Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Recenze: Imaginární lásky. Můžou na sebe žárlit Audrey Hepburn a James Dean?

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

21. 11. 2010

Pokud je James Dean gay a jejich pan vyvolený svůdný volnomyšlenkář, inteligentní, smyslný, plný šarmu a vybraného vkusu… Kdo by mu pak neodolal?

Kdo z nás nebyl někdy zamilovaný do někoho, kdo naše city neopětoval? Láska neznamená automaticky štěstí, souznění, pocity motýlků v břiše, jak se nám v pubertě snažila vsugerovat Bravíčka. Občas  je to jen nesnesitelná samota. Xavieru Dolanovi je možná 21 let, ale dokázal kunderovsky vystihnout to, na co jsme všichni aspoň jednou v životě pomysleli.

Nejdřív zabil svou matku, teď se imaginárně zamiloval

Xavier Dolan je až podezřele talentovaný. Před rokem natočil svou velice povedenou prvotinu Zabil jsem svou matku a tento rok bodoval v Cannes s příběhem o takovém normálním milostném trojúhelníku. Proč normálním? Nejde o žádné vztahy a lá romantické slaďáky z USA. Ve středu je pouze pan dokonalý, do kterého se zamilují nejlepší přátelé. Co je pak důležitější? Dlouholeté kamarádství nebo vášnivá láska, možná zatím neopětovaná, ovšem honosící se tím nepříjemným ale co kdyby…?

Dolan tento film napsal, zrežíroval a zahrál si i jednoho z osudové trojice, konkrétně gaye Francise. Fešáka, který se umí oblékat, má velice inteligentní pohled a z neznámého důvodu si kreslí v koupelně na zeď čárky jako Robinson Crusoe. Vedle něj se seznamujeme s jeho nejlepší kamarádkou Marie (Monia Chokri), jíž jejich vysněný idol učaruje opačnou povahou, než má ona sama – přímočarostí, upřímností, spontánností. A pak je zde Nicolas (Niels Schneider), jablko sváru. Perfektní Adonis s povahou, u níž si dokážu snadno představit, že bych si ji zamilovala i já.

Pan dokonalý, který přátelům učaroval

Přátelé nejprve jen zasněně na Nicolase zírají, postupně se začnou nápadně přizpůsobovat i jeho ideálům krásy (proto zmínění James Dean a Audrey Hepburn). Nadšeně s ním chodí do restaurace,  jako u vytržení poslouchají, cokoli řekne. Z každého sebemenšího dotyku si slibují něco víc, stačí erotické kousnutí do ucha, a už si Francis myslí, co kdyby. Pak zahlédne, jak se jeho tajná láska smyslně nakloní k Marie, a začnou ho užírat obavy.

Všechny pocity, které občas míváme i my, představuje Dolan s živoucností a až neskutečně reálně. Nemusíte být gay, abyste se ztotožnili se zoufalým vyznáním lásky, kde se konečně očistíte, ale zároveň svým způsobem ponížíte.

Poetika, kde se nemusí mluvit nahlas

TOHLE je poetika, TOHLE je film, který neřekne všechno nahlas, ale dokážete si domyslet, co se skrývá za pohledem jednotlivých postav. K tomu si připočtěte záběry, které vás vtáhnou do děje natolik, až si chvílemi skutečně připadáte uvnitř děje. Nejpříznačnější je ráno, kdy Marie vyjde na terasu domku a do očí ji udeří jasné, čistě bílé světlo. Záběr kamery je tak přepálený, až budete mít nutkání si zastínit pohled.

Režisér Xavier Dolan, nápadně podobný legendárnímu Jamesi Deanovi

Kamera ale podporuje děj ještě v jiném prvku – ve zpomalených záběrech. Obvykle je doprovází houpavá, několikrát ve snímku opakovaná, hudba (ať už orchestrální nebo píseň Bang Bang od Dalidy). Erotické záběry tak naberou na reálnosti, dojemné scény se vystupňují.

Sex ale není všechno

Právě erotické záběry, myšleno ovšem konkrétní vstupy, jsou jedinou vadou na kráse Imaginárních lásek. Příběh totiž párkrát přeruší milostné momenty obou přátel (tedy ne vzájemné, ale s jejich podivnými milenci), v nichž se pár vět řekne, pár pohybů učiní… Ale to je tak vše. Vyznívají nakonec trochu nepochopitelně, až zbytečně. Smysl jistě mají, ovšem kdyby je Dolan vypustil, jen by filmu pomohl.

Divák totiž nepotřebuje berličku, o kterou by se opíral při vysvětlování pocitů hlavních hrdinů. Nepotřebuje z Mariiných úst slyšet: „Jsem zamilovaná.“ Bohatě stačí občasné výpovědi náhodných lidí o jejich imaginárních láskách, které sem tam také naruší plynoucí děj (v tomto případě ale nejsou na škodu, naopak).

Uslyšíme příběh o ženě, která je platonicky zamilovaná a nedokáže oslovit svou imaginární lásku. O jiné ženě, jejíž přítel přijde na schůzku o 40 minut pozdě, a ona si ani jednou nahlas nepostěžuje – protože je imaginárně zamilovaná. A nakonec o dvou přátelích, jež rozdělil idol, který pro oba vypadal perfektně a jako ten pravý… Ale nakonec byl stejně jen imaginární.

Imaginární lásky (Amours imaginaires, Les)

Drama / Romantický
Kanada, 2010, 95 min

Režie: Xavier Dolan
Hrají: Monia Chokri, Niels Schneider, Xavier Dolan, Louis Garrel

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze: Imaginární lásky. Můžou na sebe žárlit Audrey Hepburn a James Dean?