Názor, že ryčné r krášlí charakter, už dnes nepanuje. A to i přesto, že jej zpopularizovala půvabná pohádka O princezně, která ráčkovala. A už vůbec se nikdo nemůže držet teorie, že pouze ten, kdo má r, může snad být premiér. To by potom chtěl mít r každý, ačkoli se jej někteří chtějí zbavit.
Ráčkování je verbální porucha výslovnosti, kterou nalezneme v encyklopediích logopedie pod termínem rotacismus. Jde v podstatě o vadnou artikulaci hlásky r nebo ř. Pod tímto pojmem si ale také můžeme představit změnu jiné hlásky za r ve výslovnosti.
V mluveném projevu dochází potom k tomu, že osoba trpící rotacismem nahrazuje ožehavou souhlásku nějakou jinou, méně obtížnou, např. hláskami j, l, v, h, d. Podle toho, jak jsou tyto náhradní hlásky tvořeny, rozlišují se dále druhy samotného rotacismu.
Hláska r je jednou z nejobtížnějších souhlásek na vyslovení. Nemusíme se tedy nijak divit, dělá-li její zvládnutí dětem i dospělým problémy. Ráčkování není dědičné a děti tak mohou získat tuto řečovou vadu pouhým odposlechem od spolužáků, kamarádů nebo i z televize. Učitelky v mateřské i základní škole se potom správnou výslovností a trpělivou prací zasluhují o budoucí slovní projev svých svěřenců.
Co s ráčkujícím potomkem?
S odstraňováním zmíněného problému by nám měl pomoci zkušený logoped, ale můžeme se o to pokusit i sami. Rotacismus lze odstranit i ve vyšším věku, chce to jen o něco více trpělivosti. Dítě s vadou řeči by mohlo totiž hůře zvládat už tak náročné začlenění se do kolektivu. Pro zákeřné spolužáky není lahodnějšího sousta než jedinec vybočující ne zrovna populárním způsobem. A tímto jedincem může být právě ráčkující dítě. S odstraňováním vadné výslovnosti bychom měli začít co nejdříve, aby se vada příliš nestabilizovala v řeči.
Jak se r vůbec vyslovuje?
Předpokladem správného vytvoření hlásky r je několik faktorů. Je to jednak správná výslovnost souhlásky l a jednak motorika neboli hybnost jazyka. U dítěte s vadnou výslovností r vytvoříme souhlásku r nejlépe pomocí souhlásky d. Tedy ještě než se pokusíme nacvičit výslovnost r, musíme se přesvědčit, že náš potomek stoprocentně zvládá vyslovení hlásky d. Souhlásky d a r jsou si totiž artikulačně nejbližší, ač se značně liší zvukově.
Pokud se nám tento první krok podaří zdárně překlenout, zbývá jen trpělivost, čas a chuť procvičovat s žákem skupiny slov, kde se r vyskytuje, např.: trnka, prší, brko, frkovat, vrtí, grep, hrb, chrt atd. Od samotných slov můžeme postupně přejít k větám či říkankám. Má-li náš potomek problémy s výslovností hlásky ř, postupujeme složitěji. Nejprve se přesvědčíme, zda zvládá vyslovit r, a jsme-li v tomto úspěšní, zbývá jen trpělivý nácvik další obtížné souhlásky.
Také se můžeme setkat s případem, kdy se ráčkující osoba vůbec nehodlá této své odlišnosti vzdát. Naopak se domnívá, že ji v pozitivním slova smyslu odlišuje. Tato domněnka není vůbec zvrácená, např. není nezvyklé se setkat s ráčkujícím profesorem, který přednáší český jazyk. Obrazovky televizorů zdobí a z rádiových přijímačů chrčí na druhé straně řada hlasů slavných osobností. Takové er Václava Havla či Věry Chytilové potom jaksepatří vibruje. Nelze také zapomenout na pohádku z úvodu našeho článku O princezně, která ráčkovala, jež dodala ráčkování urozený rozměr. A v neposlední řadě nemůžeme nezmínit Zdeňka Svěráka ve hře Záskok. Postava statkáře, kterou hrál, proklínala učitele češtiny za to, že ho ve čtvrté třídě donutil vadu odstranit, což jej v závěru připravilo o dědictví. Přestože je tato zápletka založena na teorii dědičnosti ráčkování, patří ony scény k nezapomenutelným, a to právě díky onomu er.
