Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Recenze filmu Život v jednom dni. Youtube nás špehuje všechny!

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

21. 7. 2011

Jak malou částečkou ve skládačce zvané vesmír je život každého z nás? Je každodenní snažení pouhým přežíváním, nebo lze i v těch nejočekávanějších situacích najít záblesk výjimečnosti? Režisér Kevin MacDonald ve spolupráci s Ridleym Scottem se na tyto otázky rozhodli odpovědět v unikátním filmovém projektu s názvem Život v jednom dni.

Úsměv prosím, Zdroj: distributor filmu

Na počátku všeho byl krystalicky čistý nápad. Server youtube.com ve spolupráci s režisérem Kevinem MacDonaldem pobídl všechny uživatele, aby v jeden konkrétní den zaznamenali své kompletní počínání, ať už na první pohled zajímavé nebo obyčejné. Výsledkem byly tisícovky videomateriálů od lidí z celého světa.

Při procházení stovek hodin materiálu se před tvůrci otevřelo nepřeberné množství emocemi nabitých příběhů, které svou obyčejností a upřímností dotlačily celý projekt až do filmové podoby. S producentskou záštitou velikána Ridleyho Scotta bylo okamžitě zaděláno na velký úspěch.

Kontrasty, kam se podíváš

Pro některé začíná den probuzením, pro jiné je jen pokračováním dne předchozího. A stejně tak začíná i Život v jednom dni. Dětsky krásné skotačení slonů střídá melancholické, ale přesto dojemné probouzení dětí v chudinských čtvrtích Indie, aby nám bylo vzápětí přiopilým studentem sděleno, jaký že den to dnes opravdu je.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/zivot-v-jednom-dni/]

Podobnými kontrasty je film naplněn až po okraj. Od bohatých k chudým, od šťastných k nešťastným a od pláče ke smíchu. Tak jako sám život, i tento film předkládá čisté emoce bez příkras a varování v dávkách větších i menších, nikdy ale v laciné a citově vyděračské podobě. Jak ale udržet pozornost při sledování střípků životů cizích lidí? Jednoduše, všichni jsme lidé a naše životy nejsou tak rozdílné, jak se na první pohled zdá.

Prostřednictvím tak trochu úsměvných koláží jsou zde propojeny činnosti, které nás spojují. V klipovém sestřihu tak můžeme sledovat pravidelnou ranní očistu napříč kontinenty nebo úsměvně rytmickou přípravu pokrmů dle jednotlivých světových kultur. Záměr je jasný a je doveden do dokonalosti. Všichni jsme stejní, ať už je naše bohatství fyzické, nebo si to nejcennější schováváme hluboko ve svých duších.

Emocionální horská dráha

Klipové montáže by ale v celovečerní podobě rychle přestaly bavit. Proto dostávají prostor také kratší ucelené osobní příběhy. Dětský optimismus malého kluka, který se živí čištěním bot zámožných kolemjdoucích, vyvolává jak úsměv, tak vlnu melancholie nad jeho nejistou budoucností. Nejednoznačnost střídá optimismus při krátkém telefonátu sympatického mladíka, který se přiznává své babičce k homosexualitě. A jsme zpět u kontrastů.

Emoce se přelévají nahoru a dolů, i v rámci několika sekund. Horská dráha, kterou si procházíme se všemi hlavními hrdiny, musí být každému z nás na první pohled povědomá. Jedná se totiž jen a jen o náš koncentrovaný život natlačený do slabé hodiny a půl. Nejednou vás čeká udivení nad tím, jak podobné problémy, jako jsou ty vaše, řeší lidé na opačné straně zeměkoule.

Očima Lucie Šimůnkové: Mnoho z vás to jistě zná – Youtube-zásek, neboli časový interval jedné až šesti hodin vyplněný videy, souvisejícími videy a dalšími návrhy videí. Tvůrci Života v jednom dni sestavili z tisíců hodin záznamů od tisíců lidí skutečný film. Vyhnuli se přitom tomu, aby vypadal právě jako dvě hodiny strávené u Youtube nebo byl podřízen nějakému světonázoru.

S obrovským citem pro výběr záběrů, jejich juxtapozici, rytmus i obsah snímek ukazuje různé kultury, životy, zvyky, krajiny, prostředí, ale zejména lidi. Výsledek nepostrádá vtip, tíhu, krásu i lehkost okamžiků jednoho dne, který může být obyčejný pro americkou dívku, ale smrtelně jedinečný pro účastníky Love Parade. Život v jednom dni je experiment, který se výjimečně vyvedl, a zároveň něco, co v kinech hned tak neuvidíte.

Hodnocení: 5*****

Patos není na škodu

Podtitul videa z Youtube by mohl nejednoho filmového fanouška od návštěvy kina odradit. Byla by to ale ohromná škoda. Méně kvalitní klipy jsou zde prokládány téměř profesionálně zpracovanými záběry. Zručný střih propojuje jinak nesouvislé příběhy do kompaktního celku a tam, kde by mohly chybět emoce, přichází na řadu silná a místy až monumentální hudba od Harryho Gregson-Williamse.

I takhle může vypadat každodenní život dětí

Život v jednom dni bude muset čelit jednomu vyhraněnému proudu názorů. Mnoho lidí filmu vytýká přílišnou subjektivnost a cukrkandlový patos. Subjektivnost je ale u podobného snímku samozřejmá, pokud sami autoři popisují vlastní život, samozřejmá, což nelze zpracovat jinak než subjektivně. Otázkou zůstává, kde leží hranice patosu a obyčejných lidských emocí. Neznamenalo by, že pokud je tento film patetický, tak jsme patetičtí i my sami?

Už jen díky vlně originality, se kterou Život v jednom dni přichází, si zaslouží diváckou pozornost. Možná vám bude připadat subjektivní, možná patetický. Nic to ale nemění na tom, že po jeho skončení budete alespoň na malou chvilku rádi, že můžete zažívat strasti i radosti, které nám život v každém svém dnu přináší.

Život v jednom dni (Life in a Day)

Dokumentární
USA, 2011, 95 min

Režie: Kevin Macdonald

Hodnocení: 5*****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze filmu Život v jednom dni. Youtube nás špehuje všechny!