×
TOPZINE.cz

Přicházejí bílé Vánoce: jak se slaví v Česku a jak v Rakousku?

Rakousko a Česká republika. Snad proto, že jsme kdysi byli jedna země, jsou naše zvyky hodně podobné, ale na druhou stranu slaví Rakušané některé zimní svátky poněkud odlišně. Co máme stejné a co jiné?

 

FOTO: Vánoční trhy ve Vídni

Advent začíná u nás i v Rakousku  čtyři týdny před Štědrým večerem (der Heilige Abend) advent. Toto období klidu a míru je pro obě země význačné tím, že lidé tvoří, i když dnes už spíše kupují, adventní věnec, na kterém každou neděli zapálí jednu svíci. Rakušané si ale potrpí na věnec z jedlových větví, zatímco Češi kupují prakticky cokoliv. Období adventu se pojí u nás i v Rakousku neodmyslitelně také s adventními koncerty a adventními kalendáři. Je symbolem dobré vůle a tedy i charitativních akcí.

Dnes se často užívá pro adventní čas také název vánoční kvartál, který začíná na podzim, když obchodní řetězce zaměří svou nabídku na vánoční zboží. Velmi oblíbené jsou v této souvislosti také Vánoční trhy, které se pravidelně konají i v Rakousku. K těm nejznámějším patří každoroční trh ve Vídni, kde návštěvníky čeká nejen vyhlášený vídeňský punč na zahřátí, ale také ukázky řemeslné a ruční práce a spousta jiných atrakcí. Podobají se našim trhům, které vždy provoní město punčem a horkými kaštany.

Den svaté Barbory (4.12.) se slaví u nás i v Rakousku (der Barbaratag) také docela stejně. V Česku každá svobodná dívka ví, že si má uříznout větvičku ovocného stromu nebo zlatého deště a že o ni musí pečovat a zalévat jí pokud možno vodou nabranou do vlastních úst. Avšak málokdo ví, že je u nás den svaté Barbory spojený nejen s vidinou svatby mladých dívek, ale že se dříve právě na svatou Barboru ovíjely ovocné stromy slámou, aby byla v létě větší úroda.

FOTO: Adventní věnec
Adventní věnec, Foto: Jana Dobešová, Topzine.cz

Také v Rakousku chodí dívky pro ovocnou větvičku, která, pokud do Vánoc rozkvete, symbolizuje jak svatbu, tak bohatou úrodu. Nevykvetlá „barborka“ znamená smůlu. Tradičně je tento den oslavován také kvůli samotné osobě svaté Barbory, která se stala patronkou horníků. V Maďarsku byl den svaté Barbory vyhlášen dokonce státním svátkem a to až do roku 1945. V Rakousku se k jejímu opěvování zpívá píseň věnovaná pouze svaté Barboře jakožto ochránkyni horníků.

 

Nastává předvečer svatého Mikuláše, který české děti milují, protože se těší na výslužku. Večer 5. prosince totiž obchází domy čert, anděl a Mikuláš a odměňují nebo trestají děti podle toho, jestli byly celý rok hodné. V Rakousku se slaví podobně a přece odlišně. Na 5. prosince totiž připadá Krampustag, tedy jakýsi den čerta. Každoročně se ještě dnes konají průvody, při kterých procházejí městem za ohromného hluku čerti, aby vystrašili kolemjdoucí.

ILUSTRACE: Čert
Ilustrace: Petra Palcová, Topzine.cz

Čerti také plní funkci našeho Mikuláše a odměňují tedy hodné děti. Liší se od našich čertů tím, že s sebou nenosí pytel, nýbrž džber, a také prut, ale stejně jako ti naši jsou i oni ověšeni řetězy, aby dělali co největší rámus. Někdy však chodí Mikuláš v Rakousku společně s čerty a v takovém případě se velice podobá našemu Mikuláši a ne americké předloze. Má tedy biskupskou čapku a berli, která je nahoře zatočená. Měl by být spíše vysoký a štíhlý než malý a tlustý, jak bývá zvykem v jiných zemích.

Teprve na svátek svatého Mikuláše (der Nikolotag) by měly děti podle původní pověsti a původního zvyku dostávat svou odměnu. Svatý Mikuláš totiž podle pověsti obcházel domy sice již večer, ale děti objevily sladkosti až teprve ráno, když vstaly. Stejné by to mělo být i v Rakousku. Postupem času ale stále více dětí dostává výslužku již večer před Mikulášem a nebo dostává jednu menší od Mikuláše a další potom najde až ráno.

 

FOTO: Perníčky

Významným dnem je i svátek svaté Lucie, který se v Rakousku slaví úplně jinak než u nás. Na svatou Lucii totiž chodí v Rakousku průvody, v jejichž čele je Lucie, která je oděná do bílého prostěradla a obličej má zamaskovaný moukou. V ruce drží peroutku, aby zkontrolovala, zda jsou všechny rohy v domě uklizené, nebo může třímat i nůž, aby vyděsila zlobivé děti. U nás se traduje, že by na svatou Lucii neměla hospodyně lhát, protože jinak jí Lucie přestřihne vlákno příze.

Ještě před samotným Štědrým dnem se jak u nás, tak i v Rakousku horečně uklízí, peče cukroví, kupují dárky a strojí stromeček. K nejoblíbenějším rakouským cukrovím patří vanilkové rohlíčky, perníčky, skořicový koláč v podobě hvězdy (der Zimtstern), pečená jablka a spousta dalších sladkostí, které provoní domov i ulice. Číslem jedna mezi cukrovými jsou právě vanilkové rohlíčky, které nesmí nikdy chybět prý také proto, že je jejich příprava hodně náročná a výsledek ne vždy jistý.

FOTO: Cukroví
Bez cukroví nejsou Vánoce, mňam! Foto: Jana Dobešová, Topzine.cz

Konečně přichází 24. prosinec a s ním i dlouho očekávaný Štědrý večer. Stejně jako u nás je i v Rakousku tradicí postit se. Rakušané ale nezískají za držení půstu tak krásnou odměnu jako my, neznají totiž zlaté prasátko. Pečou ale cukroví a jsou také zvyklí na tradiční štědrovečerní jídla. Zatímco u nás se jí nejčastěji rybí polévka nebo kyselo a pak kapr s bramborovým salátem, v Rakousku se kromě kaprů podává také husa nebo krocan.

Děti nemají na Štědrý den přístup do místnosti se stromečkem, dokud nedostanou signál od Ježíška, že smí vstoupit. Když se rozezní zvoneček, rozdělujeme si dárky, které nám přinesl Ježíšek podle našeho seznamu. My je rozbalujeme až po slavností večeři, Rakušané ještě před ní. K tomu jim z rádia v pravidelných intervalech pouštějí Tichou noc, aby dostala nadílka tu správnou atmosféru. I v Rakousku bojují proti Santa Klausovi, který stejně jako u nás ani trochu nezapadá do něžných vánočních zvyků.

FOTO: Veselé Vánoce
Veselé vánoce, Foto: Hana Vítová, Topzine.cz

Společně zpíváme u nazdobeného stromečku, pod kterým stojí jesličky, vánoční koledy a navštěvujeme půlnoční mši v kostele, kam někteří Češi i Rakušané normálně během roku nechodí. Kromě zpívání koled bývá v Rakousku zvykem také čtení vánočních příběhů. Podobně probíhají i oba nastávající svátky vánoční. U nás i v Rakousku je zvykem, že se navštěvují dobří známí, scházejí se příbuzní a kamarádi. Společný je i duch vánoc, tedy klid a mír.

Poslední vánoční svátek připadá na 6. ledna, kdy lidé oslavují příchod tří králů (Heilige drei Könige). U nás i v Rakousku bývá zvykem odstrojovat na tento den vánoční stromeček. Kašpar, Melichar a Baltazar často procházejí městy, aby požehnali lidem, vybrali od nich příspěvek na dobrou věc a podepsali jim křídou dveře. Uzavírají tak naprosto stejným způsobem nádherný vánoční čas u nás i u našich jižních sousedů.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..