Povinné spoty politických stran před volbami ve vysílání České televize považují mnozí za přežitek. Pokud by se ale jednalo o vysílání povinných bloků hudby, někteří to vnímají zřejmě jinak. Nebylo by tedy na místě, aby Česká televize začala uvažovat o novém kanálu ČT PROMO, kde by běžely hodinku spoty politických stran, další hodiny by patřily pro změnu videoklipům rockových kapel, pak by byl věnován čas metalu a dechovce?
Zdroj: Občanská iniciativa Chceme hudební pořad na ČT
Nedávno vznikla občanská iniciativa s názvem Chceme hudební pořad na České televizi, která se podle slov hlavního iniciátora Jana Kistanova snaží poukázat na absenci ryze hudebního pořadu v programovém schématu veřejnoprávní televize. Je ale takový pořad potřeba?
„Na televizních obrazovkách nemají české kapely moc šancí se zviditelnit, obzvlášť jsou-li tzv. alternativní. Takové kapely, za kterými nestojí velké producentské společnosti, přišly o naději, že jejich klip bude moci vidět i někdo jiný, než jen ‚předpokládaný‘ divák, tedy buď návštěvník koncertu, kapelní kamarád nebo fanoušek. Zejména tuto ztrátu naděje považuji za trestuhodnou,“ uvádí v tiskové zprávě své iniciativy Kistanov.
Je televize potřeba k proslavení kapely?
Já jsem se narodil sice dva roky před listopadem 1989, takže si nemohu být jistý, jak to bylo, nicméně alespoň do této chvíle jsem si myslel, že kapely jako The Plastic People of The Universe nezískaly popularitu díky omílání videoklipů v televizi. Tuším, že za těmito kapelami ani nestálo velké vydavatelství, své fanoušky si tyto kapely zajistily především onou živou hudbou, kterou oslovovaly právě své kamarády a fanoušky. Ti na tyto koncerty asi nezačali chodit kvůli tomu, že by byli masochisté a líbilo by se jim, že tam dostanou pendrekem od příslušníků SNB nebo Státní bezpečnosti.
Iniciativa mi tak trochu připomíná několik podobných prohlášení muzikantů z posledních let, kteří si stěžují, že jejich písničky nejsou zařazovány do playlistů českých rádií, ať již soukromých, nebo Českého rozhlasu. Pravděpodobně každému se hned vybaví stížnost Heleny Vondráčkové u Rady Českého rozhlasu, ve které si zpěvačka posteskla nad tím, že už ji Radiožurnál nehraje tolik, co hrával. Abychom se tu ale nijak neopírali do paní Vondráčkové, nutno podotknout, že pod podobné iniciativy jen za poslední dva roky připojila podpis celá řádka dalších umělců, ať již mainstreamových nebo začínajících.
Komu televize a rádia slouží?
Možná je namístě, aby si muzikanti uvědomili, že televize a rádia by měly sloužit primárně divákům a posluchačům, nikoliv kapelám k propagaci jejich jména, koncertů a k neustálému omílání jejich songů a reklamě formou vysílání videoklipů.
Že nyní Česká televize nevysílá vyloženě hudební pořad, neznamená, že nedává prostor hudbě. Stále vysílá několik lifestylových pořadů jako je například Dobré ráno, kde se objevují nejrůznější muzikanti vcelku pravidelně. Sice ne vždy je jejich televizní vystoupení zrovna bezchybně nazvučené a ve studiu vedle kapely jsou mnohdy všelijací kutilové a odborníci na vykrajování zeleniny, ale to už je věc jiná.
Není už v televizi hudby až až?
Když se ohlédneme zpětně na produkci českých televizí, můžeme si také všimnout jistého trendu: ve chvíli, kdy veřejnoprávní televize přestane dělat určitý druh pořadu (například krimi publicistiku), záhy se objeví obdobný pořad na některé ze soukromých televizí. Toto funguje poměrně slušně i naopak. Čili kdo ví, zda se některá z komerčních stanic nepustí do projektu hudebního pořadu…
Ale proč by v dnešní době jakákoliv televize do svého programu řadila čistě hudební pořad, když na trhu existuje hned několik hudebních stanic? Dnes je možné přijímat dlouhodobě zaběhnuté Óčko či novácké MTV, Retro Music TV, Fajnrock TV, o dalších slovenských či jiných zahraničních hudebních kanálech všech žánrů ani nemluvě.
Všichni jsou propojení, jsou to kamarádi
Hudební pořad na veřejnoprávní televizi (jako zřejmě i všechny ostatní) jsou předmětem zájmu nejrůznějšího kamarádíčkování a lobbingu. Ano, lobbingu, který je nejčastěji v Česku skloňován ve spojení s politikou, ale neměli bychom ho přehlížet ani v kultuře.
Jak jinak lze totiž nazvat to, že jeden moderátor (již zrušeného) pořadu ČT v jednom dílu dával zřetelný prostor pro informace k jednomu nejmenovanému festivalu, na kterém jen o pár dní později moderoval ze stagí (a jistě ne zadarmo)? A jak je možné, že do jiného (také zrušeného) pořadu se dostal klip kapely, která byla žánrově úplně mimo tento pořad? A je jen náhoda, že tento moderátor působící i jako aktivní muzikant se svou skupinou byl záhy pozván jakožto účinkující na akci pořádanou managementem kapely, jejíž klip byl protlačen do pořadu, byť v něm působil jak pěst na oko? A jakou souvislost má s prostorem ve vysílání to, na jaké akce a koncerty se pak dostávají kamarádi, příbuzní či ratolesti dramaturgů a asistentek? Je náhoda, že osoba připravující pořad Eso na Nově současně pracovala na jiném hudebním projektu pro Českou televizi a zároveň působila v marketingu vydavatelské společnosti? Já na náhody opravdu nevěřím.
Stačí nakoupit pár simkaret a vyhrajete třeba i Slavíka
Korunou pořadů bývaly hitparády, ve kterých hlasovali sami diváci, ať už prostřednictvím internetu nebo zasíláním sms. V takovém případě rozhodují pouhé desítky až stovky hlasů, které dnes obstará pár kamarádů a je tak možné udržet videoklip v televizi i po několik týdnů. Obdobně lze uspět i v podobných anketách jako je například Zlatý Slavík. Stačí menší investice do pár simkaret, která za ten prostor v televizi určitě stojí.
Nejen pro začínající kapely je atraktivní dostat se do televize. Dnes si videoklip natočí prakticky každý, kdo má zrcadlovku a umí pracovat se střihačským programem. Solidní videoklip si tak dneska může natočit každá středoškolská kapela. A mnozí to také tak dělají. A proč ne? Vždyť žijeme ve věku internetu, kdy nám vládnou sociální sítě. Videoklip je za pár minut nahraný na Youtube a pokud je skutečně dobrý, právě fanoušci a kamarádi kapely ho šíří virtuálně dál.
Budete slavné hvězdy z televize? Nebo budete ukazovat kozy?
Televize sice může pomoci na sebe upozornit, ale může také dost ublížit. Lidé, kteří ve výsledku vydělávají kapele na živobytí tím, že si kupují vstupenky na koncerty, nemusí být zákonitě ti, kteří doma sedí u televize. Už jsem se párkrát stal svědkem toho, že na koncertě „televizních hvězdiček“ stál jen antifanklub, který se buď smál a skupinu parodoval, nebo pokřikoval hesla jako „radši ukaž kozy“ a spoustu dalších hanlivých výroků.
Pokud jste muzikant a máte potřebu se za každou cenu zviditelnit, zvažte, zda je televize skutečně to pravé. A jestli jste opravdu kapela, která to se svou hudební kariérou myslí vážně, doporučuju vám najít si dobrý management, který vám pomůže, sežene koncerty, udělá PR.
Dalším smutným faktem současnosti je to, že když něco dobře zní na poslech nebo dobře vypadá ve videoklipu, nemusí to nutně znamenat, že to bude perfektní i naživo. Návštěvníka sice může na koncert nalákat singl v rádiu nebo klip v televizi, ale pokud neumíte udělat skutečnou živou show, neprorazíte.
A není naopak lepší dostat mladé od televize?
Někdo by mohl namítnout, že ČT má ze zákona sloužit všem. Na druhou stranu, pokud cílovce 15 až 24 let (o tu tady jde především, však to jsou lidé, kteří ještě chodí do kina a na koncerty) nic nenabízí, jedině dobře. Aspoň mladí nebudou vysedávat u televize jako jejich rodiče.
Opravdu se najdou lidé, kteří chtějí sledovat v televizi rozhovory, které se nesou pokaždé v duchu: Otázka: „Co chystáte nového a kde vás mohou naši diváci v nejbližší době vidět?“ Odpověď: „Seznam koncertů máme na www a určitě se staňte naším fanouškem na Facebooku!“?
Já tedy ne.
