×
TOPZINE.cz

Přijímací zkoušky na humanitní a jazykové obory

cerstvy_studentVrcholí období odesílání přihlášek na vysoké školy a talentových zkoušek na umělecké obory, v novinách se začínají pomalu objevovat články, jak se dostat na tu kterou vysokou školu a co všechno student potřebuje, aby uspěl u přijímacích řízení. Ve valné většině jsou však tyto informace v praxi vlastně nepoužitelné. Kde má tedy student najít ověřené informace, které mu skutečně k něčemu budou? Třeba právě tady.

Zdroj: Pavel Cízner, Topzine.cz
Zdroj: Pavel Cízner, Topzine.cz

Pokud se chystáte na přijímací řízení na některý z humanitních oborů, které dnes nabízí většina vysokých škol, jistě se vám bude hodit pár užitečných rad. Předně, jaké obory jsou vůbec k mání a jak probíhají samotná přijímací řízení. Humanitní zaměření je více než široké – patří sem celá škála oborů, psychologií  počínaje a historií a uměleckými obory všech druhů konče. Zkusme si o nich tedy něco málo říci.

Začneme obory s největším počtem uchazečů. Sem patří především psychologie, historie, studium jazyků, žurnalistika a v neposlední řadě obory umělecké. Každoročně se na ně hlásí neuvěřitelné množství lidí a není se tedy čemu divit, že jen malé procento z nich nakonec svého vytouženého cíle dosáhne.

V principu probíhají přijímací řízení na tyto obory podobně na většině škol – písemná část složená ze znalostního testu a motivačních otázek a část ústní, kde je nutno prokázat zájem o obor,  jednoduše se dobře uvést. Výjimkou jsou obory umělecké. Přijímací zkoušky jsou konstruovány formou talentových zkoušek dle vybraného oboru. Chce-li někdo studovat například dramaturgii nebo literární tvorbu, vyžadují školy odevzdání několika ukázek prací dle zadaných kritérií, které jsou pak vyhodnoceny a podle výsledku je dotyčný pozván na pohovor. V horším případě pozván není.  Ovšem při studiu herectví platí logicky úplně jiné postupy – zájemce dostane seznam toho, co si má k talentovým zkouškám připravit (např. dvě básně, tři dramatické monology a dvě písně – liší se dle konkrétního oboru) a v předem určený termín se dostaví k talentovým zkouškám, kde odborná porota zhodnotí jeho výkon. Nutno ovšem poznamenat, že je přece jen snazší dostat se na psychologii než na činoherní herectví, kde z 300 zájemců po tříkolových talentových zkouškách vyberou příbližně deset lidí.

A právě nepatrná možnost přijetí na tyto lukrativní obory nutí i studenty stoprocentně přesvědčené o své budoucí dráze psychologa, archeologa nebo herce podávat si přihlášky i na obory jiné, třeba méně lukrativní (což ovšem neznamená méněcenné). Sem patří velmi oblíbené pedagogické fakulty, kde můžeme nalézt třeba i zmiňovanou historii, psychologii a velmi vyhledávané jazyky. Dále pak přímo fakulty humanitních studií nebo jazykové (často soukromé nebo vyšší odborné) školy. Pravděpodobnost přijetí je tu podstatně vyšší než u výše uvedených škol, přijímací řízení se však různí. Na některých školách je zachován systém dvoukolový – písemná a ústní část, jinde stačí pouze písemný test a stále více škol spoléhá na SCIO testy probíhající na území celé republiky. Jejich výhodou je, že si škola pouze určí, kolikaprocentní úspěšnosti musí student v testech dosáhnout, aby jej přijali, a uchazeč má pak možnost si test i několikrát zopakovat, pokud nedosáhne požadovaného výsledku hned. Kýžená úspěšnost je pak u většiny škol kolem 80 %.

Samostatnou kapitolou jsou pak školy soukromé, kde se systém přijímacích řízení mnohdy ani vzdáleně nepodobá tomu, na co jsme zvyklí u státních škol. Někde stačí dobrý průměr, jinde (například na uměleckých akademiích) je třeba talentových zkoušek a mnohdy i předešlé praxe a další škola zase vyžaduje pouze pohovor.

Jak je z uvedeného stručného přehledu znatelné, nelze problematiku přijímacích řízení přiliš zjednodušit. V principu záleží na samotné škole, případně fakultě či katedře, jak bude přijímací řízení probíhat a kolik studentů nakonec přijme. Bližší informace o jednotlivých oborech, přijímacích řízeních a následném uplatnění studentů je možno nalézt na stránkách jednotlivých škol. Bohužel i v dnešní době, kdy počítač nechybí prakticky v žádné rodině a školy se bez něj jednoduše neobejdou, naráží studenti na nepříjemný problém – webové stránky nejsou obnovovány a poslední aktualizace je třeba i několik let stará. V tom případě pak nezbývá než se obrnit trpělivostí a mnohdy i patřičnou drzostí (pokud se chce člověk dozvědět něco víc, než co stojí v rozdávaných brožurách) a vyrazit na dny otevřených dveří, které jsou pořádány většinou od prosince (u uměleckých oborů od listopadu) do února, kdy je ještě relativně čas rozhodnout se pro ten či onen obor.

Tak hodně štěstí při výběru i při přijímacích řízeních.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..