Přečíst jednu knihu týdně popáté: Z drsného severu až do Itálie

Alberto Moravia: Konec jedné známosti
Drsnější než severská detektivka, FOTO: Eliška Olšáková, TOPZINE.cz

Redaktorka Eliška Olšáková se inspirovala projektem ze zahraničí, jehož smyslem je přečíst každý týden jednu knihu. Jak se jí to daří? A dá se to vůbec zvládnout? Každé úterý máte na TOPZINE.cz jedinečnou možnost číst její zápisky. Jaký byl pátý týden?

Alberto Moravia: Konec jedné známosti
Drsnější než severská detektivka. FOTO: Eliška Olšáková, TOPZINE.cz

Takže tentokrát jsem si četla v Ostravě, Brně, Praze, Německu, Dánsku, Švédsku…

No vážně, autobus musí zdolat značnou část Evropy, než se dostane na sever, kde teď píšu další, v pořadí již šestou reportáž.

Čtení na severu je úplně jiné než ve středu kontinentu. Zavřete oči a zkuste si představit tu idylu. Venku plýskanice bušící do oken, vločky lepící se na skla, foukání větru. A vás chrání teplo domova, hřejivý krb, naducaná peřina, sladké kakao rozlévající se prokřehlým tělem, šustění knižního papíru, brutální znásilnění, uřezaná hlava, krvavé stopy ve sněhu.

A to je z toho, že z českého pohledu kralují severské literatuře autoři drsných detektivek Stieg Larsson nebo Jo Nesbø. Komu se na poličku knihovny nevloudil typický červeno-modrý obal Nesbøvých knih, určitě jej zná z výloh knihkupectví. Můj šálek kakaa to tedy není, raději bych s Dopplerem chytala losy nebo s Analfabetkou řešila, co s atmovou bombou. Ale to je otázka vkusu.

Tak trochu drsný spisovatel

Já si možná náhodou, zřejmě z nějakých podvědomých pohnutek, vybrala k cestě do drsných chladných krajů Skandinávie Itala.

Alberto Moravia je vlastně svým způsobem také drsný spisovatel. Stalo se vám někdy, že jste museli knížku zavřít, protože jste zkrátka nechtěli vědět, co se bude dít dál? Pokud ne a chtěli byste tento nový zážitek vyzkoušet, rozhodně doporučuji knihu Konec jedné známosti, a to konkrétně druhou povídku s názvem Zima nemocného.

Že se divák někdy odvrátí od filmu, to je celkem běžný jev, ale aby kniha vyvolávala tolik emocí? Po přečtení této sbírky povídek, jsem zjistila, že:

1. Muž, který nepodvádí svou partnerku, je ten, co nemá partnerku.

2. Zralým ženám zpříjemňuje život jedině milenec, kterému ale připadají nechutné.

3. Funkční vztahy neexistují, protože pokud je muž hodný a bohatý, žena jej jen využívá, aby se dostala do lepší společnosti.

No a pak že jsou severské detektivky drsné, koukněte na Itala! Když jsem četla již zmiňovanou Zimu nemocného, téměř jsem se modlila k hlavnímu hrdinovi, ať nedělá to, co chce udělat, a k čemu ho autor tak proradně navádí. A když to přece jen udělal, nalistovala jsem další povídku a začala číst raději něco jiného. Nakonec jsem se sice přece jen vrátila, ale jen jsem očima přeskákala stránky, protože bych nedokázala zdržovat se obraty staré vznešené češtiny.

A jak se mi tentokrát četlo? Začala jsem od prvního dne. Vážně. Snažila jsem se tentokrát číst poctivě a knihu si rozložit. Snad to tak půjde i příště. Mělo by, protože jsem si pro své snahy vyrobila speciální čtecí mikinu.

FOTO: Mikina na čtení
Máte také svoji čtecí mikinu? FOTO: Eliška Olšáková, TOPZINE.cz

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Eliška Olšáková
Autorka je redaktorkou rubriky Literatura magazínu TOPZINE.cz. Studuje na Masarykově univerzitě v Brně kombinaci oborů Politologie a Mediální studia a žurnalistika. Mezi její záliby patří čtení a poslouchání audioknih, psaní, hra na akordeon a toulání se fotogenickými uličkami.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*