×
TOPZINE.cz

RECENZE: Hasta la vista! Výlet invalidů za sexem vzbuzuje hořký úsměv

FOTO: Fotografie z filmu Hasta la vista!

Vítěz divácké ceny z letošního karlovarského festivalu vstupuje do kin. Má belgický snímek šanci uspět i v konkurenci velkofilmů? Rozhodně – jeho příběh funguje na jakémkoliv plátně.[album: |width=660]

Jako by komediální tvůrci v poslední době našli nový recept na úspěch: filmy s tematikou postižených. Nedotknutelní, dojemný příběh ochrnutého milionáře a jeho ošetřovatele, se stali diváckým hitem roku, Hasta la vista! zase kralovalo mezi publikem na festivalu v Karlových Varech.

Kromě Varů uspěla Hasta la vista! i na festivalech v Montrealu, Valladolidu či Alpe d’Huez. Výraznou zásluhu na tom má kvalitní scénář, který je napsaný podle vlastních zážitků jednoho z tvůrců filmu Asty Philpota. Hlavní zdroj jeho inspirace netřeba hledat dlouho: byly jím cesty do španělských nevěstinců pro postižené.

Oba snímky mají mnohé společného, první z nich však více baví, druhý hraje silněji na smutnou strunu života postižených. Hasta la vista! vypráví příběh trojice invalidů – téměř slepého Jozepha a jeho ochrnutých kamarádů Philipa a Larse, kteří se rozhodnou vzepřít osudu a navzdory rodičům i minimální schopnosti postarat se o sebe vyrazí na dlouhou cestu do Španělska. S jasným cílem: přijít v tamním nevěstinci o panictví.

FOTO: Postavy z filmu Hasta la vista!
Takové hrdiny ve filmu jen tak nepotkáte. A přesto si je rychle oblíbíte. Zdroj: AČFK

Žádná ze tří hlavních postav není zcela soběstačná, společně se však kouzelně doplňují. Obětavý Jozeph (Tom Audenaert) slouží jako nohy celé party, jako jediný může chodit. Jeho kroky však často musí navádět Philip (Robrecht Vanden Thoren), který svou neschopnost hýbat končetinami zcela nahrazuje slovní kanonádou, leckdy otravnou až panovačnou. Třetím členem je pohledný Lars (Gilles De Schryver), jehož na invalidní vozík dostala rakovina.

Černý, přesto vkusný humor

Je jistě neslušné smát se postiženým za jejich handicap, ale právě Nedotknutelní už ukázali, že i takový humor lze dělat s vkusem, pokud má jistou hranici. V Hasta la vista! ji kreslí sami hrdinové, neboť právě oni si ze svých nedostatků nejvíce utahují. Když Jozeph, schovaný za silnými brýlemi, prohlásí „Vyberu si naslepo nějaké víno“, člověku se chce smát, zároveň však s postavami cítí.

Podobně funguje i celý film: teoreticky mohl být postaven jako tradiční road-movie, na níž by postavy k pobavení publika lopotně bojovaly proti svým handicapům, jenže režisér Geoffrey Enthoven se rozhodl pro více melancholický nádech příběhu. Když se Larsova rakovina začne zhoršovat, nabere životní výlet hrdinů tragickou rovinu. Kvůli ní sice není z Hasta la vista! příjemná oddychovka, celkové vyznění filmu je však o to silnější.

[youtube_660]uEwthnElvVE[/youtube_660]

Pomáhají mu i všichni tři, respektive čtyři hlavní herci. Trio postižených totiž na cestě doprovází ještě ošetřovatelka Claude (Isabelle de Hertogh), rozložitá, ale dobrosrdečná dáma. Výkony všech čtyř jsou zcela přesvědčivé, vynikají zejména prostořeký Philip a jemný Jozeph. Celkově tím snímek dokazuje, že není nutné mít ve filmu upravené hezouny, stačí postavy tak uvěřitelné, aby se člověk do jejich osudu dokázal vžít.

Očima Nely Christovové: I když se minimálně od půlky filmu dalo odhadnout, jak tenhle výlet asi dopadne, nic to nemění na tom, že Hasta la vista! stojí za vidění. Příběhy o postižených s obrovskou chutí do života nebo sympatických outsiderech jsou vděčné téma, vyvolají smích, dojetí, prostě všechny ty potřebné ingredience k tomu, aby je divák hodnotil jako totální pecku. A někdy to dokonce nepůsobí ani tak lacině, jak byste si mysleli. Belgičtí tvůrci navíc jako jedni z mála pochopili, že aby vám byli i postižené postavy sympatické, nemusí mít zrovna ksichtík Françoise Cluzeta. Nejen díky tomu Hasta la vista! na mě působila tak nějak opravdověji než ti slavní Nedotknutelní.

Hodnocení: 4****

Hasta la vista! jistě nepatřila k nejdražším filmům, jenže dokáže těžit z maličkostí. Nepotřebuje velkolepé scény, stačí, když si trojice hrdinů vyleze na lehátka do bazénu. V tu chvíli mají vše, cítí se jako zdraví lidé, v takových momentech dostává jejich výlet naplnění a síla filmu rezonuje nejsilněji.

FOTO: Trojice hrdinů z filmu Hasta la vista!
Jsou postižení, ale užívat si postavy z filmu rozhodně umí.

Snímek fascinuje i další věcí, a to smířlivostí, s jakou se postavy se svým postižením vyrovnávají. Nikdo z nich si na své postižení nestěžuje, naopak si navzdory němu výlet užívají. Takové chvíle pak nutí i k zamyšlení, neboť v leckterých ohledech má tato parta handicapovaných větší elán než zdraví lidé.

Snad jen místy se zdá, jako by režisér nevěděl, jakými zážitky vyplnit cestu hrdinů, třeba když náhle uhne ze zastávky v Paříži. Ale to hlavní se mu daří: bavit, dojmout i vzbudit soucit. To poslední především.

Hasta la vista!

Drama / Komedie / Road-movie
Belgie, 2011, 115 min

Režie: Geoffrey Enthoven
Hrají: Robrecht Vanden Thoren, Gilles De Schrijver, Tom Audenaert, Johan Heldenbergh, Kimke Desart

Hodnocení: 4****



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..