Menu
TOPZINE.cz
Divadelní festivaly v ČR 2022

Projekt Korespondence Europe ukazuje, kam směřuje moderní tanec

Redakce

Redakce

22. 6. 2011

FOTO: Hra pro sedm tanečníků - Freska, ženy hledící vlevoProjekt KoresponDance Europe slavnostně skončil uvedením díla Freska, žena hledící vlevo. Hra je ve Francii velmi oceňovaná a její pražská premiéra na Nové scéně nezklamala. Autorem je Paco Dècina, významný choregraf.

FOTO: Hra pro sedm tanečníků - Freska, ženy hledící vlevo

Na jevišti se před námi vytvářeli krásné obrazy z těl tanečníků zdroj: pacodecina.fr

S tanečními festivaly se poslední dobou roztrhl pytel. Tradičnímu Tanci Praha dělal tento rok předskokana Korespondance Europe, konající se ve dnech 9. – 31. května. Tomuto festivalu předcházel dvouroční stejnojmenný projekt, v rámci kterého se podporovala zahraniční spolupráce mezi Francií, Českou republikou, Slovenskem a Německem. Projekt zahrnoval různé stáže a programy pro začínající choreografy.

K předvedení závěrečné inscenace Freska, ženy hledící vlevo byla vybrána Nová scéna. Její velké jeviště patří k místům, kde se překonávají hranice a kde se tvůrci nebojí experimentovat. Tato hra se sem hodí, právě díky svému inovátorskému pojetí. Paco Dècina pracuje s videoprojekcí, která zaznamenává pohyb tanečníků a přenáší ho na plátno za nimi. Vzniká tak stále se měnící pozadí, které jednou vychází do popředí, podruhé zase slouží jako dokreslení momentu.

Paco Dècina: „Freska, to je živá kresba daného momentu, který se proměňuje a zrychluje, který nechává danému okamžiku stále méně času a vyžaduje o to více bdělosti.“

Na Fresku jsem přišla velmi napjatá, nevěděla jsem co očekávat. Hned na začátek představení nás, diváky, sama ředitelka festivalu Marie Kinsky upozornila, že hru nemusíme hned pochopit. Podotkla, že největší krok jsme udělali již tím, že jsme přišli. Tato slova mě příliš neuklidnila. Nicméně odstrčila jsem starosti všedního dne někam dozadu a začala jsem se soustředit.

Slovo freska přesně vystihuje podstatu představení. Jednalo se totiž o řadu obrazů, za kterými vidí každý něco jiného. Dohromady však dávají ten správný celek zážitků, emocí a vjemů. Nějakým způsobem se musíte soustředit po celou dobu, protože na jevišti se neustále odehrává něco nového. Hra je plná náročných tanečních prvků, zajímavě využívá světlo a zvuk.

FOTO: Foto z představení Freska, ženy hledící vlevo

Ve Fresce je řada náročných prvků

Na začátku postupně přichází tři ženy. Jsou vidět pouze jako stíny promítané na plátno. Spatříme je naživo až po rozsvícení a tehdy přitančí i zbylí herci, čtyři muži.Vše se odehrává za úplného ticha, takže je slyšet každý krok, skok, posun. Postupně tančí všichni dohromady, aby se vzápětí zase rozpojili.

Ve Fresce se často pracuje s tématem vztahu ženy a muže. Například mají i typickou hudbu. Když tančí ženy je slyšet jakoby proud vody, krve či zurčení potoku, zkrátka, co si kdo představí. Naopak při mužském tanci bije srdce. Dohromady pak se zvuky prolnou a my slyšíme jak tlukot tak vodu.

Tanečníci se vzájemně doplňují

Využívá se zde opakování, občas mají některé postavy své typické gesto, jindy jeden z tanečníků opakuje pohyby druhého. Někdy vede jeden muž všechny ostatní. Na scéně se tanečníci střídají, přesto nemusí být nutně schovaní v zákulisí, občas totiž jsou na jevišti, ale pouze stojí. I to je významná úloha, neboť celou scénu pozorují. V tuto chvíli pak cítíme, že se odehrává něco důležitého. Pozorující by se chtěl přidat, ale z nějakého důvodu nemůže.

FOTO: Foto z představení Freska, ženy hledící vlevo, ukázka videoprojekcí

Další zajímavé využití projekcí, kdy se pohyb tanečníka promítá na podlahu jako jeho stín, který je ovšem o setinku pomalejší

Ráda bych vyzdvihla scénu, která bude nejspíš pro Paco Dècinu charakteristická. Jedná se o fascinující využití projekce. Je snímán pohyb tanečníků, který ovšem na plátně ulpí a zamrzne. Tanečník tím vytváří zajímavé obrazce. Jakoby sám kreslil pozadí a kulisy. Po čase plátno bledne, aby mohl přijít jiný herec a znovu ho zabarvit.

Freska, ženy hledící vlevo ve mně zanechala hluboký dojem. Byla vrcholem festivalu KoresponDance Europe a je vidět, že právem. Festival jistě splnil svůj účel a obohatil českou kulturu. Do budoucna by se takovéto projekty měly opakovat a taneční představení světových autorů by neměla ujít pozornosti.

Freska, ženy hledící vlevo

Nová scéna Národního divadla, festival KoresponDance Europe

Choreografie: Paco Décina

Tančí: Orin Camus, Vincent Delétang, Chloé Hernandez, Noriko Matsuyama, Jesus Sevari, Takashi Ueno, Sylvere Lamotte

Hodnocení: 5*****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Projekt Korespondence Europe ukazuje, kam směřuje moderní tanec