4 fotky 
Organizace UNESCO od roku 2004 vyhlašuje tzv. kreativní města literatury. Doposud se jimi stala města Dublin, Edinburgh, Iowa City a Melbourne. Praha má ambice a předpoklady stát se jím také, rozběhla proto projekt Praha – město literatury.
Ústřední knihovna na Mariánském náměstí v Praze 1, Zdroj: wikimedia.org
V rámci projektu, který koordinuje Městská knihovna v Praze, proběhl v červnu tohoto roku průzkum zaměřený na jedno z kritérií pro získání titulu Město literatury, a to na míru důležitosti literatury, potažmo četby v životě obyvatel kandidátského města. Průzkum ukázal, jak často Pražané čtou a do jaké míry využívají služeb veřejných knihoven.
Rozdělení Pražanů podle počtu přečtených knih, zdroj: Městská knihovna v Praze a Sociores, 2010
Průzkum ukázal, že 83% procent obyvatel Prahy se četbě věnuje, z toho 33% přečte pravidelně více než jednu knihu měsíčně (viz graf nahoře). V celoročním průměru to pak činí 19 přečtených knih na jednoho Pražana. Pro srovnání, celostátní průměr – podle průzkumu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Národní knihovny ČR – činí 17,3 knihy ročně na jednoho obyvatele. Nadprůměrná hodnota Prahy tak podporuje trend vyššího průměrného počtu přečtených knih ročně v městech nad 100 000 obyvatel.
Využívání knihoven Pražany, zdroj: Městská knihovna v Praze a Sociores, 2010
Pražský dotazník také obsahoval otázky týkající se využívání pražských veřejných knihoven. 92% Pražanů ví, že Městská Knihovna v Praze existuje. Pro Tomáše Řeháka, ředitele pražské Městské Knihovny to je potěšující údaj. Z grafu (viz Využívání knihoven Pražany) ovšem poněkud překvapivě vyplývá, že jejich služeb využívá pouze 37% obyvatel, přičemž v minulosti bylo toto číslo téměř dvojnásobné – 32% obyvatel dříve knihovnu využívalo, ovšem nyní již tak nečiní.
Graf: Zájem o knihovny mezi těmi, kteří je nyní nenavštěvují, zdroj Městská knihovna v Praze a Sociores, 2010
„Dále budeme rozvíjet služby knihovny podle přání čtenářů, aby knihovně narůstal také počet registrovaných uživatelů,“ komentuje situaci Tomáš Řehák. O tom, že tato snaha by mohla být úspěšná, svědčí graf zachycující zájem o knihovnu mezi těmi, kteří je nyní nenavštěvují. 32% procent respondentů o využívání knihovny uvažuje. Podle celostátního trendu by pak zájem o veřejné knihovny neměl příliš ochabovat ani v budoucích letech.
