3 fotky 
Děs skrývající se pod rouškou nevinných návštěv potkal mladého chlapce v Příšerných příbězích strýce Montaguea od známého spisovatele Chrise Priestleye. Kniha britského autora byla nominována do širšího výběru literární soutěže Carnegie Medal 2009, zaměřující se na dětské knihy. Proč se Edgarův strýček s nikým nestýká a co děsivého čeká v jeho domě?
Ilustrační foto Foto: Jan Nohovec, Topzine.cz
Mladý chlapec Edgar našel zálibu v hororových příbězích svého příbuzného, strýčka Montaguea, který žije na kraji lesa jen se svým sluhou. Na místě, kde není koho spatřit, kromě několika dětí z vesnice, které se vždycky začnou potulovat kolem, když k němu jde chlapec na návštěvu. Ani v domě to není o moc lepší, ponuré chodby, tmavá zákoutí a Montagueovo hororové vyprávění podporují Edgarovu fantazii. Co stojí na pozadí děsivých příběhů, ve kterých vystupují převážně děti, které se nechaly unést zlem a trest je neminul, a proč strýček vůbec nevychází z domu?
Kniha Příšerné příběhy strýce Montaguea je zasazena do ponurého britského venkova, podtrhujícího kompletní děsivou atmosféru duchařského vyprávění. Dílo obsahuje jedenáct samostatných povídek, včetně poslední, která se týká samotného strýčka Montaguea a dotváří celkový hororový ráz. Dalším významným prvkem jsou černobílé ilustrace od britského ilustrátora Davida Robertse, jež skvěle doplňují jednotlivé pasáže.
Příšerné příběhy strýce Montaguea:
- Cesta lesem
- Nelez tam
- Nedveře
- Démon z kostelní lavice
- Obětiny
- Zimní řez
- Zlacený rám
- Džin
- Příběh s duchem
- Stezka
- Strýc Montague
Všechny povídky mají jedno společné. Ve všech vystupují děti, které se svým vlastním přičiněním dostaly do potíží a jejichž život neskončí příliš dobře. Mravní ponaučení lze najít v každé z nich, přílišná zvědavost a ctižádostivost nepřináší dobro nejen v reálném životě, ale i v příbězích.
Soubor by se dal přirovnat k dílu Draculův poslední doušek od českého spisovatele Miloslava Švandrlíka, které proslulo svými mystickými, tajemnými příběhy a skvělými ilustracemi od J. W. Neprakty. Obě knihy mají mnoho společného, jsou to sice hororové příběhy se vším všudy, od potřebného napětí až po napínavý konec, ale přesto se v nich nevyskytují krvavé ani násilnické scény, a tak mnohé nepřekvapí, že jsou obě určené i pro mladší čtenáře. V případě Pristleyeovy knihy je hranice určena na dvanáct let.
Kniha Příšerné příběhy strýce Montaguea začíná pozvolným tempem, úvodní povídka Cesta lesem je spíše zahřívacím kolem, seznamuje s chlapcem a jeho strýcem a také s prostředím, kde oba žijí. Edgar jde navštívit strýčka do jeho domu a cestou se přihodí pár nezvyklých událostí, kterým nepřikládá zvláštní význam. Neděje se tedy ještě nic zvláštního, jen se připravuje pole pro nadcházející děsivé příběhy. Zcela rozdílným směrem se pak ubírá závěrečná povídka Strýc Montague, ve které se po předcházejících hrůzu nahánějících povídkách čtenář dozvídá celou pravdu.
Zajímavé pointy a plynulý a napínavý děj zpříjemní nejednu dlouhou chvilku. Rozuzlení na konci se stává jen třešinkou na dortu, která přinutí čtenáře k zamyšlení. I když je kniha určená pro mládež, starší čtenář se také pobaví. Proč se tedy nechopit příležitosti a nezajít k strýčkovi Montagueovi spolu s Edgarem?
Název originálu: Uncle Montague´s Tales of Terror
Český název: Příšerné příběhy strýce Montaguea
Autor: Chris Priestley
Překlad: Vít Penkala
Obálka: David Roberts
Počet stran: 215
Vazba: vázaná
Rozměry: 210 x 140 mm
Vydal: Argo, Praha 2011
Doporučená cena: 248 KčHodnocení: ***** (90 %)
