×
TOPZINE.cz

Recenze filmu Hitler v Hollywoodu. Všichni proti Evropě, Evropa proti všem

FOTO: Hitler v Hollywood (2010)Fiktivní dokument odhaluje konspiraci nacistů, agentů CIA a hollywoodských magnátů. Přežije evropská kinematografie rozsáhlé spiknutí?

FOTO: Hitler v Hollywood (2010)
Tajemný režisér Luis Aramchek, Zdroj: distributor filmu

Evropský film je jako bájný yetti. Občas někde zanechá stopu, vykoukne na diváka z nabídky kin a dost často ho vyděsí svou naprostou odlišností od pečlivě vysoustružených hollywoodských tovarů. Někdy je to setkání lepší, jindy horší, ale zážitek je to téměř vždy silný, což se o většině americké produkce říct nedá.

Snímek Hitler v Hollywoodu přináší svoji, do jisté míry absurdní teorii o tom, proč je evropský film v evropských kinech tak málo k vidění. Má důležitou a zajímavou myšlenku, volí originální metodu jejího zpracování, avšak přesto je výsledek poněkud rozpačitý.

Hitler a CIA

Režisér Frédéric Sojcher odhaluje divákovi pozadí fiktivního natáčení dokumentu o francouzské herečce Micheline Presle, hvězdě stříbrného plátna, která od třicátých let 20. století natočila více než 130 filmů. Snímek Marie (Maria de Medeiros, známá z Pulp Fiction) a Thomase (Wim Willaert) se postupně začne ubírat zcela jiným směrem, když dvojice dokumentaristů narazí na tajemného režiséra Luise Aramcheka a jeho ztracené filmy.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/hitler-v-hollywoodu-2010/]

Hitler v Hollywoodu se odehrává v poměrně hektickém tempu, kde se střídají záběry z kuloárů filmového festivalu v Cannes, honičky po velkých evropských městech, pátrání v archivech i ukázky ze starších snímků. Dokumentaristé se snaží odhalit pozadí vzniku evropských studií hollywoodských rozměrů, která se během 2. světové války měla stavět na Maltě, a také snímku s názvem Hitler v Hollywoodu, který měl odhalovat spiknutí agentů CIA a hollywoodských magnátů za účelem zničení evropské kinematografie. Jak Marie a Thomas postupně zjišťují, toto spiknutí trvá dodnes.

Konspirační teorie v jakékoli podobě jsou většinou směšné pro kohokoli, kdo je sám nevymýšlí nebo jim bezmezně nevěří. Autoři snímku to dobře vědí a snaží se svoji historku sami shodit. Proto Maria s Thomasem objevují v archivu Stasi dokumenty o smrti Marilyn Monroe i atentátu na JFK. Film tak na diváka mrkne, jako by říkal: „Neber mě zase tolik vážně.“

Ve světě archivních filmů

Kromě Micheline Presle se ve filmu objevují i další evropští herci a režiséři, kteří se buď účastní diskuzí v Cannes (Nathalie Baye) nebo jako mluvící hlavy vyjadřují své názory v titulkové sekvenci (Wim Wenders). Osobnosti kinematografie si sdělují své znechucení ze záplavy hollywoodských filmů, stejně jako z nadvlády televize. Nepřátelská globalizovaná média zde reprezentuje fiktivní společnost Viva World (podobný název má hned několik skutečných televizních nebo multimediálních společností).

Filmový obraz zdůrazňuje všechny postavy, které mají něco společného s kinematografií. Ty jsou natočeny v barvě, na rozdíl od ostatních, které jsou černobílé. Divákovi je tak prezentována obrácená realita, v níž si herci, kteří se ve sledovaném filmovém období (30. léta) objevovali na plátně černobílí, najednou užívají barevný svět svých diváků.

Očima Oldřicha Mánerta: Umělecký paradokument Hitler v Hollywoodu paradoxně doplácí na svou prvoplánovou uměleckost a lacině podávanou sofistikovanost. Originální vizuální forma a sympatická Maria de Medeiros bohužel utáhnou pouze úvodní půlhodinku, zbytek výživné stopáže pak vysloveně nudí a i po obsahové stránce už nemá co nabídnout. Zajímavý a originální koncept tedy zůstal pouze na půl cesty k výraznému uměleckému filmu. Provokativní název je tak to jediné, co dělá tento pokus o artový film zajímavým.

Hodnocení: 2**

Hitler v Hollywoodu se však vzpírá tomu, aby ho divák mohl bez problému vnímat. Stejně jako svého času Záhada Blair Witch trpí zejména nevýhodami ruční kamery, která znamená roztřesené záběry, míhající se ze strany na stranu v podivných úhlech. Zmatený je i střih. Snímek zbytečně zatěžuje i rádoby romantická linka mezi Marií a Thomasem a naprostým zklamáním je pro diváka jeho závěr. Nesnaží se vyzdvihnout silný argument, ale spokojí se s banálním zvoláním: „Hnát ten Hollywood!“

FOTO: Hitler v Hollywood (2010)
Dokumentarista má těžkou práci, i když je barevný

Snímek se snaží upozornit na nadvládu unifikovaných hollywoodských filmů, které utvářejí divácký vkus, snižují nároky na nejnižšího společného jmenovatele a často prezentují jediný dostupný obraz současné kinematografie. S mizejícím podílem malých kin na trhu je stále těžší najít v nich něco jiného než mainsteamové blockbustery. Přestože Hitler v Hollywoodu má v jádru dobrou myšlenku a zajímavé barevné zpracování, jeho tvrzení nejsou skutečnými argumenty, ale spíše banální prohlášení nebo plačtivé stížnosti.

A co na to Karlovy Vary?

Hitler se do Hollywoodu nikdy nepodíval, avšak tento snímek se předvedl na MFF Karlovy Vary v roce 2010 rovnou v hlavní soutěži a získal Cenu mezinárodní filmové kritiky (Fipresci). Divákovi nezbývá než doufat, že až zase příště uvidí yettiho, nebude to jen přerostlá opice, která si stěžuje na svůj smutný osud.

Hitler v Hollywoodu (HH, Hitler à Hollywood)

Drama
Belgie/Francie, 2010, 85 minut

Režie: Frédéric Sojcher
Hrají: Maria de Medeiros, Wim Willaert, Micheline Presle, Nathalie Baye, Arielle Dombasle

Hodnocení: 3***

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..