×
TOPZINE.cz

Putování za strašidly aneb na Karlštejně se to přízraky jen hemží

„Vědecky vzato Bílá paní neexistuje, a co když tu je, neexistuje“….tento úryvek písničky z pohádky Ať žijí duchové známe bezpochyby všichni. Že strašidla opravdu neexistují? Tak to jste na omylu, ze něhož se vás pokusím dostat. Strašidla a strašidýlka se totiž vyskytují i na Karlštejně.

Karlštejn, Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz
Karlštejn, Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Něco málo o Karštejně

Karlštejn bezpochyby patří k jednomu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů. Současný pohádkový vzhled hradu je zčásti dílem z let 1898- 1899, kdy mu tehdejší architekti navrátili téměř původní středověkou podobu. Karlštejn na nás dýchá svojí monumentálností a velebností. V roce 1348 hrad založil český král a římský císař Karel IV. a nechal jej postavit na skalnatém kopci nad Budňanským potokem. Hrad nesloužil jen jako panovníkova rezidence a odpočinkové místo, ale stal se především bezpečnou schránkou pro uložení říšských korunovačních klenotů.

Až do roku 1357 hrad stavěla královská stavební huť, kterou vedli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Když se zahledíte na Karlštejn, nemůžete si nevšimnout uprostřed vyčnívající věže. Tato věž je nazývána Velká věž a má celkem čtyři patra. Uvnitř také můžeme najít kapli sv. Kříže, vykládanou drahými kameny, vyzdobenou gotickými malbami a obsahující 127 obrazů světců z let 1357- 1363 od Mistra Theodorika. Klenba kaple je zlacená a znázorňuje hvězdnou oblohu. A právě ve výklenku oltáře nechal Otec vlasti uložit říšské klenoty a také ostatky svatých.

Vedle Velké věže se nachází nižší věž Mariánská. Obě věže jsou spojeny dřevěnou krytou lávkou. V Mariánské věži najdeme kostel Panny Marie a také panovníkovu svatyni – kapli sv. Kateřiny, která se rovněž může chlubit honosnou výzdobou. Císařský palác sloužil nejen k pobytu císaře, ale také jeho dvora a hostů a v paláci můžeme shlédnout přepychové sály a komnaty. Hrad má také purkrabství, stojící právě v nejnižším místě Karlštejna, a k němuž přiléhá úzké nádvoří se studniční věží a 81 metrů hlubokou cisternou.

Karlštejn v dálce, Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Tajemné pověsti

Jako každý jiný hrad, i Karlštejn má svá strašidla a tajemné bytosti. Vypráví se, že stavba hradu se neobešla bez potíží. Pekelné mocnosti si výstavbu nepřály, a proto se ze všech sil snažily dílo hatit. Karel IV. o pekelnících věděl, a tak povolal rytíře, kteří měli s ďábly bojovat. Ale čerti byli přece jenom silnější a ani ti nejudatnější rytíři si s nimi nevěděli rady. S pekelníky si nakonec poradil jeden chytrý ovčák, který se tu a tam občas zjevuje. Jestli se nebojíte, vydejte se na hrad za měsíční svitu v noci a třeba tohoto ovčáka potkáte, oblečeného do kožichu, jak vede na provaze uvázaného podivného berana. Pes na hradě hlídá karlštejnský poklad.

Po nádvoří se koulejí hořící sudy

Ovčák však není jediný přízrak z okolí  hradu. Tu a tam je možné u purkrabství spatřit vojáky, kteří ve zdejším sklepení nalezli mešní víno. Ovšem víno se nedotklo ani jejich mlsných jazýčků, protože před ochutnáním se sudy samy začaly pohybovat a s obrovským rámusem se vyvalily na nádvoří a pak zmizely v černočerné tmě. Dnes tu prý občas vznikne prohlubeň v zemi, ze které  se sudy koulejí přímo ke studni hradu. Sudy se zmítají v plamenech a jejich obruče jsou rozžhavené až do běla.

Bílá paní věští život i smrt

Třetí pověst se týká přízračné postavy na Karlštejně. Jde o Bílou paní, která posedává na roubení studny a roní slzy. Tou Bílou paní je prý první Karlova žena, Blanka z Valois. Občas také přichází až do podhradního městečka, kde klepe na dveře všech stavení a pokládá otázku, zdali jsou všichni doma. Pakliže lidé odpoví ano, Bílá paní jim prozradí, kdo z nemocných v domě se uzdraví a kdo naopak nemře. A proto Budňanští zakrývali okna a dveře neotvírali, jelikož se báli zlého verdiktu.

Karlštejn ze zadu, Foto: Karmela Beránková, Topzine.cz

Čtvrtá a poslední pověst tvrdí, že za úplňku měsíce se na hradbách zjevuje dokonce dvanáct Bílých paní. Jsou to přízraky umučených panen. Kdysi za dávných časů chtělo dvanáct vojáků pokořit kletbu a vysvobodit tyto panny, ovšem za podmínky, že celý rok nesmějí překročit práh hradu. Podařilo se to jen veliteli, ostatní nedodrželi slovo a byli za to krutě potrestáni – jednoho rána byli nalezeni mrtví s uřezanými hlavami.

Co možná nevíte

Určitě znáte známou divadelní komedii Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Zápletka v této komedii spočívala v tom, že na hradě nesmí spát žádná žena. Ovšem skutečnost je trochu jiná. Zákaz zněl tak, že pouze některé části hradu, kde se nacházely svatyně, Velké a Mariánské věže, nesměly být svědky milostných hrátek i dokonce pouhého odpočinku ženy, byť se  jednalo i o zákonitou manželku. České královny totiž vlastnily komnaty a ložnice v Císařském paláci.

Související články:

Karlštejn – turisty hojně navštěvovaná pamětihodnost



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..