RECENZE: Amerikana III uhranula diváky. Zapíše se po bok nejlepších baletů

Po předchozích částech uvádí Národní divadlo v pořadí třetí kompilaci týkající se americké baletní tvorby 20. století. V Amerikaně III se spojila různorodá trojice autorů a baletní špička Národního divadla. V různých částech uvidíme všechny první sólisty – Márovou, Podařilovou, Susovou a Katsapova i Štípu.

Druhá část ze tří s názvem In the Middle Somewhat Elevated pochází z roku 1988

Amerikana III divákům nabízí trojí výběr z barevnosti amerických baletů 20. století. Balanchinova klasika ala Labutí jezero, Forsytheova moderna a Robbinsův muzikál v baletním podání. Toť pestrá paleta nové kompilace Národního divadla, která se hraje ve Státní opeře.

Klasickým začátkem nic nezkazíš

Theme and Variations, první část ze tří, zastupuje tradiční formu baletu. Podobnost s jedním z nejklasičtějších děl, Labutím jezerem P. I. Čajkovského, je do očí bijící. Tančí se na Čajkovského hudbu a kostýmy Romana Šolce pro něžné pohlaví tvarem připomínají labutí sukýnky. Pouze fialovou barvou, která ladí s těžkými závěsy, se odlišují. Taktéž scéna dýchá ruským stylem, a to díky dvěma velkým svícnům a pompézním lustrům.

Roman Šolc sladil scénu a kostýmy do fialova. Zdroj: Martin Divíšek, Národní divadlo

Nejprve se představí jak hlavní pár, v podání Miho Ogimoto a Alexandrea Katsapova, tak sbor.  Po úvodním velkolepém etrée přichází na řadu sóla. Drobounká Ogimoto našlapuje tiše, jako by vítr odlehčil každý její krok, a úsměv na tváři neprozradí žádnou chybu. Následně přichází chvíle pro Katsapova, který je tentokrát v tanci nejistý.

Choreograf George Balanchine se sice narodil v Rusku, ale rok před třicátými narozeninami odjel do USA. Založil New York City Ballet, který dodnes patří k významným souborům v oboru. Nejčastěji je spojován s hudbou Čajkovského a Stravinského. Prý dokázal vytvořit baletní choreografii za týden. Balet Themes and Variations pochází z roku 1947.

V druhém sólu už se na scéně objevil mladý skvělý Katsapov v plné síle a zatančil náročný part takřka bez chyby. Kvalitní výkon zopakovala i Ogimoto a následný pas de deux vyrazil divákům dech.

Miho Ogimoto a Alexandre Katsapov tvoří ústřední pár. Zdroj: Pavel Hejný, Národní divadlo

V závěru se na scéně objevilo v jednu dobu až dvacet čtyři tanečníků a tanečnic. Pozičně a synchronně náročné finále zvládli na dvojku. Poslední zvedačka zafungovala jako třešnička na dortu první části s názvem Theme and Variations.

Napůl tanec, napůl balet

Když tanec smícháte s baletem, přidáte moderní elektronickou hudbu a zelené lesklé kostýmy nesoucí se ve stejném duchu, dostanete druhou část s názvem In the Middle Somewhat Elevated. Scénu, kostýmy i světla vytvořil sám autor choreografie William Forsythe.

Michal Štípa a Nikola Márová patří k nejznámějším baletním párům

Klasiku ve stylu Labutího jezera vystřídal opak, a to balet zcela moderní. Devět tanečníků a tanečnic baletí většinu času asynchronně. Tanec jim ztěžuje hudba Thoma Willemse, hrající ze záznamu, jinak to ani nejde, která připomíná pravidelné tikání hodin, a přesto zní nahodile ve stylu: břink sem, břink tam.

Choreograf William Forsythe začal ve dvaceti dvou letech pracovat jako profi tanečník. Dvacet let pak působil jako umělecký šéf Ballett Franfurt. Choreografie s názvem In the Middle Somewhat Elevated patří do roku 1988.

Výrazný balet se prolínal s výraznou hudební složkou po celou dobu. Neobměňovala se a využívala podobné motivy, proto ke konci někomu mohla lézt krkem.

Štípa s Márovou patří k prvním sólistům Národního divadla. Zdroj: Martin Divíšek, Národní divadlo

Nejprve přišel vrchol v podobě sól Nikoly Márové, která si nezadala s Rebeccou King, podruhé při tanci nejznámější baletní dvojice Michala Štípy a Nikoly Márové. Balet In the Middle Somewhat Elevated si vysloužil ještě větší potlesk než Theme and Variations díky svojí jedinečnosti, náročnosti a preciznímu provedení.

American musical v Národním divadle

Poslední část s názvem Fancy Free se odehrává v na první pohled nebaletním prostředí. Muzikálový styl, kde zpěv nahradil tanec, naznačuje scéna. Ocitáme se během druhé světové války na Manhattanu v nočním baru, před kterým svítí pouliční lucerna.

Viktor Konvalinka je jedním ze tří námořníků

Scénu kromě kulis rozděluje také světelná úprava Ronalda Batese. Bar působí oranžově a útulně, naopak noční město dýchne na diváka modrým a sychravým dojmem. Z baletu se ještě více ubralo, naopak z tance ještě více přidalo.

Choreograf Jerome Robbins studoval chemii nebo žurnalistiku, nakonec ale zběhnul k divadlu a tanci. Spolupracoval s Balanchinem v New York City Ballet. S Leonardem Bernsteinem vytvořili v roce 1944 balet Fancy Free a o třináct let později také muzikál West Side Story.

Tři námořníci v bílých oblečcích potkají dvě krásné ženy. Nepoměr nevěstí nic dobrého, a tak se muži začnou před něžným pohlavím vytahovat a předvádět. Fancy Free balancuje na pomezí baletu a filmu. Působí jako groteska podkreslená filmovou hudbou.

Balet se odehrává v nočním baru na Manhattanu. Zdroj: Pavel Hejný, Národní divadlo

Technicky jsou variace tanečníků náročné i proto, že jednotlivé kroky jdou ve velmi rychlém sledu za sebou. Obsahují jak jednoduché prvky jako kotoul, tak náročnější, například otočku ve výskoku s dopadem do provazu.

Labutí jezero a Amerikana III

Každá část Amerikany III se jeví jako úplně odlišná, a to dodává baletu na barevné kráse. Ať už jde o baletní klasiku, tanečně-baletní modernu nebo taneční část v muzikálovém stylu. Každá je svým způsobem originální. I přes drobná zaváhání se zařadí po bok klasiky Labutího jezera a společně ve Státní opeře vytvoří tandem toho nejlepšího, co může pražská baletní scéna v současnosti nabídnout.

Amerikana III

Státní opera Praha

Theme and Variations
Choreografie: George Balanchine
Hudba: P. I. Čajkovskij
Tančí: Miho Ogimoto, Alexandre Katsapov, Magdaléna Matějková, Monika Hejduková, Aya Watanabe, Sophie Benoit, Karel Audy, Mathias Deneux a další

In the Middle Somewhat Elevated
Choreografie: William Forsythe
Hudba: Thom Willems
Tančí: Nikolá Márová, Rebecca King, Zuzana Šimáková, Marta Drastíková, Ivana Illyenko, Michal Štípa, Ondřej Vinklát a další

Fancy Free
Choreografie: Jerome Robbins
Hudba: Leonard Bernstein
Tančí: Tereza Podařilová, Zuzana Susová, Jonáš Dolník, Viktor Konvalinka, Tomáš Kopecký, Philippine de Sevin, Veaceslav Burlac

Hodnocení: 90 %