×
TOPZINE.cz

Recenze filmu Německo v roce nula. Bída a šeď rozbombardovaného Berlína

Další ročník pražských ozvěn hamburského Cinefestu v pražském kině Ponrepo, tentokrát na téma filmové reflexe vztahů Německa a Itálie, uvedl italský neorealistický snímek Německo v roce nula z roku 1948. Významný film, který reflektuje bídu a krizi poválečného Berlína, nemůže nechat nikoho chladným.

OBR: nemecko v roce nula
Mladý Edmund stojí před rozhodnutím svého života, Zdroj: distributor filmu

Filmy italského neorealismu jsou ceněny nejenom politickým přístupem a světonázorem, ale zejména pro svoji novátorskou filmovou formu. Po druhé světové válce neorealističtí filmaři opustili filmové ateliéry a rozhodli se točit v exteriérech. Snažili se zaznamenat život takový, jaký skutečně je, válkou poničená města, lidské osudy i upadající morálku.

Německo v roce nula režiséra Roberta Rosselliniho z roku 1948 je silným dramatem rodiny potácející se na hranici naprosté nouze. V poválečném Berlíně není místo pro práci, je nedostatek stravy na příděl a bují černý trh.

Hlavní postavou filmu je dvanáctiletý chlapec Edmund, který se pokouší zatajit svůj pravý věk a vydělat pro rodinu peníze na jídlo. Jeho otec je nemocen, bratr (dříve příslušních wehrmachtu) se skrývá doma a sestra nemůže najít práci. Edmund se toulá po ulicích rozbombardovaného města, bloudí, přemýšlí a hledá jakoukoliv práci. Několik nelegálních prací získá, vždy však jeho snažení někdo či něco zmaří, a on nedoceněn stále více a více propadá zoufalství. Využití dětí jako hlavních hrdinů bylo pro neorealismus velmi typické, stejně jako zdánlivě nedůležité procházky, bloudění a postihnutí obyčejného světa ve všech jeho proměnlivých náladách.

Zápletka, která je divákovi předkládána, sestává z událostí, které spolu nemusejí příčinně souviset. Divák se tak v ději mnohdy ztrácí, neví, jaké záběry jsou pro film stěžejní a jaké jsou pouhými výplněmi. Stylová rovina filmu má sklon stavět všechny události do jedné roviny a jen malý důraz se klade na vyvrcholení děje. Pozornost je kladena na modely lidského chování a okolní prostředí, které je důležité pro dokreslení mentálního stavu herce.

Mladý Edmund je ztělesněním morální roztříštěnost poválečného Berlína. V závěru filmu je naprosto vyčerpán, a uteče od své rodiny. Prochází město a nenachází v něm ani v lidech opěrné body. Pouze on, velké zničené město a samota. Dlouho pozoruje okolní dění, lidské chování a neumí se rozhodnout, co se svým životem. Jeho nemocný otec pomalu umírá hladem, naděje na lepší zítřky nejsou.

Rossellini dokázat vytvořit velice vypjatou atmosféru, která s přicházejícím koncem nabírá na své intenzitě. Co myslíte, jak se mladý chlapec dokáže vypořádat s tísnivou situací, do níž se dostal?

Německo v roce nula (Germania anno zero)

Drama
Itálie, 1948, 68 min

Režie: Roberto Rossellini
Hrají: Edmund Moeschke, Ernst Pittschau, Franz-Otto Krüger

Hodnocení: 4****



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..