3 fotky 
Pomalu se nám blíží zima a s tím související chladné až mrazivé počasí. Spousta z nás vyráží v těchto měsících na hory za zimními radovánkami. Ovšem kouzelná a idylická sněhová pokrývka může být také velice zrádná. Přináší s sebou různá zdravotní rizika a jedním z nich může být podchlazení.
Zdroj: Hana Vaňková, Topzine.cz
Co je hypotermie?
Podchlazení neboli hypotermie je stav, kdy naše tělesná teplota klesne pod 35 °C. Hypotermie nastává, pokud vnitřní mechanismy těla nedokáží kompenzovat ochlazování vnějším prostředím. Může být i smrtelná, jen v České republice z tohoto důvodu umírají desítky lidí. Nejhůře se klesajícím teplotám přizpůsobují děti a senioři. Přitom k úmrtí může dojít už za 1 – 2 hodiny od začátku prvních příznaků!
Příčiny podchlazení
Existují dvě formy hypotermie z hlediska příčin. Tou první je prudká forma podchlazení a nastává například při pádu do ledové vody. V tomto případě, nenastane-li smrt okamžitě z důvodu selhání srdce, stává se postižený neklidným, unaveným až apatickým. Smrt pak nastává za 15 – 20 minut. Další je pozvolná forma podchlazení, která je častější. Příčinou bývá kombinace vyčerpání, větru, dehydratace, nevhodná kombinace oblečení, nedostatečná výšková aklimatizace, těžší poranění se ztrátou krve, ale také požití léků či alkoholu.
První pomoc
Je velice těžké zjistit teplotu člověka, který trpí podchlazením. K tomu jsou nejvhodnější teploměry, které měří nízké teploty (25 – 35 °C). Většina z nás je ale obvykle s sebou nenosí, proto se zkusme řídit následujícími pravidly:
– chránit nemocného před dalším prochladnutím za pomocí dek, aluminiových fólií, oblečení, lidského tepla,
– zákaz podávání léků či alkoholu (to hypotermii jen urychluje),
– nenechávat nemocného o samotě a zajistit dopravu do nemocnice.
Lidské teplo jako záchrana?
Podchlazení se projevuje ve dvou fázích. V té první nemocný reaguje, je při plném vědomí, ovšem odmítá se pohybovat. Charakteristický je pro něj svalový třes, zrychlení tepu a dechu, slabost. Podchlazenému bychom měli dodat přísun teplých tekutin s cukrem a přinutit jej k vlastnímu pohybu, popřípadě zajistit vnější teplo za pomocí dek nebo jej zavřít do spacího pytle se zdravou osobou (ideálně by měli být oba nazí).
Zapomeňme na horkou lázeň!
Ve druhé fázi jde o těžké podchlazení, kdy již nemocný nereaguje na oslovení ani na lehký bolestivý podnět, prakticky se nehýbe. Vědomí podchlazeného se ztrácí a jeho životní projevy jsou minimálně znatelné. V tomto případě se nedoporučuje manipulovat s jeho končetinami, netřít je a ani nepoužívat vnější zahřívání. Sálavé teplo by v této situaci mohlo způsobit těžké popáleniny. V žádném případě nedávat nemocného do horké lázně! Mohli bychom tím způsobit zástavu srdce. Raději střídejme prodyšné izolační vrstvy (spací pytel) s těmi neprodyšnými (igelit) a zajistěme co nejrychleji evakuaci podchlazeného.
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Vyvarujme se podchlazení
A rada na závěr? Při zimních radovánkách na horách tedy nezapomeňme na pořádný pohyb, vhodné oblečení a dostatečný přísun teplých nápojů. Abychom neztráceli rychle energii, nemusíme se bát větší konzumace cukru, neboť výstavní linie nám při podchlazení bude celkem k ničemu… A do studeného moře raději ani nechoďme, beztak k tomu není moc důvodů…
