2 fotky 
Jaký význam se skrývá za slovem prokrastinace? Laicky řečeno: lenošení. Lékařská definice by zněla takto: Prokrastinace je chronická tendence odkládání plnění povinností na později.
Odpočinek prospívá našemu tělu i mysli, ale nesmí se zvrtnout v trvalé lenošení, Zdroj: sxc.hu
Určitě všichni znáte ten stav, kdy se máte do něčeho pustit, ale nechce se vám s tím začínat, tak to raději odložíte a věnujete se něčemu příjemnějšímu. Pokud tuto situaci vnímáte ve svém životě často, můžete si říci: prokrastinuji. Přesně o to totiž jde. Oddalování, odsunování, odkládání – zkrátka chorobné lenošení.
Prokrastinace je tedy v podstatě jen zbytečně složitě znějící vědecký název pro něco, co známe z vlastních životů a co někdy děláme všichni. Ačkoliv si to ne každý rád přizná, prokrastinaci se někdy, třebas i nevědomě, oddávají i ti nejspolehlivější a nejpečlivější z nás, někteří dokonce velmi často.
Prokrastinace je oddalování učení i telefonátů
Je to nemoc spisovatelů, kteří mají týdny, měsíce i roky na svém psacím stole připravený bílý list papíru čekající jako tabula rasa na první větu nového románu, ale pořád se nemohou dostat k tomu si sednout a prostě začít psát.
Trpí jí také studenti, kteří se neposedně poflakují po pokoji, vymýšlejí, co všechno by se dalo s načatým večerem podniknout, jen neotevírat učebnici. Je to i vaše nemoc, když se mermomocí snažíte prodloužit dobu mezi tím, co je teď, a vyřízením nepříjemného telefonátu, schůzky, povinnosti atd.
Z lékařského hlediska je dnes už prokrastinace regulérní poruchou a klasifikuje se jako psychické onemocnění. Lékaři dokonce rozlišují situační a rysovou podobu této nemoci.
Proti tomu se ozývá mnoho nesouhlasných názorů, jež obviňují zdravotníky, že dnes už každou lenost, nešikovnost nebo slabou vůli zařadí mezi zdravotní nedostatky. Tomu se lze jen těžko podivovat, protože spojovat přehnanou lenivost s onemocněním se opravdu někomu může zdát poněkud alibistické.
Může za to přemíra pohodlí?
Ale jak závažným problémem prokrastinace doopravdy je? S přihlédnutím k dnešní lenivé době si musíme přiznat, že nijak bezvýznamným. Díky neustálému a nezastavitelnému technickému rozvoji se stáváme čím dál méně závislí na vlastní fyzické i mentální práci. Velkou část úkonů za nás udělají počítače a kromě toho jsme neustále obklopeni desítkami předmětů, které zvyšují naše osobní pohodlí.
Proto není divu, že opravdu aktivních lidí, jak po fyzické, tak po duševní stránce, rapidně ubývá. Většina z nás raději setrvá na svém pohodlném standardu, než aby se namáhala změnou. Z toho také pramení naše neustálé plané opakování nesplněných předsevzetí typu: od zítřka přestávám kouřit nebo do jara zhubnu…
Své povinnosti odkládají tři čtvrtiny studentů
Jak markantní je výskyt prokrastinace mezi námi, obzvlášť v řadách studentů, ukázala i naše anketa, ve které se k zálibě v oddalování povinností přiznalo 75 % účastníků, a kupodivu nikdo neuvedl, že je maximálně zodpovědný a své povinnosti nikdy neodkládá.
Někdy se člověku do učení prostě nechce a nechce, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Na druhou stranu ale těch opravdových prokrastinátorů, kteří se tomuto druhu lenosti oddávají téměř neustále, bylo pouhých 25 %. To sice není malé číslo, ale alespoň ukazuje, že většina populace je v normě.
Nicméně do svého svědomí si musíme sáhnout každý sám a popřípadě zapracovat na větším smyslu pro zodpovědnost. Mějme přitom ale na paměti, že občasné zahození starostí za hlavu a lenošení nás udržuje v psychické pohodě a brání kolapsu z přehlcení povinnostmi.
Proto si dobře rozmysleme, co přesně nám říká přísloví Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek a do jaké míry je pro nás prospěšné či nezbytné se jím řídit.
