RECENZE: Hostitel. Upíři a vlkodlaci byli nahrazeni lidmi a vetřelci

OBR: Hostitel

Lidé na planetě Zemi jsou na pokraji vyhynutí. Byli ovládnuti mimozemskými tvory (Dušemi), kteří potlačují vědomí hostitele. Modré planetě se však ulevilo. Neexistují války, ekologické pohromy ani rozepře mezi jejími obyvateli.
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/hostitel/]

Předlohou pro film byla stejnojmenná kniha spisovatelky Stephanie Meyer (trailer se vehementně snaží tento fakt zdůraznit, otázka tedy zní, zda to není na škodu), autorky knižní ságy Stmívání. Kritiky nepříliš opěvovaná filmová sága nevyvolává nad dalším počinem jásot. Naděje na zajímavé a originální zpracování sci-fi thrilleru však budil režisér a scenárista Andrew Niccol.

Nutno však říci, že Niccol příběhově slábne. Ať už předloha působí jakkoli, filmové zpracování postrádá celistvost. Akce a děje jsou násilně oddělené, jako kdyby byla mezi nimi pomyslná přepážka. Chvíli sledujeme pátrací počin Duší, náhle se ocitneme u přeživších lidí, občas se roviny protnou.

A možná přijde i promyšlený děj

Střihy mezi těmito rovinami jsou motivovány touhou ukázat, že se něco děje. Nikdy však nedojde k adrenalinovému propletení rovin. Jsou tu pouze náznaky, které dráždí, jako například přelety kolem úkrytu přeživších, nebo honičky na dálnicích při snaze získat více jídla. Ve výsledku je veškeré napětí pouhé prosebné zvolání.

Napětí je totiž drženo pod pokličkou. Divák stále vyhlíží utrženou lavinu v podobě konfliktu lidí s cizí rasou a hmatatelnější obavy lidí. Film rezignuje na tyto snahy. Vytváří se tak prostor pro hluchá místa. Střety se stávají pouhými záblesky. Jsou vyhrocené účelně, aby byl divák oklamán a nemohl si stěžovat na nedostatek děje.

Za všechno může láska

Celé dějství v úkrytu je zajímavé jen zpočátku. Posléze je uměle protahováno a více se obnažuje absence výraznějšího konfliktu.  Film se tak snaží zamaskovat fakt, že většinu dvouhodinového času je nejzávažnějším tématem milostný čtyřúhelník (takhle by to vypadalo, kdyby každá část schizofrenika milovala někoho jiného). Žánrové prvky sci-fi a thrilleru jsou jen záminkou pro (ne)obyčejnou love story.

To způsobuje, že film je pocitově dlouhý a prázdný. Nabízí ale i prvky, na které je radost pohledět. Největším přínosem je hlavní hrdinka Melanie v podání Saoirse Ronan, z níž roste nadějná herečka, schopna utáhnout celý film. Diane Kruger v bílé uniformě a s modrýma očima je také uhrančivá.

Vizuální stránka se pokouší nijak výrazně neklopýtat, přelety nad písečnou pouští s dominantními skalami jsou fenomenální. Při pohledu na obilné lány uvnitř hory dokonce i zamrazí. Plusem jsou i adrenalinové honičky a emotivní rozhodnutí ve chvíli dopadení. Těchto pár záblesků ale výsledek nespasí.   

Verdikt Marka Bendy:

Marek BendaNiccol byl na domácím žánrovém hřišti. Bohužel si filmy Gattaca a Obchodník se smrtí nastavil vysokou laťku, kterou by nepřeskočila ani ruská světová rekordmanka ve skoku o tyči Jelena Isinbajeva. Režisér poslal své schopnosti vyprávět na odtučňovací kúru. Ta se naneštěstí zdařila a příběh je tak dietní vizí napínavého a osobitého zážitku.

Úlevou může být, že se Niccol nedopouští srdceryvných klišovitých výjevů. Ani toto však spásu nepřináší. Hostitel visí na tenkém vlásku průměru jen díky sympatiím k mladé herečce.

Hodnocení: 60 %

Verdikt Pavlíny Nouzové:

Pavlína NouzováKdo trpěl u předchozích filmových adaptací díla Stephenie Meyer, si ani v tomto případě  moc neužije. Hostitel totiž nese všechny neduhy Twilightu. Po vizuální stránce je sice kvalitní, v závěrečných titulcích k tomu hraje povedená písnička a minimálně jeden herec se tu snaží (tentokrát je to Saoirse Ronan).

Ovšem příběh si snad vycucala z prstu dvanáctiletá dívenka, která náhodou zahlédla staršího bráchu, jak se líbá s holkou, a považuje to za vrchol sexuálna. Hlavní hrdinové tu jsou mírně zastydlí, což jen v případě Melanie/Poutnice je snesitelné (kdybyste byli mimozemšťan v těle pubertální dívky, taky byste netušili, co a jak).

K tomu se přidává pořádná dávka nelogičnosti, která snad už ani nepřekvapuje (za všechno hovoří fakt, že nesmírně vyspělí mimozemšťané používají jako hostitele křehkou a nepraktickou schránku lidí). Tak snad si Andrew Niccol vydělal pár korunek a příště se pustí do něčeho vyloženě vlastního.

Hodnocení: 50 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*