RECENZE: Horor Eyolfek se spoléhá na moderní pojetí. To ale nestačí

FOTO: Lucie Trmíková a Jan Vondráček v inscenaci Eyolfek
Ústřední manželský pár ztvární Lucie Trmíková a Jan Vondráček. Nestane se tak poprvé Zdroj: Bohdan Holomíček, Divadlo v Dlouhé

FOTO: Lucie Trmíková a Jan Vondráček v inscenaci EyolfekTemný Eyolfek Divadla v Dlouhé přenese diváky do jiného světa. Nápaditostí nešetří. Přes zajímavé moderní pojetí mu ale stále něco schází.

FOTO: Eyolfek
Strašidelný Eyolfek zrovna není, děsivý však do jisté míry ano. Zdroj: Bohdan Holomíček, DvD

Originalita se inscenaci upřít nedá. Na začátku dýchne na diváky dost nezvyklá atmosféra. Od účinkujících publikum striktně odděluje plexisklo. Tato izolace způsobuje, že nahlížíte do subsvěta mimo realitu. I díky nádechu, který se tak dostává do hlasů herců, si připadáte jako ve vizi budoucnosti.

Strašidelnou podívanou od Eyolfeka nečekejte. Budete pociťovat spíš občasné napětí, než aby se vám zatajoval dech a hrůzou vstávaly vlasy. Děj se pevně točí kolem mezilidských vztahů a zatoulává se do minulosti.

FOTO: Eyolfek
Krysařka se na pódiu dlouho nezdrží, hororových prvků ale přinese více než všichni ostatní po zbytek inscenace.

Místy jsou dialogy zajímavé, pomáhají nahlédnout do psychologie postav a pochopit jejich pochody. A to zejména pokud jde o vztah manželů Alfréda a Rity, kteří spolu vychovávají zmrzačeného synka. Panuje mezi nimi napětí, zejména když ona projevuje přání, aby se nikdy nenarodil a nestál v cestě jejich lásce.

Jindy už se zachází do přílišných detailů a pasáže jsou pro diváka nudné. Scénář se zaplétá do dalších osudů, které se během představení nestihnou prohloubit. Zůstáváme u jmenování událostí a toho, co bylo.

Vypjaté scény jsou zároveň často výsledkem jakéhosi našroubování do scénáře. Představení je uječené, a to občas z nepochopitelných důvodů.

FOTO: Eyolfek
Kulisy a kostýmy jsou nejvýraznějšími prvky inscenace.

Nějaký potenciál se ale inscenaci neupře. Efekty zapůsobí a kostýmy Jany Prekové potěší originalitou, často i skvěle pobaví. Scény do sebe dobře zapadají, jenom děj příliš neodsýpá a zůstává stát.

Herecky se však Eyolfek povedl. A to i ze strany psího účinkujícího, který dokonce nadšeně běhal na opakovanou děkovačku.

Divadlo v Dlouhé se rozhodlo i tentokrát zariskovat originálním a modernistickým pojetím. Toto riziko se mu sice vyplatilo, z celkového hlediska by ale inscenace potřebovala šťávu a méně hluchých míst.

Eyolfek, Divadlo v Dlouhé, autor: Henrik Ibsen, režie: Jan Nebeský, hrají: Jan Vondráček, Lucie Trmíková, Vlastimil Kaňka/Vojtěch Lavička, Klára Sedláčková Oltová, Jan Meduna, Ivana Lokajová

Hodnocení: 60 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jana Kumherová
Autorka je editorkou rubriky Divadlo na magazínu TOPZINE.cz. Vystudovala Žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Mezi její záliby patří psaní, cestování, poznávání cizích kultur a divadlo jak z pozice diváka, tak herce.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*