Týden severských filmů uvádí jeden z nejnovějších dánských počinů. Jakými atributy disponuje dobré srdce? Mělo by být především zdravé, tlouci pravidelně a silně jako zvon. Mít dobré srdce však obnáší ještě něco navíc: chovat se ohleduplně a zároveň upřímně k druhým, ochotu pomáhat lidem, hlavně se starat o ty v nouzi.
Zhmotněné větry vypadají jako brokolice, Zdroj: distributor filmu
Hořká komedie Dobré srdce, uvedená v rámci Týdne severských filmů, se zaobírá oběma významovými rovinami svého názvu, předvádí bizarní postavy z okraje společnosti a také přináší několik filozofických postřehů o tvaru brokolice či významu baru pro muže.
Nesourodá dvojice s různými srdci
Ti dva se potkali úplnou náhodou. Mladík Lucas se probudil na nemocničním lůžku poté, co se pokusil o sebevraždu. Jacquese sem zase přivedl již několikátý srdeční záchvat. Lucas je typ člověka, jaký se v dnešní době vidí málokdy: materialismus západní společnosti je mu naprosto cizí, nemá domov, a tak přespává na ulici. Jeho neprůbojná povaha a sklony k altruismu způsobily, že on sám by se rozdal, ale okolí na něj kašle. To Jacques, majitel baru s prapodivným názvem Dům ústřice, zůstal sám hlavně z toho důvodu, že je naprostý cholerik a vytočí každá maličkost. Nikomu nevěří, svým nevybíravým slovníkem (dobře zásobeným urážkami všeho druhu) si ostatní drží od těla, nemá city, v jeho dosluhujícím srdci mu zbyl pouze negativismus.
Kári nijak nerozvedl charakter její postavy, spíše z ní udělal jakousi stafáž dvou hlavních figur, která sice neočekávaně vstoupí do děje, záhy z něj však podobně nepřirozeným způsobem zmizí. Divákovi se tak vryje do paměti, že se v určitých pasážích objevovala na plátně, těžko si ale vzpomene na nějakou její výraznější repliku.
Tím se dostáváme k asi největšímu problému Dobrého srdce, kterým je jeho velice zjednodušený koncept vyprávění. Vykreslení vztahu Lucase a April se omezuje na několik dialogů, víceméně prostých scén a ve své podstatě tak skáče z extrému do extrému. Rovněž zde dochází k marginalizaci Lucasova vlivu na Jacquese. Že se kdysi submisivní klučina začne měnit v odměřeného cápka, je jasné již od okamžiku, kdy si poprvé stoupne za bar.
Náhlednout do Jacquesova nitra je však publiku dovoleno až v závěru příběhu, přičemž příčina jeho modifikovaného pohledu na svět a přístupu k okolí je spíše vykládána potížemi s chatrným zdravím. Vyvrcholení dějové linky by si navíc zasloužilo více podtrhnout, zde se režisér – zřejmě v obavě z přílišné patetičnosti a vlastní neschopnosti pojmout závěr citlivým způsobem – vyhnul výraznějším emocionálním momentům.
Dobré srdce staví na tom, co bývá všeobecně považováno za přednost severské kinematografie: zpracování složité látky neotřelým způsobem, tragikomičnost v podobě mnohdy trochu štiplavého humoru, melancholická atmosféra a v neposlední řadě přehlídka roztodivných charakterů. Nicméně je nutné dodat, že ke smůle tohoto snímku v něm řada věcí působí nedotaženě. Kdyby Kári vsadil na komornější prostředí a barové opilce, máme tady druhého Jima Jarmusche a Dobré srdce můžeme směle přejmenovat třeba na Kořalka a doutníky. Jenomže on je tu také nedostatečně rozvinutý scénář o trojici lidí s nejasnou minulostí, jejichž počínání je někdy těžké porozumět. A tak i přes podařený hudební doprovod režisérovy kapely Slowblow, kvalitní námět a slušné herecké výkony zůstává divák o mnohé ochuzen.
Dobré srdce (The Good Heart)
Drama/Komedie
Dánsko/Island/USA/Francie, 2009, 95 minutRežie: Dagur Kári
Hrají: Brian Cox, Paul Dano, Stephanie Szostak, Isild Le Besco, Nicolas Bro, Stephen Henderson, Damian YoungHodnocení: 3***
