×
TOPZINE.cz

Recenze filmu Rekvalifikace. Paradoxy, absurdity a nakonec i ten humor

FOTO: RekvalifiakceI svou nevinou může člověk přijít o milovanou práci. Vemte v potaz padesátku na krku s ne moc rozvinutými zkušenostmi a hned je jasné, že hledání nové pracovní příležitosti nebude zrovna jednoduché. Pokud navíc žijeme v tomhle bláznivém a nevyzpytatelném světě, nikdy není jisté, kam až nás absurdita dneška zavane.

FOTO: Rekvalifiakce
I někdo jako já teda může dostat práci?, Zdroj: youtube.com

Nenechte se zmást – nejedná se o nic srdceryvného, takže si kapesníčky můžete s klidným svědomím nechat doma. Jde totiž o komediální záležitost, kterou podtrhuje fakt, že i sám trailer si z filmu slovy „Jak někdo takovouhle sračku mohl natočit?!“ dělá srandu.

Černo-rezavá ovce

Děj se ve skutečnosti točí okolo nezaměstnaného pana Rezavého (Vlado Štancel – ano, ten rezavě fousatý moderátor Černých ovcí), který se všemi silami snaží najít práci, kterou by alespoň uživil svou manželku a čtyři děti. Naproti tomu se v druhé linii příběhu setkáme s dvojicí mafiánů Oskarem (Milan Kačmarčík) a Žoržem (Ernesto Čekan), kteří mají v životě naprosto jiné starosti a strasti. A že se jejich dráhy v jednom bodě sejdou, je prostě nevyhnutelné.

Film de facto vsadil na herecky neznámé tváře, které to se svými výkony zase tak těžké neměly. A když už profláklý obličej, tak do role hodně vedlejší (movitého souseda dědečka s Alzheimerem si zahrál Pavel Vondruška). Snímek je totiž sám o sobě tak absurdní, že trápit se složitou rolí by nemělo vlastně vůbec cenu. Paradoxy a ironie všedního života se zde promítají s opravdu velkou (ačkoli ne zrovna vždy povedenou) dávkou humoru a satiry. Drobnou paralelu jsem dokonce shledal s divácky neúspěšnou troškovinou Kameňák, kde si na rozdíl od Rekvalifikace zahráli přece jenom zkušenější herci.

Nejhorší film za 2000 let?

Scénář jako takový se snaží tvářit mile a místy opravdu pobaví – vzhledem k tomu, že si film dělá srandu snad úplně ze všeho, si divák prostě najde to své. Ať už je to teplý kadeřník nebo cikánský hoper, jenž dostane na pracovním pohovoru přednost před doslovným univerzálem Rezavým.

Kdežto dialogy, až na pár důvěryhodných chvil, nejsou vůbec ničím originálním. A tak se tady můžeme setkat s hláškami typu „Sundejte ho, vždyť je to magor!“ Ale kdo ví? Možná to byl záměr. Moc nevím, co z toho mám brát vážně. Naopak se s určitostí dá říct, že se divák žádného dějového spádu nedočká. Že je mu vlastně úplně šumák, co bude dál. Jestli pan Rezavý nějakou práci dostane, nebo se mu smůla bude držet na patách i nadále.

FOTO: Rekvalifikace
Každý den je důvod slavit

Konečnou tečkou díla, a snad pointou té veliké absurdity lidského bytí, je, že se ten náš malý život, ať už je úspěšný a bohatý, nebo ustaraný a chudý, nedá brát úplně vážně. Můžu tedy jen s úsměvem souhlasit a závěrem doplnit užitečnou informaci: ne, není to nejhorší film za posledních dva tisíce let. A vzhledem k ještě stále režisérským začátkům si Štancel vedl docela dobře.

Rekvalifikace

Komedie
Česko, 2010, 80 min

Režie: Vlado Štancel
Hrají: Vlado Štancel, Lucie Kožinová, Ernesto Čekan, Michael Kňažko, Pavel Vondruška, Vlasta Špicnerová, Karel Hábl, Libor Hruška, Roman Štolpa, Martin Sitta, Štefan Capko, Kateřina Seidlová, Jiří Kučera, Ivana Stejskalová, Zuzana Skalníková, Jan Jankovský, Milan Kačmarčík

Hodnocení: 2**

Recenze filmu Rekvalifikace. Paradoxy, absurdity a nakonec i ten humor
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.