Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Děti moje. George Clooney škemrá o Oscary a jeho žena umírá

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

17. 1. 2012

Nebyl by to George Clooney, aby rok co rok neútočil na celou řadu filmových cen. Letos se činil jak režijně v dramatu Den zrady, tak herecky v hřejivé podívané o umírání s názvem Děti moje, která sází právě na jeho bezchybné herectví. Stačí to ale na povedený film?

Bokovka a O Schmidtovi. Co spojuje na první pohled rozdílné snímky, které svého času sbíraly jedno ocenění za druhým? Pojítkem je jméno nenápadného režiséra Alexandera Payna. Ten opakovaně sází na sílu charakterů, které se nacházejí v krizi. Ať už v té středního věku, nebo předsmrtné. Opakující se motivy ale dokáže zaobalit do rozdílných kabátků. Jednou hraje na komediální noty, jindy s přehledem zvládá i temnější polohy.

George Clooney se poprvé zapsal do povědomí filmových fanoušků rolí sympatické pediatra v seriálovém hitu Pohotovost. V následujících letech herecky exceloval ve snímcích jako Dannyho parťáci, Michael Clayton nebo Lítám v tom. V současné době se věnuje také režii. Pod jeho vedením vznikl oceňovaný film Dobrou noc a hodně štěstí, v únoru pak vstupuje do kin politické drama Den zrady.

Děti moje představují zajímavý přerod. Svou stylovou nevyhraněností spojují obě předcházející režisérova díla a navrch přidávají i několik dalších vrstev. Ne vždy jsou ku prospěchu, snaha posunout se jinam se ale režisérovi upřít rozhodně nedá. Samotný příběh paradoxně o svěžím filmařském přístupu příliš nevypovídá.

Jedeme vstříc Oscarům!, Zdroj: distributor filmu

George Clooney je právník, který všechno své bohatství zdědil v podobě akrů panensky krásné země na jednom z Havajských ostrovů. Pod slupkou spokojenosti to ale vře, neshody v manželství vrcholí tragickou havárií jeho drahé polovičky, která je odsouzena k dlouhodobému komatu. A nejen tomu. Clooneymu tak zůstanou na starost dva potomci, se kterými nemá příliš dobré vztahy. Navíc ho čeká malá tour po známých a příbuzných, na které musí chtě nechtě oznámit blížící se skon své manželky.

Očima Pavlíny Nouzové: Pryč jsou doby, kdy šarmantní Danny Ocean vykrádal casino. George Clooney si oblékl květovanou košili a v obličeji notně zvážněl. Stal se z něj takový ten taťula, který má nějaké ty mouchy, ale všechny vaše patnáctileté kamarádky jsou do něj platonicky zamilované. Pokud Clooney nedostane právě tenhle rok Oscara, něco je špatně. Škoda jen, že když si ho ve filmu pomyslně vyškrtnete, už nic moc zajímavého nezbude.

Hodnocení: 4****

Laciné ždímání emocí z popisu děje přímo tryská, naštěstí má film pod otěžemi zkušený tvůrce, který se nebojí do závažného tématu přidat i notnou dávku humoru a odlehčenosti. Základní dějová linka je tak spíše úsměvnou road movie, která je jen v několika momentech narušena emocionálními výbuchy hlavních protagonistů.

[youtube_660]SeEJ6r7gMds[/youtube_660]

Ty jsou sice ve většině případů lehce afektované a zavání scenáristickým konstruktem, postavy ale vzápětí své emoce shodí dobře mířenou sarkastickou hláškou. Na jednu stranu tak snímek trpí určitou nekonzistentností, na stranu druhou porcuje zábavu v dobře mířených dávkách. Nehrozí tak zahlcení ani dlouhé pasáže prodchnuté nudou.

Základním stavebním kamenem je bez nejmenších pochybností herecký koncert George Clooneyho. A ne že by křičel jako stohlavý orchestr. On jen decentně a přirozeně vykresluje postavu muže, který musí čelit ranám osudu. Žádné okázalé herectví, žádná snaha lacině útočit na herecké ceny. Výrazový minimalismus pak skvěle zužitkuje v momentech, kdy má naplno projevit emoce.

Clooney snese všechno

Payne moc dobře ví, že Clooney dokáže film utáhnout sám o sobě. Nebojí se mu proto naložit obrovskou zátěž a ostatní charaktery jsou zde spíše do počtu. Plní tak pouze funkci typově rozdílných figurek, které vstupují do cesty herecky nezastavitelnému Clooneymu.

Za tohle teda platit nebudu

A o nic jiného ve výsledku vlastně nejde. Subtilní režie a vizuální umírněnost se ztrácí kdesi v dáli, havajský vzduch tak čeří jen tematicky dobře padnoucí hudba. Formální strohost však nepůsobí ve svém základu chudě, ale opět je na ní patrná snaha co nejvíce tlačit do popředí samotný děj a počínání hlavního charakteru.

Za srdce nechytí a mozek neprocvičí

V závěru se bohužel ztrácí odlehčená nota a snímek upadá do nekonečného kolotoče uslzených výjevů, které by měly v divákovi vyvolat podobné emocionální reakce. V kontrastu s předcházejícím dějem ale působí posledních deset minut filmu jako hodně sofistikovaný fór, kdy si režisér dělá srandu sám ze sebe a s potutelným úsměvem čeká, jak se s tím obecenstvo popere.

Děti moje tak jsou lehkou jednohubkou, ze které si budou diváci pamatovat jen brilantní výkon George Clooneyho. Kultovním se snímek nestane, za srdce nechytne a intelektuální publikum ho odsoudí jako povrchní kýč, jehož jediným cílem je zabodovat na udílení filmových cen. I tak se ale jedná o poctivé řemeslo, které byste neměli minout.

Děti moje (The Descendants)

Komedie / Drama
USA, 2011, 115 min

Režie: Alexander Payne
Hrají: George Clooney, Mary Birdsong, Shailene Woodley, Matthew Lillard, Judy Greer, Beau Bridges, Robert Forster, Michael Ontkean, Amara Miller, Nick Krause, Barbara L. Southern

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Děti moje. George Clooney škemrá o Oscary a jeho žena umírá