Recenze: Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska

Určitě znáte ty věčně nekončící diskuze o tom, kam vyrazit s přáteli na víkend nebo na dovolenou. A slyším také ten dovětek: někam k vodě a neopustit hranice naší republiky. Vhodných míst je u nás bezpočet. Kam tedy letos vyrazit? Prvním krokem je seznámit se s možnostmi.

Encyklopedie vodních ploch, Zdroj: nakladatelství Libri

Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, jež byla vydána v dubnu 2010 v nakladatelství Libri, nám tyto možnosti nabízí. Stanislav Štefáček, autor knihy, překládá čtenářům k prozkoumání celkem téměř 1500 rybníků, jezer a vodních nádrží. Encyklopedie není rozhodně kniha určena k běžné četbě, ale poslouží k vyhledávání základních informací: název vodní plochy včetně alternativních jmen, velikost plochy, objem a délku nádrže, lokalizaci, tvar a druh plochy, její polohu vzledem k vodnímu toku. Dále se také můžeme seznámit s tím k jakému účelu jsou převážně jednotlivé vodní plochy využívány. Zda k rybolovu, rekreaci, pro průmysl, zemědělství nebo jako vodní zdroj.

Co se ještě v encyklopedii můžeme dozvědět?

Stanislav Štefáček je zkušeným autorem rybářských průvodců a zpracoval již také encyklopedii našich vodních toků. Tentokrát rozhodně neměl lehký úkol, protože některé informace byly téměř nedostupné nebo značně rozdílné. Podařilo se mu nakonec vytvořit publikaci, která může sloužit široké veřejnosti. Kromě již vyjmenovaných informací se dočteme také o přírodních i kulturních památkách, takže i zájemci o turistiku a naší historii lze naleznou inspiraci pro svůj další výlet.

Hlavní částí knihy jsou abecedně řazená hesla. Připojen je i rejstřík dalších vodních ploch, který byl vytvořen hlavně kvůli vodním plochám, na které už nezbylo v knize místo. Součástí knihy je také slovníček použitých odborných termínů, seznam zkratek, doporučené literatury a internetových odkazů. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi.

Příroda, Zdroj: czechtourism.com

Země tisíce rybníků a tisíce kouzelných jmen

Rybníky sloužily k chovu ryb, jako ochrana před záplavami, poskytovaly vodní energii i samotnou vodu pro mlýny, hamry, valchy, pivovary, a další provozy. Jakmile se začtete do jejich názvů slibuji vám, že se již nedokážete odtrhnout. Například se dozvíte kdo byl jejich vlastníkem: Zámecký, Hradní, Knížecí, Králův, nebo jaká fauna a flora se zde vyskytovala: Rosnička, Ráček, Hadí, Kačer, Bažantí, Bukač, Kukačka, Sýkora, Roháč, Vlček, Králík, Zaječí, Štičí, Pstruží, Lípa, Smrkový, Ořechovský, Osika, Rákosový, Luční, Heřmánek, Jahoda, atd.

Jiné názvy nám připomínají mnohdy již zapomenutá povolání: Písař, Šenkýř, Hlásný, Kartáčník, Tovaryš. Na co asi mysleli autoři následujících jmen se můžeme asi jen dohadovat: Peřinka, Punčocha, Řemínek, Nohavice. Zaujala vás všechna tato jména a chcete se dozvědět více o různých vodních dílech? Tak příjemné počtení.