěl jako ordinaci Lionela Loguea. Šlo o chytrý tah. Střídalo se jen několik rekvizit, a dodalo to scéně na mobilitě v momentech rychlé přestavby.

Rozkouskovaný běh událostí také sjednocovala hudba plná královské vznešenosti založená na smyčcových nástrojích. V momentě koketování dvakrát rozvedené americké herečky s následníkem trůnu Davidem se prostřídala s americkým retrem.

Červené světlo třikrát zabliká a pak zůstane svítit, poslouchá jej deset milionů lidí. S rozhlasovou technikou se neúspěšně pere druhorozený syn britského panovníka zvaný v rodinném kruhu Bertie.

V době blížící se druhé světové války a fascinující rétoriky německého vůdce je Bertiho koktání závažný problém. Zvlášť v momentě, kdy má místo staršího bratra Davida, který vyměnil trůn za sňatek s dvakrát rozvedenou americkou herečkou, usednout na trůn. Bertie vyhledá na doporučení pomoc u australského logopeda Lionela Loguea, jehož metody jsou vskutku netradiční.

FOTO: Kr�lova ?e?
Lionel Logue při prvním sezení dokázal Bertiemu, že může číst bez koktání.

Martina Stránského si Palmovka půjčila do role Bertieho z plzeňského Divadla J. K. Tyla. Stránského znají televizní diváci především díky seriálu Ordinace v růžové zahradě a dabingu. Hlas propůjčil například Dr. Houseovi. Ačkoli mi Stránského koktání nepřišlo přesvědčivé, výborně vystihl Bertieho jako následníka trůnu plného obav z řečové vady a veřejných projevů.

Královsky si užil Dušan Sitek přední roli Lionela Loguea a stejně jako jeho filmový předobraz Geoffrey Rush zastínil hereckým projevem hlavního hrdinu. Sitek, kterého znám jako výrazného herce menších rolí, vložil do postavy až neuvěřitelné množství energie a komičnosti. Přesně to činí z Loguea výstřední figurku umístěnou do světa plného královských konvencí.

Pro Královu řeč je důležité vypěstovat vztah důvěry mezi dvěma hlavními postavami tak, aby jej cítili i diváci. Mezi Martinem Stránským a Dušanem Sitkem se to povedlo. Až na lehká zaváhání na startu doběhla inscenace vítězně do cíle.

Králova řeč, Divadlo pod Palmovkou, autor: David Seidler, režie: Petr Kracik, hrají: Martin Stránský, Dušan Sitek, Petra Horváthová/Simona Vrbická, Kateřina Macháčková, Miloš Kopečný, Rudolf Jelínek, René Přibil a další

Hodnocení: 80 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Anna Kottová
Narodila se jako revoluční dítě v listopadu roku 1989. Chodila na čtyřleté Gymnázium Na Zatlance. I díky tomu se dostala na vymodlenou žurnalistiku a poté na mediální studia na FSV UK v Praze. Do redakce TOPZINE.cz nastoupila v podzimním měsíci listopadu léta Páně 2010. Píše pro rubriku divadlo především recenze a rozhovory. Od května 2011 působila jako zástupkyně editorky a od listopadu 2011 vedla divadelní rubriku. Od června 2013 se vrátila zpět na redaktorskou pozici, protože miluje psaní. Jakékoli pochvalné komentáře i ostrou kritiku můžete zasílat na: anna.kottova@topzine.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*