×
TOPZINE.cz

Recenze: Dopisy pro Julii. Jak zprznit Shakespeara snadno a rychle

William Shakespeare a jeho hra Romeo a Julie jsou jedním z nejoblíbenějších námětů na filmové adaptace. Jenže někdy se to povede… A někdy vznikne romantický škvár, za který si budete rvát vlasy.

Amanda Seyfried v Dopisech pro Julii, Zdroj: distributor filmu

Dopisy pro Julii jsou naneštěstí tou druhou možností. I když vás chvílemi překvapí docela zábavné a parodizující scénky, celkově se jedná o příšerně schematickou romantickou komedii, která perfektně zapadá do série na co vzít mého přítele, aby se se mnou rozešel.

Hvězdná jména, méně hvězdné výkony

V hlavní roli se nám zde představí mlaďounká a podle některých kritiků (rozhodně ne podle mě) talentovaná Amanda Seyfried. Ztvárnila zamilovanou a postupně čím dál zmatenější Sophie, která tráví nepříliš romantické líbánky se svým přítelem (Gael García Bernal) v italské Veroně.

Před padesáti lety tu ovšem jistá mladá slečna schovala dopis do zdi, kam dívky a ženy píšou dopisy Julii (ano, TÉ Julii). Odpovídá jim prostřednictvím speciálních dopisovatelek. Sophie jim kvůli rozladění ze svého přítele na chvíli vypomáhá a ejhle, hned najde tolik let schovaný dopis. Zkontaktuje pisatelku, a když skutečně přijede, rozhodne se s ní projet italský venkov a najít její dávnou lásku…

Jako jednoduše načrtnutý vypadá příběh docela slibně. Problém ovšem vězí v provedení. Tolik klišé a odporné schematičnosti se na plátně vidí jen málokdy. První polibek pod hvězdami, nenávist proměněná v neskonalou lásku, happy end podpořený přiblblou nelogičností (ano, skutečně dojde na větu: „Ale ne! To je jen sestřenice!“).

Smysl života? Ale nééé!

Také snaha o skrytý podtext vyznívá otravně a neupřímně. Stará žena hledá svou lásku z mládí a Sophie vedle toho hledá sama sebe. Fuj. Kdyby se aspoň autoři nesnažili o nějakou psychologickou sondu, divák by jen pokrčil rameny a zhlédl tuctovou romantiku. Jenže oni se pouštějí do objevování smyslu života.

Na to prostě nemůže stačit Amanda Seyfried. V Mamma Mie! jí bohatě stačilo být sladká a roztomilá, tady má ale hlavní roli a měla by předvést něco navíc. Stejně jako v Milý Johne je ale nudná, nezajímavá a chvílemi přehrává tak, že byste ji nejraději profackovali (a především profackovali toho génia, který ji v poslední době podsouvá do všech slaďáků).

Gael García Bernal v Dopisech pro Julii, Zdroj: distributor filmu

Mexičan jako typický Ital

Zato Gael García Bernal ve vedlejší roli je výborný. Taky přehrává, je na něm ale vidět, že s gustem a malým nadšením pro parodii. Nejvíc mě ale dostává fakt, že zde hraje typického Itala, s rozmáchlými gesty, ukřičeného, temperamentního, pro všechno nadšeného… A přitom je tento herec z Mexika. Ovšem italský přízvuk mu jde na jedničku.

Zpět ale k té parodii… Chvílemi, a to nejen když je na scéně Gael, vážně ve filmu prosvítá. Jako by bylo pár vtipů úplně z jiného snímku. Z uvolněněji laděného, z takového, který sám sebe nebere úplně vážně. A to potěší, především když víte, že sledujete srágoru.

Jako tomu bylo v případě Zatmění – neberte tenhle film vážně. Zasmějte se. Dělejte v kině bordel a smějte se s kamarády, co nejvíc to půjde. A nebo si pak nestěžujte, že vás nikdo nevaroval.

Dopisy pro Julii (Letters to Juliet)

Romantický / Drama
USA, 2010, 105 min

Režie: Gary Winick
Hrají: Amanda Seyfried, Gael García Bernal, Vanessa Redgrave, Franco Nero, Milena Vukotic, Marcia DeBonis, Giordano Formenti, Christopher Egan, Ivana Lotito

Hodnocení: 2**

[album:



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..