Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Původ vánočních tradic a zvyků. Zkuste lití olova a vyvěštěte si svou budoucnost

Alena Menšíková

Alena Menšíková

16. 12. 2011

FOTO: adventní věnecV dnešní hektické době se vánoční tradice a zvyky začínají pomalu vytrácet. Pojďme si některé připomenout a poodhalit, jak vlastně vznikly.

FOTO: adventní věnec

Jaké vánoční zvyky máte nejraději?, Foto: Barbora Šetenová, Topzine.cz

Dodržujete o Vánocích nějaké tradice či zvyky? Pokud ano, víte, odkud pocházejí? Jestli žádné z nich nedržíte, po přečtení tohoto článku si určitě alespoň nějaké můžete vyzkoušet. A navíc můžete poučit své děti o historii, která se k tradici váže.

Vánoce a věštění budoucnosti

Vánoce a zvláště Štědrý večer jsou odedávna spojeny s věštěním budoucnosti. Ať už se jednalo o lásku, manželství, zdraví, bohatství či úrodu. První vánoční tradice začaly vznikat již ve středověku.

Zvláště mladé dívky chtěly vědět, zdali už konečně potkají toho pravého a budou-li strojit svatbu. K odhalení této budoucnosti jim mohlo pomoci několik zvyků. Děvčata prosekávala na rybníku led a poté se dívala do jeho hlubin. To, co spatřila, je mělo příští rok potkat. Někde ženy házely na střechu kabátky. Když kabát zůstal na střeše hned na první pokus, vdaly se. Ostatní házely tak dlouho, dokud jim svršek na střeše neuvízl také. Pokusy znamenaly roky, kdy na vdavky musely ještě čekat.

dámská boty

A co házení střevícem, zkoušeli jste to někdy?, Zdroj: sxc.hu

Oblíbené také bylo házení střevícem, které se v mnohých rodinách zkouší do dnešních dní. Dívka se otočí zády ke dveřím a hodí za sebe střevíc. Pokud špička směřuje ke dveřím, znamená to, že se majitelka střevíce vdá. Někdy se také čeká, kdo botu zvedne, protože ten se pak má stát oním manželem. Stále známá tradice je také čekání na rozkvétající větvičky (barborky). Pokud uříznutá větvička ve váze do Štědrého dne rozkvete, signalizuje vdavky.

Vánoční sportka

Mnoho předpovědí osudu bylo založeno na losování. Svobodná děvčata vytahovala ze střechy stébla slámy a z hranice dříví polínka, zanesla je do světnice a počítala, kolik jich je. Sudé číslo znamenalo svatbu, liché číslo přesný opak. Rovná polínka navíc značila, že ženich bude hezký a hodný, zatímco křivá nasvědčovala opaku.

Čtěte také: Jak vysvětlit původ slova Vánoce, advent či dárek? Slovníky napoví víc

Jméno nastávajícího se dalo zjistit tak, že se na papírky napsala mužská jména, papírky se daly do knedlíku a první knedlík, který při vaření vyplaval, dívka vytáhla, rozkrojila a přečetla si jméno svého budoucího manžela. A takových tradic bylo více. Dívky byly v tomto směru velmi vynalézavé.

FOTO: Jablko

Bude v něm hvězdička nebo křížek?, Foto: Barbora Šetenová, Topzine.cz

Chlapci však také toužili znát svou vyvolenou. Řídili se podle oblohy. První hvězda, která vyšla na Štědrý večer, chlapci ukázala, odkud ona dívka přijde.

Hospodáře zase zajímalo, jaká bude příští rok úroda a zdali se mu bude dobře dařit. O Vánocích si ochraňoval obydlí tím, že zastrčil kůstku od večeře za trám, nebo měl ve světnici svaté obrázky.

I zvířata si užívala Vánoce

Slepicím hospodyně dávala vařené brambory s mákem nebo hrách. Říkalo se, že kolik máku či hrachu slepice sezobe, tolik snese v příštím roce vajíček. Houserovi a kohoutovi se dávalo česneku, aby byli zdraví. Česnek dostával i pes, aby dobře hlídal stavení před zloději.

FOTO: Prskavka

Vánoce jsou svátkem tradic, Foto: Barbora Šetenová, Topzine.cz

Co se týče bohatství, to mělo zařídit například pohození několika drobných mincí na stůl. Stejně tak fungovala rybí šupina, kterou měli lidé nosit po celý rok u sebe. Symbolem hojnosti a peněz byla také čočka a hrách.

Krájení jablíček

Další důležitou otázkou při věštění bylo zdraví. I dnes je stále zvykem krájet na Štědrý den jablíčka. Pokud uvnitř nalezneme hvězdičku, znamená to zdraví a dlouhý život. Jestliže je jablko uvnitř zkažené nebo je v něm křížek, jedná se o symbol nemoci, krátkého života, či dokonce smrti.

Stejně tak to bylo s lodičkami vyrobenými z půlky ořechové skořápky a ze svíčky. Komu loďka doplavala nejdál, ten se dožil vysokého věku. Komu shořela svíčka nejrychleji, toho čekal jen krátký život. Věštilo se také z kouře ze zhasnuté svíčky. Pokud kouř stoupal, signalizoval zdraví.

Čtěte také: Jak se Vánoce slaví v Babičce Boženy Němcové?

Tradiční lití olova už v dnešní době není tak běžné, i když o tomto zvyku hodně lidí stále ví. Olovo je lehce tavitelné a po styku se studenou vodou ihned ztuhne. Ze vzniklých tvarů se pak odhalovaly odpovědi na otázky, které lidé pokládali, když olovo do vody lili.

FOTO: Vánoční ozdoby

Tak který zvyk vyzkoušíte?

Na ukázku alespoň pár vysvětlení k některým symbolům. Kord znamenal mrzutost, kotva – naději a pomoc přátel, ovce – někdo tě chce ošidit, pták – všechno se podaří, věnec – smír s nepřítelem.

Jistě jste také slyšeli o dodržování půstu o Štědrém dni, dokud nevyjde první hvězda. Půst nebyl jen církevní podstaty, jednalo se také o prvek správné životosprávy. Držet občas hladovku vašemu tělu prospěje. Aby rodiče donutili děti vydržet celý den o hladu, slibovali jim, že uvidí zlaté prasátko.

Symboly smrti

O Štědrém večeru bylo také zakázáno zametat, zvedat spadlou věc a vstávat od štědrovečerní večeře. Všechno souviselo se smrtí. Zametáním či zvednutím upadlé věci lidé mohli narušit pokoj duší zemřelých předků. Když někdo vstal od stolu při večeři, říkalo se, že do roka zemře. Po štědrovečerní večeři se chodívalo na koledu. Koledníci zvěstovali zprávu o narození Ježíše Krista (buď zpívali, nebo četli biblické texty) a byli za to odměňováni ovocem, chlebem a jinými dary.

Na Boží hod vánoční se nesmělo pracovat. Doma se nezametalo ani se nestlala lůžka, aby se tento posvátný den neposkvrnil prací. Celá rodina zůstala doma a trávila den společně. Na Štěpána se chodilo koledovat. Byl to den veselí, návštěv, zpívání a přání.

Pro koledníky se pekly velké koláče a vánočky, dostávali také ovoce, ořechy a později i peníze. Koledy se většinou zpívaly a koledníci zpěv doprovázeli přenosnými hudebními nástroji.

Už víte, proč je typickou štědrovečerní polévkou hrachovka a co znamená, když špička hozeného střevíce směřuje ke dveřím? Vyzkoušejte některou ze starodávných vánočních tradic a nenechte je vymizet z našich životů. I ony tvoří velkou část vánočního kouzla.

Zdroj: FROLEC, Václav a kolektiv: Vánoce v české kultuře. Praha: Vyšehrad, 1988; HERYNEK, Petr: České Vánoce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Původ vánočních tradic a zvyků. Zkuste lití olova a vyvěštěte si svou budoucnost