3 fotky 
Americký film Fair Game přichází se svým senzačním odhalením takzvaně s křížkem po funuse. Přesto si jeho český distributor těžko mohl přát lepší dobu pro uvedení do kin.
Pravda a láska zvítězí..., Zdroj: distributor filmu
Životopisné docudrama o agentce CIA a jejím manželovi, americkém velvyslanci v důchodu, kombinuje velké množství témat, myšlenek a teorií. Fair Game toho má hodně na srdci i na jazyku, chce oslovit široké spektrum lidí, a tak dlouho kolísá mezi manželským dramatem a špionážním thrillerem, až z toho divák může být značně zmaten. Důležité proto je zachovat si odstup a spíše než na jednotlivé střípky se zaměřit na obraz, který dávají dohromady. Právě ten je totiž na filmu to nejzajímavější.
Pravda nebo lež?
Fair Game je další snímek natočený s nálepkou podle skutečné události. Zde konkrétně jde o příběh skutečných manželů Wilsonových. Valerie Plame Wilson (Naomi Watts) pracuje jako tajná agentka CIA, zatímco její manžel Joe (Sean Penn) je vysloužilým velvyslancem. Pozadí jejich příběhu divák zná velmi dobře z médií. Valerie dostane na starosti tým, který se po 11. září 2001 snaží zjistit, zda Irák vyrábí jadernou zbraň a je tudíž potenciální hrozbou. Její manžel díky stykům v Nigérii mezitím pátrá po dodávkách uranu, které by mohly směřovat do země Saddáma Husajna. Jejich práce je ale Bushovou administrativou zneužita a překroucena tak, aby USA získalo záminku pro invazi do Iráku.
Pokud jde o ono senzační a ve filmu značně rezonované konstatování, že bývalý prezident Spojených států a jeho spolupracovníci vědomě lhali o tom, že Husajn má k dispozici zbraně hromadného ničení, nepřináší Fair Game žádnou novinku. Naopak pro diváka, který jednou za čas otevře noviny s jiným než bulvárním zpravodajstvím, jde o věc poměrně známou. Snímek proto přidává další dějové linie – konflikt mezi manžely a příběh iráckého jaderného fyzika a jeho sestry žijící v USA.
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/fair-game-2010/]Jak přibývá lží ze strany nejvyšších politických představitelů, vyostřuje se i vztah Valerie a Joea. Snímek tak prezentuje myšlenku, že společenská situace se vždy více či méně odráží v životech obyvatel dané země, a bojuje proti obecnému předpokladu, že to, o čem mluví ti nahoře, se nás dole netýká. U večeří s přáteli zase oba manželé narážejí na strach a s ním spojené předsudky, které jsou rok po útoku na WTC stále ještě živé.
Poctivá hra
Valerie jako agentka navazuje kontakt se sestrou iráckého vědce. Ta žije ve Spojených státech, zatímco její bratr je stále ještě v Iráku. Divák se tak prostřednictvím jeho příběhu dostává nejen do bombardované země těsně po začátku války, ale film mu také jasně ukazuje, jak postradatelný je život jedné rodiny v zájmu vyššího dobra. Pro místy až přehnaně démonizované politiky je vyšším dobrem utajení jejich lží. Pro manžele Wilsonovy je to pravda, kterou oddaně hájí.
Velmi trefně snímek ztvárňuje také nerovnou pozici muže a ženy v manželství. Z počátku hraje aktivní článek rodiny Valerie, ale s postupem vyprávění získává dominantní pozici Joe. Archetyp otce – hlavy rodiny ale zůstává nenaplněn, protože v závěru se pozice obou manželů vyrovnají a každý z nich se vydá hájit pravdu svým směrem. Zatímco Valerie svědčí před americkým Kongresem, Joe přednáší studentům a ve svých výzvách k občanské angažovanosti nejvíce připomíná amerického dokumentaristu Michaela Moora.
Fair Game se blíží žánru docudramatu zejména kamerou, která je místy až nepříjemně roztřesená, když se snaží simulovat autentičnost. Také uvádí velké množství odvysílané zpravodajské stopáže CNN – ať už Bushe a jeho spolupracovníků nebo přímo bombardování Bagdádu. Celá tato snaha je dovedena do extrému, když se Naomi Watts po závěrečném střihu mění ve skutečnou Valerii Plame.
Hledání ztracených bomb
Téma války v Iráku a hledání neexistujících zbraní se objevilo již ve filmu Paula Greengrasse Zelená zóna, který byl do českých kin uveden v červnu loňského roku. Jeho mezinárodní premiéra se odehrála pouhé tři měsíce před Fair Game a těžko říct, proč právě druhý film přichází s takovým zpožděním. Vzhledem k tomu, že současností obou snímků je rok 2003, byly i tak natočeny se značným zpožděním. Jak Paul Greengrass, tak Doug Liman (Mr. & Mrs. Smith, Agent bez minulosti) patrně čekali na příznivější politickou situaci.
Naomi Watts jako James Bond v sukních
Fair Game si první českou premiéru odbyl na letošním Febiofestu a jeho distributor si těžko mohl přát lepší mediální kontext pro uvedení do kin. Vzhledem k zabití Usámy bin Ládina, nejhledanějšího teroristy a muže stojícího za útoky z 11. září 2001, je jistě aktuální otázka, do jaké míry byl on i Saddám Husajn skutečnou nebo mediálně konstruovanou hrozbou. Otázka, na kterou Fair Game poskytuje jasnou odpověď.
Fair Game (Fair Game)
Biografie/Drama/Thriller
USA, 2010, 108 minutRežie: Doug Liman
Hrají: Naomi Watts, Sean Penn, Michael Kelly, Brooke Smith, Ashley Gerasimovich, Quinn BroggyHodnocení: 4****
