Proč je Hvězdy nám nepřály silná knížka? Pět důvodů podle překladatelky

FOTO: Hvězdy nám nepřály - Shailene Woodley a Ansel Elgort (2) - 20th Century Fox
Láska není univerzální lék. A už vůbec ne na rakovinu. Zdroj: 20th Century Fox

Dočkali jsme se dalšího filmu, který byl natočen podle knižního bestselleru. Fanoušci a fanynky knih i filmů nyní žijí snímkem Hvězdy nám nepřály, který vznikl podle stejnojmenného románu Johna Greena. Českého překladu se ujala Veronika Volhejnová. Pro TOPZINE.cz sestavila pět důvodů, proč je Hvězdy nám nepřály tak silná knížka. A doufejme, že i film.

FOTO: Hvězdy nám nepřály - Shailene Woodley a Ansel Elgort (2) - 20th Century Fox
Láska není univerzální lék. A už vůbec ne na rakovinu. Zdroj: 20th Century Fox

1. Láska

Nejen  láska mezi hlavními protagonisty, ale i láska jejich rodičů a přátel, láska  pod Damoklovým mečem nemoci. Láska, která tím cennější, čím je těžší:

„Je to sprosťárna,“ prohlásil táta. „Celá ta věc je sprostá nespravedlnost. Osmdesátiprocentní pravděpodobnost přežití a on musí být v těch dvaceti procentech. Hnus. Takový chytrý kluk to byl. Hnus, hnus. Strašně mě to štve. Ale i tak to byla výsada, milovat ho, viď?“
Kývla jsem.
„Aspoň máš představu, co cítím já k tobě,“ řekl.
Starý dobrý táta. Vždycky ví přesně, co říct.

2. Správná míra sentimentality

Každá knížka o lásce musí být trochu sentimentální, ale z téhle to nestříká na všechny strany – už proto, že je to láska, která může každým okamžikem skončit.

3. Rakovina jako věcný, i když tragický fakt

Nejlépe to říká sama hrdinka, když mluví o knížkách na téma rakovina: „Knihy o rakovině jsou příšerné. Skoro v každé ten, co rakovinu dostane, založí nadaci pro boj s rakovinou.  A jak se pustí do charity, tak pochopí, že lidstvo je v zásadě dobré a sám si připadá milovaný/á a oceněný/á, protože po sobě zanechá dědictví, které pomůže světu v boji s rakovinou.“

A přesně taková NENÍ nejen  kniha Císařský neduh, okolo které se zčásti točí zápletka, ale i Hvězdy nám nepřály.

4. Humor

Hlavní protagonisty drží humor nad vodou i v nejhorších chvílích. Utahují si sami ze sebe, aby se nerozplakali. Následkem toho má chuť plakat čtenář.

5. Absence okázalého hrdinství

Protagonisté  pláčou, dostávají hysterické záchvaty, jsou občas protivní na celý svět. Netváří se nadlidsky statečně nebo stoicky, ačkoli  jsou svým způsobem stateční všichni.

Nejlépe je to vidět v protikladu k  beznadějnému, nenávistnému spisovateli Van Houtenovi, jemuž právě každodenní odvaha chyběla, a proto se z něj stalo, to, čím je – hluboce nešťastný člověk v alkoholické, misantropické ulitě. Ani jeden z hrdinů nešustí papírem a o to víc jim člověk věří tu neokázalou, každodenní, drobnou odvahu, o to víc jim přeje ty ukradené kousíčky štěstí.

Veronika Volhejnová (*1962) vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Coby novinářka se věnovala zahraniční politice. Poté začala překládat z angličtiny, a to zejména sci-fi literaturu, je též autorkou populárně-naučných knih pro děti a mládež. Českým čtenářům přeložila díla například od Michaela Cunninghama, Johna Greena, Agathy Christie, Aimee Bender či Johna Le Carré.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Mazancová
Hanka Mazancová rozšířila redakci Topzine.cz v březnu 2011 a v současné době se s týmem knižních nadšenců stará o rubriku Literatura. Pokud máte nějaké připomínky či přání, pište na hana.mazancova@topzine.cz.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*