2 fotky 
Svátek sv. Valentýna dělí Čechy na dvě skupiny. Na ty, kteří ho s radostí slaví, a na ty, co ho ze srdce nenávidí. Často je to z důvodu mylného přesvědčení, že jeho původ je v USA. Tento svátek však nebyl vymyšlen Američany, jeho kořeny nacházíme v Římě, u historicky doložené postavy sv. Valentýna.
Zdroj: sxc.hu
Život a postava svatého Valentýna je opředena mnoha mýty a legendami. Byl to italský kněz, který žil ve 3. století za vlády císaře Claudia II. Datum jeho narození není známé, zato jeho smrti se přiřazují tři různé roky: 269, 270 a 273. Nejčastěji je ale uváděn rok 269. S Valentýnem jsou spojeny především dvě legendy, pohanská a křesťanská, podle kterých se vysvětluje možný vznik svátku všech zamilovaných, jenž připadá na 14. února.
Pohanská pověst
V pohanské pověsti se praví, že Valentýn byl moudrý, ctěný a počestný muž, o jehož moudrosti se dozvěděl i samotný císař a nechal si Valentýna zavolat k sobě. Císař choval ke knězi obdiv a úctu, avšak zároveň bědoval nad tím, že se Valentýn, jakožto křesťan, nemůže stát císařovým rádcem a přítelem. Claudius si k sobě povolal svého městského prefekta Astoria, který měl na Valentýna dohlížet.
Astorius jej vzal k sobě domů, kde se Valentýn setkal s prefektovou krásnou, leč nevidomou dcerou. Prefekt Valentýna požádal, aby se za ni každý večer modlil. Kněz tak učinil, neboť věřil v zázračnou moc křesťanských modliteb, a dívka posléze jako zázrakem opět začala vidět. Pohané však odmítli věřit, že by mohla mít motlitba takovou moc, a tak nebohého Valentýna vyvlekli z prefektova domu a za městem mu setnuli hlavu.
Křesťanská legenda
Podle známější křesťanské legendy byl císař Claudius krutý, rád jezdil na válečné výpravy a účastnil se různých bojů. Muži ovšem jeho nadšení nesdíleli, odmítali vstupovat do armády, načež si Claudius usmyslel, že je to kvůli jejich ženám, které nechtějí opouštět, a vydal zákaz svatebních obřadů. Na to se ale Valentýn nemohl dívat, a tak potají oddával zamilované dvojice.
Zdroj: Sxc.hu
Jedné noci však do kostela, kde kněz právě oddával další pár, vtrhli císařovi vojáci, Valentýna zajali a uvrhli do žaláře. Najednou se ale u dveří a oken žaláře začaly shromažďovat dopisy a dárečky od lidí, kterým Valentýn pomohl. I dcera žalářníka se rozhodla, že jej půjde navštívit, a tak se také stalo. Valentýn se do dívky zamiloval a v den své popravy, 14. února, jí zanechal dopis, ve kterém dívce vyznává svou lásku a podepisuje se Tvůj Valentýn. Zde můžeme hledat původ ve valentýnských přáníčkách.
Valentýn byl po své popravě neznámo kdy blahořečen a stal se symbolem čisté a věrné lásky. V Česku je tento svátek velmi mladý, začal se slavit až po roce 1989, a tak možná právě proto u nás není tolik uznáván, jelikož vedle svátku Valentýna slavíme především první máj a místo rudých růží a večeře ve dvou dáváme přednost obyčejnému polibku pod rozkvetlou třešní.
Jak slaví svátek zamilovaných cizinci?
Ve Francii se ženy od svých manželů, přítelů a milenců mohou dočkat večeře, kterou jim muži uvaří. Ve Finsku je 14. únor více svátkem přátel než zamilovaných a Dánsko je v únoru plné mužů klečících na kolenou, vyznávajících svou lásku a žádajících o ruku. V Bulharsku připadá na 14. února kromě svatého Valentýna i svatý Trifon Zarezan, patron vinařů. Lidé tak nejen zvou své drahé polovičky na večeře, ale chodí i na své vinice, kde prosí o dobrou úrodu.
Ať už tedy Valentýna slavíte, či jím opovrhujete s tím, že nepotřebujete vyhraněný den k vyznání lásky, či máte první máj, nezapomeňte se milovat navzájem a nést si následky!
