Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Film Váňa se žokeji pod kůži nedostal. I když měl možnost

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

19. 9. 2012

Nový dokument o zřejmě nejslavnějším českém žokeji nese podtitul „Největší závod je život sám“. Jenže právě o životě Josefa Váni tento film vůbec nepojednává, věnuje se pouze jeho jezdecké vášni.

Když se nějaký dokument jmenuje Váňa, a navíc nese podtitul „Největší závod je život sám“, divák by očekával, že půjde o běžný portrét. Takové dokumenty se většinou detailně věnují jednomu člověku, kterému se v průběhu filmu dostanou pod kůži a ukážou ho často i jinak, než jak ho veřejnost zná. Jenže ouha. Přesně takový snímek Váňa není, byť se o to očividně snaží.

O kom jiném by pojednával nový dokument Váňa než o žokeji Josefu Váňovi. Osmkrát vyhrál Velkou pardubickou jako jezdec, devětkrát jako trenér. Má za sebou nespočet zranění včetně zlomených žeber, pánve, zápěstí či utržené plíce. Jednou u něj dokonce nastala i klinická smrt, po resuscitaci lékaři ale už druhý den vylezl do sedla. Kdyby neskončil u koní, mohl pracovat i jako horník nebo u horské služby.

Ne, že by tvůrci nasbírali málo materiálů. Podle svých slov natočili 52 hodin, které pocházely z prostředí závodiště, z Váňova domu, stájí i z hor. Navíc byl středem jejich zájmu nesmírně zajímavý člověk, s jehož praktikami nemusí každý souhlasit, minimálně ale vzbuzuje diskuzi, což je u dokumentu velice důležité. Jak se tedy může stát, že o něm někdo natočí film, který nepřináší moc odpovědí?

Film totiž jen klouže po povrchu, do Váňovy duše se divák příliš nepodívá. Na vině není to, že by si ústřední hrdina k sobě tvůrce nepustil. Naopak. Výsledné dílo je ale nastříháno tak, že nic jiného než závody či koně v něm neuvidíme. Jistě že je jezdectví Váňovou vášní, to všichni víme. Málokdo ale tuší, že mohl pracovat u horské služby. Záběry z hor přitom k dispozici byly, jen je nikdo nepoužil.

Očima Oldřicha Mánerta: Když si i průměrně zručný dokumentarista vezme k ruce zajímavou a pro běžného Čecha ikonickou postavu žokeje Josefa Váni, má z poloviny vyhráno. Nemusí se ani nořit do duše samotného hlavního protagonisty, stačí jemně klouzat po povrchu a zaměřit se na téměř třicet let trvající kariéru v sedle koní. Drsné pády a velká  vítězství pak naředíme decentní dávkou úsměvných momentů ze soukromí. Výsledkem budiž lehce nadprůměrný dokument o těžce legendární osobnosti. Někde vzadu ale člověk tuší, že to všechno mohlo dopadnout o nějaký ten kousek lépe.

Hodnocení: 4****

Nejvíce mrzí, že takové náznaky ve filmu jsou. Že mohl být podrobnější a mohl poskytnout ucelenější obraz o slavném žokeji. Příkladem budiž scéna, kdy Váňa opět vypráví o koních a má na sobě seprané tričko s logem TOP 09. Je sice velice zajímavé poslouchat jeho teorie o dostizích, diváka ale zaujme právě takový detail. Jenže tvůrci si ho ani nevšimnou a raději odvypráví všechna Váňova vítězství na Velké pardubické.

[youtube_660]j_Wd2hpnA0Q[/youtube_660]

Ve výsledku se pak podtitul filmu mění spíše na jednoduché „život je závod“, byť divák vidí, že Váňova osobnost rozhodně takto jednoduchá není. I díky tomu nakonec film sice zklame, ale není vyloženě pohromou. Hlavní hrdina je sympaťák, je zábavný, chová se před kamerou nesmírně přirozeně a nehraje si na tvůrce nijak povýšeně. Když pak v jedné chvíli naznačí, že chce být sám, neboť se mu nevyvedl jeden ze závodů, i divák ho ochotně opustí a chápe jeho rozpoložení.

Slow motion v dokumentu? Proč ne

Podobně potěší i vydařená kamera, která balancuje mezi dokumentem a hraným filmem. Chvíli sleduje Váňu bok po boku, najednou jsou ale při závodu použity zpomalovačky, jež se v dokumentárních počinech příliš nevyužívají. Navíc je potřeba ocenit i složité natáčení, které filmařům s málo penězi vždy přináší vše, co se neustále pohybuje. Což nejsou jen koně, ale i samotný žokej.

Ten se sice většinu snímku pohybuje o berlích, pořád mu to ale nebrání dokumentaristům utíkat a klít u toho těmi nejsprostějšími nadávkami. Pokud nepatříte mezi nějaké militantní vegetariány, alespoň vám tento film zachrání právě Váňova osobnost. Bohužel toho ale skrývá více, než se režisérovi Jakubu Wagnerovi podařilo odkrýt.

Váňa

Dokumentární
Česko, 2012, 75 min

Režie: Jakub Wagner

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Film Váňa se žokeji pod kůži nedostal. I když měl možnost