×
TOPZINE.cz

Prase, Voják a Přání: zprvu nesourodá kombinace Roalda Dahla

FOTO: PraseNakladatelství Argo kromě velmi očekávaného počinu v podobě Valkýr Paula Coelha vydalo letos také sbírku tří povídek Roalda Dahla pod souhrnným názvem Prase. Co se v této útlounké knížečce skrývá a proč je nazvána právě Prase?

FOTO: Prase
Jak asi chutná prase?, Zdroj: wikimedia.org

Forma, která odlišuje soubor Prase od jiných knih, tkví hlavně v tom, že se jedná o bilingvní vydání tří povídek Roalda Dahla: Prase, Voják a Přání z původní povídkové knihy Jednadvacet polibků. Ačkoliv se kniha skládá z anglického originálu a českého (mimochodem výborného) překladu, i tak je její rozsah nevelký, řekněme kapesní, a svým menším formátem se hodí hlavně jako knížka na cesty. Proč taky ne, vždyť za jednu jízdu autobusem či jiným dopravním prostředkem ji jistě brzo zhltnete.

Roald Dahl – britský povídkář, romanopisec, ale i scénárista norského původu, který se však již narodil ve Walesu. Mezi jeho nejznámější díla patří například: Karlík a továrna na čokoládu, Jakub a obří broskev, Matylda a Čarodějnice. Mnoho jeho povídek dosud v češtině ještě nevyšlo.

Zařazení tří povídek odlišných názvů, jež nemají na první pohled nic moc společného, do jednoho souboru se vám možná bude zdát trochu zvláštní kombinací, protože témata povídek nejsou zrovna sourodá a Dahl postupuje od pohádkové formy s námětem z ne úplně tradičního, ale běžného života, po jakousi snovost a imaginativnost obsaženou nejen v povídce třetí nazvané Přání.

Pohádka, fantazie a realita?

To, co všechny povídky spojuje, je nečekaný a ostře vypointovaný konec. Čtenář je vtažen do děje, který se zprvu nezdá nijak složitý, ale začíná se zamotávat. Je napjatý, až nakonec zjišťuje, že takovéto vyvrcholení by vážně nečekal. Alespoň já jsem při čtení první povídky Prase nečekala, že osud hlavního představitele Lexingtona se završí způsobem, který si lze těžko představit, natož očekávat v reálném životě. Ale to je právě ta Dahlova pohádkovost smísená s realitou, člověk uvěří a potom je překvapen.

FOTO: Roald Dahl
Roald Dahl, Zdroj: wikimedia.org

Už samotný děj první povídky Prase je velmi zvláštní a trochu postavený na hlavu už od samého počátku. Lexingtonovi rodiče vracející se z večeře za účelem narození syna jsou zastřeleni policií, když se do svého domu dobývají oknem, protože si zapomněli klíče. Lexington je následně vychováván svou potrhlou tetičkou Glosspan, která v něm zaseje nedůvěru k požívání masa, a to proto, že ho sama neumí uvařit. Taková pohádka z reálného života říznutá velkou dávkou fantazie.

Výměna věcí i manželky

Povídka druhá nazvaná Voják už je poněkud jiného rázu. Zatímco v Praseti člověk sympatizuje s ve svém světě uzavřenou postavou Lexingtona, ve Vojákovi se spíš nechá unášet na dějové vlně, aby zjistil, jak se všechno vyvrbí. Bezejmenný vypravěč (trpící zjevně stihomamem nebo rozpolcenou osobností) je uzavřen ve světě iluzí, v němž se všechno během okamžiku mění. Nevyřešenou otázkou zůstává, zda se mu to všechno jenom zdá, nebo zda je to chladná realita. Kdo ví?

FOTO: Zelenina
Tetička Glosspan umí vařit jen zeleninu, Zdroj: wikimedia.org

Poslední příběh s názvem Přání je takříkajíc nepodobný dvěma předchozím, a přece má s nimi něco společného. Sílu imaginativního světa. Chlapec uzavřený ve své říši fantaskních dějů, koberec představující řeku plnou žhavých uhlíků, kdy jedno vystoupení z bezpečného útočiště malého ostrůvku může znamenat konec. Překonání sama sebe v podobě balancování na hraně mezi ostrovem útočiště a rozžhavenou řekou. Je chlapcova představivost tak silná, že si při hraní sugeruje prostředí nebezpečné řeky, nebo je již v jiné dimenzi, která je skutečná?

Tyto pohádkové příběhy Roalda Dahla si získaly po celém světě mnoho příznivců. Karlík a továrna na čokoládu se dočkal dokonce i filmového zpracování. Není divu, Dahl umí pracovat nejen s dětským divákem, jemuž nabízí říši fantazie a nekonečných krajin, kde je možné všechno, ale také s divákem dospělým, který hledá něco trochu vymykající se běžným schématům. Dahlův svět je nepředvídatelný, barevný a hlavně vás svými nečekanými zvraty rozhodně nudit nebude.

Tetičko Glosspan, řekl chlapec, a co jedí ostatní lidé jiného než my?
Zvířata, odpověděla a zhnuseně pohodila hlavou.
To jako živá zvířata?
Ne, řekla tetička. Mrtvá.
Chlapec o tom chvíli přemýšlel.
To jako když umřou, tak je snědí, místo aby je pohřbili?
Oni nečekají, až umřou, broučku. Zabíjejí je.
A jak je zabíjejí, tetičko Glosspan?
Obvykle jim podříznou krk.
A jaká jsou to zvířata?
Většinou krávy a prasata a taky ovce.
Krávy?! Vykřikl chlapec. Jako je Sedmikráska, Sněženka a Stračena?
Právě takové, drahé dítě.
A jak je jedí, tetičko Glosspan?
Rozsekají je na kousky a ty kousky potom vaří. Nejvíc jim chutná, když je maso pěkně rudé, krvavé a nevykostěné. Prostě milují kusy kravského masa, ze kterých prýští krev.

Český název: Prase
Název originálu: Pig
Autor: Roald Dahl
Překlad: Jaroslav Kořán
Počet stran: 106
Vazba: Brožovaná
Vydavatel: Argo, Praha: 2011
Doporučená cena: 178 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Prase, Voják a Přání: zprvu nesourodá kombinace Roalda Dahla
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.