×
TOPZINE.cz

Poznejte český znakový jazyk. Znakovaná čeština je něco úplně jiného

FOTO: Znakový jazyk jako jazyk neslyšícíchČeský znakový jazyk je dorozumívacím prostředkem českých neslyšících, znakovanou češtinu používají lidé, kteří během života ztratili sluch. Rozdíly mezi oběma způsoby komunikace jsou výrazné.

FOTO: Znakový jazyk jako jazyk Neslyšících
Znakový jazyk jako jazyk Neslyšících, Zdroj:sxc.hu

Jistě všichni víme, že český znakový jazyk je hlavním dorozumívacím prostředkem českých neslyšících. Pod tímto pojmem si většina z nás představí divoké mávání rukou, ukazování znaků, popřípadě různé výrazy v obličeji. Znakový jazyk ovšem není jen to, díky němu mohou neslyšící vyjádřit své pocity, myšlenky a dorozumívat se s okolím. Je stejně krásný a bohatý jako mluvený jazyk.

Jelikož ho vnímáme zrakem, jedná se o systém vizuálně motorický, který je založen na tvarech, pozicích a pohybu rukou v prostoru. Zároveň je doprovázen mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu.

Pokud jste někdy zaslechli pojem znakování, ukazovaní (tedy projev neslyšící osoby), znamená to samé, jako pro slyšící osoby mluvit, hovořit.

Je znakový jazyk mezinárodní?

Tady možná mnohé zklamu, ale znakový jazyk, stejně jako jiné mluvené jazyky, není jazykem mezinárodním. U mluveného jazyka používáme mluvidla a vnímáme ho sluchem, znakový jazyk produkujeme pohyby těla a vnímáme ho zrakem – oba tyto typy mají ve světě různé varianty (mluvený anglický jazyk, německý znakový jazyk atd.).

Z toho vyplývá i skutečnost, že znakový jazyk je jazykem přirozeným, má svůj historický vývoj, který plynul z potřeby neslyšících se dorozumívat

Existují nejen národní znakové jazyky, ale i v rámci jednoho státu se objevují rozdíly. Tyjsou dané regionem, vzděláním, pohlavím a zájmy. Mluvená čeština také není v celém státě stejná, mladí lidé mají svou mluvu, jinak hovoří doktoři a jinak zedníci, podobně je to i u znakového jazyka.

Má znakový jazyk svou gramatiku?

Samozřejmě, každý znakový jazyk na světě má svou gramatiku. Ovšem nemůžeme říci, že pokud umíme český znakový jazyk, že budeme umět gramatiku i jiných světových jazyků, podobně jako například český jazyk má odlišnou gramatiku než anglický jazyk.

V českém jazyce můžeme rozdělit slova na hlásky, podobně i ve znakovém jazyce můžeme rozdělit jednotlivé znaky na menší celky: kde znak ukazujeme (prostor), jakým tvarem ruky/rukou ho ukazujeme (tvar) a jakým pohybem ho ukazujeme (pohyb).

Dalším důležitým aspektem znakového jazyka je to, že je produktivní. Ani v mluveném, ani ve znakovém jazyce nemáme konečnou slovní/znakovou zásobu, je potřeba neustále pojmenovávat/znakovat nové jevy, vznikají tak nová slova/znaky.

Znakovaná čeština

Jak už jsem výše popisovala, znakový jazyk je jazyk přirozený, vznikl z potřeby neslyšících mezi sebou komunikovat a má svou vlastní gramatiku. Znakovanou češtinu využívají nejvíce ohluchlé osoby, jejichž mateřským jazykem je český (mluvený) jazyk.

Znakovaná čeština nemá svou gramatiku, využívá gramatiky českého jazyka a zároveň si vypůjčuje znaky ze znakového jazyka. Někdy se do této komunikace přidává i prstová abeceda (například když u některého slova neznáme ekvivalent ze znakového jazyka), ovšem tento způsob komunikace je velice zdlouhavý a náročný.

O tom, že český znakový jazyk je plnohodnotný komunikační systém a že znakovaná čeština je komunikační systém vycházející z českého jazyka vypovídá i Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, změna: 384/2008 Sb. (viz níže).

(1) Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace. (§ 4, Český znakový jazyk)

(2) Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. (§ 4, Český znakový jazyk).

(2) Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka. (§ 6, Komunikační systémy vycházející z českého jazyka).

Znakový jazyk, nebo znaková řeč?

Termín znaková řeč se používal v minulosti, byl obsažen i v Zákoně o znakové řeči, tento zákon jej zavedl jako nadřazený pojem pro znakovanou češtinu a znakový jazyk. Ovšem novelizace zákona z roku 2008 již tento pojem neobsahuje.

Řeč chápeme jako specificky lidskou schopnost, slouží k vyjádření pocitů, myšlenek, přání. Odlišujeme jazyk jako schopnost ovládat a používat jistý symbolický sytém (češtinu, angličtinu, znakový jazyk) od řeči či promluvy jako skutečného použití této schopnosti. Správné použití je tedy termín znakový jazyk, ne znaková řeč.

Čtěte také o zkušenostech slyšících lidí, kteří se dovedou dorozumět znakovým jazykem!

V naší republice samozřejmě existují kurzy znakového jazyka. Pokud byste se rozhodli tyto lekce navštěvovat, doporučuji si dopředu ověřit, zda se na daném kurzu vyučuje opravdu znakový jazyk, ne znakovaná čeština.

Poznáte to jednoduše, pokud se lektor zaměřuje jen na slovní zásobu znakového jazyka a znakosled ve větě je shodný s českou větou, jedná se o znakovanou češtinu. Naopak lektor znakového jazyka se zaměřuje nejen na znakovou zásobu, ale i na gramatiku a mimiku obličeje, která je nepostradatelnou součástí tohoto komunikačního systému.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..