×
TOPZINE.cz

Přeprava filmů: Od koně k satelitu

TNT Express, partner právě probíhajícího festivalu Jeden svět, má za úkol během několika dnů dopravit velké množství filmů na stovky projekcí. Festivalové filmy, které nemají mnoho kopií, se musí rychle přepravit na projekci a po ní zase poslat dále.

Klasický filmový projektor, Zdroj: youtube.com

S tím souhlasí i Jiří Kouba ze zákaznického servisu TNT Express: „Přivážíme desítky filmů třeba z Ameriky a ze zemí mimo Evropskou unii. Musíme mít přesný časový harmonogram a perfektně vyřešené clo a pojištění.“ Kromě festivalu Jeden svět podporuje TNT Express i další kulturní akce, jako například Letní filmovou školu či Cinema Mundi.

Za každým filmem hledej koně

Když se v roce 1895 odehrálo první filmové představení, nastal problém s přepravou filmů. Situace v té době byla natolik improvizovaná, že jediným cílem provozovatelů představení bylo udržet drahou promítačku a filmy v suchu. Tato představení putovala z města do města a bylo tedy třeba filmy nějak přepravovat. Jediným možným řešením byl koňský povoz, který ovšem nebyl nejlepším řešením.

Původně krátké filmy rychle nahradily dokonalejší filmy s dějem. Jejich stále rostoucí nabídka zvyšovala i poptávku, což vedlo k zakládání prvních stálých kin. Podle dostupných údajů bylo v roce 1919 na českém území na 500 kin a 38 půjčoven.

Požár? Je libo mokrá houně?

Tehdejší filmy měly tu nevýhodu, že se vyráběly z vysoce hořlavého celuloidu, a proto si manipulace s filmy žádala nejpřísnější opatření. Například při autobusové přepravě musely být filmy utěsněny v kovových schránkách a umístěny pouze na střeše vozidla. Při promítání samotném platila pravidla, která nebylo radno porušit. Promítací přístroj byl od publika přísně oddělen plechovou kabinou.

Tam měl promítač k dispozici kbelíky s vodou a mokrou houni k případnému rychlému zákroku při požáru, ke kterému v té době docházelo nezřídka. Ne nadarmo visívala v promítacích kabinách cedule: Při vzniku požáru okamžitě utečte a nepokoušejte se nic zachraňovat. Tyto vývěsky zůstaly na svém místě až do počátku 60. let, kdy se začal vyrábět bezpečnější filmový materiál. S těmito modernějšími filmy se již lépe manipulovalo, což se projevilo i při jejich přepravě.

V přepravě filmů dodnes převládá vlaková doprava doplněná o poštovní služby. Přímo do kin se filmy dováží v plechových boxech z distribučních center. Film je rozdělen na menší díly, přičemž v České republice má jeden díl přibližně 560 až 600 metrů. Například dvouhodinový film váží 20 až 30 kg a vejde se do dvou boxů, po třech dílech v každé z přepravních schránek.

Bez hesla ani úvodní reklama

Výše zmíněný způsob přepravy v dnešní moderní době pomalu mizí. Dnes distributoři přistupují k digitálním projekci, která umožňuje větší dostupnost a rozmanitost filmů, i kvůli nižším nákladům. Digitální kopie stojí pouze pětinu klasické filmové kopie, a protože je uložena na malém harddisku, je snazší ji přepravovat než neskladné a těžké filmy. Digitální projekce je také kvalitnější a díky šifrovanému záznamu poskytuje rovněž vyšší ochranu před pirátstvím. Aby nebylo možné filmové kopie zneužít, distributor filmu zasílá spolu s harddiskem dešifrovací klíč, bez kterého by divák film nikdy nemohl zhlédnout.

Od koňů k internetu a satelitu

A jak se tedy dnes film přepravuje? Odpověď je jednoduchá. Pomocí satelitu nebo internetu. Kam se bude dále přeprava filmů vyvíjet, se musíme nechat překvapit.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..