Proč foto akty vzbuzují tolik emocí?

Ať už fotograf zaznamená nahé lidské tělo svůdně, cudně, hravě, drsně, okázale, černobíle, vždy vyvolá rozporuplné reakce. Díváme se pohledem, který soudí, odsuzuje, hodnotí. Článek se věnuje uměleckému aktu nedokumentujícímu pouze prostou nahotu člověka, ale hlavně esteticky ztvárňující tělo. A po čtenáři nechce nic menšího, než se dívat a vnímat.

Autor fotografie: Katarina Lomonosov, Zdroj: photo.net

Na ženský akt na padesát způsobů narazíte v neomezené míře téměř na každé stránce internetu. S mužským aktem je to jako se šafránem, naše oči záplavu fotografií už ani neočekávají. Ale čím to? Že by byla tak malá poptávka? Ani tvorba většiny fotografů věnujících se uměleckým aktům nevyužívá mužských objektů k rozsvícení očí a povzbuzení fantazie, obvykle zužitkují světoznámé i amatérské modelky k prvoplánovému plamennému žáru.

Autor fotografie: Valentin Russanov, Zdroj: photo.net

Robert Vano a jeho černobílé vidění

Autor fotografie: Stefan Buetler, Zdroj: photo.net

Zcela opačné zaujetí posedlo Roberta Vana. Ženy zaznamenává jen výjimečně, což je škoda. Vnímat fotografie ženských aktů jeho pohledem podněcuje k probuzení nejrůznější smysly a vjemy. Jeho černobílé akty ve mně vyvolávají nesnesitelný, ale hezky nesnesitelný pocit dokonalosti. Perfektní nasvícení vytvářející svůdnou stínohru s prostou kompozicí nechává vždy vyniknout vypracované mužské postavě. Tvorba Roberta Vana je jako hra světla a stínů prokluzující na nahém těle jeho modelu. Buď Vanovo fotografie lidé vyzdvihují nebo zatracují, nic mezi tím.

Autor fotografie: Salvador Sabater, Zdroj: photo.net

Továrna na úspěch

Autor fotografie: Nikola Barissov, Zdroj: photo.net

Podobně to mají Jan i Sára Saudkovi, někteří jim přisuzují vyhraněný styl, občas šokující mile či nemile, mnozí v jejich fotografiích nacházejí poetiku a jiným přijde jejich pojetí, ať už je jakékoliv, nudné. Sem tam se objevují obvinění, že divadlo kolem Jana Saudka, které on sám hojně přiživuje, je jen uměle vytvářené pro zvýšení zájmu o jeho fotografie. Klidně to můžeme nazývat jedním velkým neklidným a hodně barevným kabaretem, ve kterém je nám ale dovolena nejen prohlídka zákulisí s vůní líčidel a parfémů, ale i procházka po jevišti. A proč o takové divadlo dobrovolně přijít?

Autor fotografie: Katarina Lomonosov, Zdroj: photo.net

Holky z Vyžlovky

Autor fotografie: Katarina Lomonosov, Zdroj: photo.net

Na poli uměleckých aktů se nachází velké množství neznámých fotografů buď s touhou šokovat v domnění, že jedině tak lze dosáhnout úspěchu, nebo s touhou zachytit to nepolapitelné cosi, co opravdu dokáže okouzlit a donutit k zastavení roztěkané oči. A někteří se prostě jen opičí v inspiracích druhých, i když nutno dodat, že sem tam se jim taková napodobenina povede lépe než originál. Podle britského filmu Holky z kalendáře nafotilo letos patnáct žen z Vyžlovky kalendář se záměrem vybudovat za získané peníze beachvolejbalové hřiště. Liščí pětka, jak si holky z Vyžlovky říkají, toho sice na fotografiích moc neodhalila, ale účel, v podobě slušného zisku a výrazné medializace, splnil očekávání do posledního utrženého listu kalendáře.

Autor fotografie: Andrey Vahruskew, Zdroj: photo.net

Autor fotografie: Igor Amelkovich, Zdroj: photo.net

Stejně tak, jako se vkus lidí často schází s kýčem, se pohledy upřené na akty zaseknou na drobnostech, které buď prohlásí za vrchol umění nebo patosu. Ale fotografie aktů má především probouzet naši fantazii, takže příjemné snění.