RECENZE: Digitální demence Manfreda Spitzera bojuje s větrnými mlýny

FOTO: Mr. Paper
A kolik knih za měsíc přečtete vy? FOTO: Martin Koubek, Topzine.cz

Hrozba a odpadky. Tak vnímá německý neurovědec Manfred Spitzer digitální média. Ve své knize Digitální demence popisuje vliv digitálních médií na kvalitu lidského života a hlasitě varuje před jejich užíváním. Knihu, která v Německu vzbudila nebývalý rozruch, vydalo v překladu Františka Ryčla brněnské nakladatelství Host.

FOTO: Mr. Paper
A kolik knih za měsíc přečtete vy? Foto: Martin Koubek, TOPZINE.cz

Asi všichni tušíme, že několikahodinové hraní počítačových her, neustálé kontrolování Facebooku nebo vysedávání před televizí zrovna ideální trénink pro lidský mozek nebude. Že ale kvůli počítačům a smartphonům dříve umřeme, to už je jiný šálek.

Manfred Spitzer (* 1958) vystudoval medicínu, psychologii a filozofii. Je jedním z nejvýznamnějších německých badatelů v oblasti neurovědy. V minulosti působil jako profesor na Harvardu, v současnosti je vedoucím univerzitní psychiatrické kliniky v Ulmu a Centra pro výzkum učení a neurologie. Vydal řadu úspěšných knih, např. Učení: výzkum mozku a škola života nebo Pozor, obrazovka! Elektronická média, vývoj mozku, zdraví a společnost. Každý týden uvádí svůj vlastní televizní pořad, v němž se zabývá novými poznatky z oblasti vývoje mozku.

Samozřejmě, diskuze nad digitálními médii a jejich případném neblahém vlivu na lidský život již nějakou dobu probublávají veřejným prostorem. Většinou však mají jeden společný rys. Kloužou po povrchu, nepřináší žádná jasná fakta potvrzující negativní účinky na náš organismus. Oproti zaběhlému plácání vody Spitzer svůj pohled na digitální média opírá o desítky nezávislých studií.

Na začátku ztráta schopnosti učit se a poruchy koncentrace, později pocity úzkosti, osamění, obezita a deprese. Pak už jen sebevražda. Tak vidí uznávaný neurovědec důsledky přílišného přichýlení se k digitálním médiím. Spitzer na digitálních médiích skutečně nenechává nit suchou.

Google? Sami nemusíme vědět nic

Autorovy černé vize ohledně lidské budoucnosti v přítomnosti digitálních médií se zakládají na nezpochybnitelných vědeckých poznatcích, výzkumech a studiích. K odsouzení Googlu nebo GPS navigace Spitzer dospívá naprosto jednoduše, neboť vychází z faktu, že mozek funguje jako kterýkoliv jiný sval v našem těle. Čím více ho používáme, tím více nabývá na svém objemu. Díky Googlu nebo GPS navigaci mozek zaměstnávat nemusíme, a proto hloupneme.

FOTO: Počítače Apple iMac jsou dostupné ve dvou velikostech
Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. Zdroj: apple.com

Pokud bychom tento přístup chtěli aplikovat i na ostatní svalové partie, nutně bychom došli k závěru, že nám škodí všechno, co nám nějakým způsobem usnadňuje život. Kvůli automobilům chodíme méně pěšky, atrofují nám tedy svaly na nohou. Díky kuchyňským mixérům nemusíme míchat těsto na bábovku ručně, pak ochabují naše bicepsy a tricepsy. Naše imunita zase trpí kvůli dostupnosti teplé vody, neboť koupel ve studené je dnes téměř tabu. Vážně se máme všech těchto věcí zříci?

Zavádění počítačů do škol? Vytváření závislosti

Velká pozornost je v knize věnována účinkům digitálních médií na děti a mladistvé. Co se týká používání počítačů a internetu v domácnosti, jejich negativní dopad na děti je vzhledem k aktivitám, jimž se děti na počítači věnují nejvíce, vcelku očekávaný.

 „Intenzivní využívání sociálních online sítí nejenže zmenšuje počet reálných přátelství, nýbrž omezuje také sociální kompetence; oblasti mozku, které jsou za to zodpovědné, pak zakrňují. To má za následek větší stres a narůstající ztrátu sebeovládání. Vzniká sestupná sociální spirála, která brání naplněnému životu ve společenství.“

„V celém Německu se už alespoň jednou stalo obětí kyberšikany 32 procent dotázaných, v Severním Porýní-Vestfálsku to bylo 36 procent.“

 Používání digitálních médií při školní výuce pro děti také není žádným přínosem. Spitzer se zde opírá hned o několik studií, přičemž žádná nepotvrzuje byť minimální pozitivní vliv na znalosti žáků. Počítače ani interaktivní tabule výuku zkrátka nezefektivní. Vedle toho navíc autor zmiňuje četné případy, kdy žáci rozptylovali svou pozornost surfováním po stránkách s pornografickým obsahem nebo místo učebních programů hráli střílečky.

„Už víceméně patnáct let prohlašují seriózní autoři v kvalitních odborných časopisech, že neexistuje žádný důkaz pro to, že počítače působí na učení ve škole pozitivně.“

Digitální média mohou být ve výjimečných případech i ku prospěchu

FOTO: Digitální demence obálka

Dramatický a horlivý tón autora přeci jen trochu slábne, když připouští, že internet může být užitečným zdrojem informací. To však za předpokladu, že o hledané věci již máme určité znalosti, které chceme na internetu dále rozvinout. Pozitivní účinky připouští i u televize, ovšem pouze u sledování jeho vlastního vědeckého pořadu.

Záměr knihy, tedy varovat před hrozbami digitálních médií, je jistě skvělým vkladem, nicméně samotná realizace je silně poznamenána autorovou mediální obsesí. Jednotlivé studie jsou autorem interpretovány jednostranně s cílem vyzdvihnout negativa digitálních médií. Klady, byť jich je dle dostupných studií skutečně naprosté minimum, zůstávají bez jakékoli reflexe.

Komentář k jednotlivým studiím autor vede zpravidla do krajnosti. Na nebezpečí digitálních médií podle Spitzera neupozorňují žádné instituce, autorku pořadu Teletubbies činí spoluzodpovědnou za předčasná lidská úmrtí a tak by se dalo pokračovat dále.

Jak tedy v dnešním digitálním světě žít? Smartphony vyhodit z okna, tablet používat místo kuchyňského prkénka a televizi darovat největšímu nepříteli? Zřejmě ne. Mnohem prospěšnější by bylo zaměřit se na výhody, které nám digitální média mohou poskytnout, co možná nejefektivněji jich využívat, celkově omezit čas v jejich přítomnosti a hlavně: nebýt digitálně dementní!

Název: Digitální demence. Název originálu: Digitale Demenz. Autor: Manfred Spitzer. Přeložil: František Ryčl. Vydalo nakladatelství Host, Brno 2014, 343 stran.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Marek Líbal
Autor je redaktorem rubriky Literatura magazínu TOPZINE.cz. Studuje češtinu a němčinu na Univerzitě v Hradci Králové. Mezi jeho záliby patří literatura, hudba a nohejbal.

1 Comment on RECENZE: Digitální demence Manfreda Spitzera bojuje s větrnými mlýny

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*