!Ukázka z knihy!V příloze časopisu pro současnou českou poezii Psí víno 51/2010 vyšla sbírka básnířky, prozaičky a překladatelky Lenky Daňhelové s názvem Pozdrav ze Sudet. Její básně ironicky reagují na nejednoznačnost živé i mediální skutečnosti. Sbírku členěnou na 4 oddíly vydalo nakladatelství Psí víno v edici Stůl.
I. boj v křesle
Nepál
Mě osobně víc bolí
vyvražděná královský rodina
v Nepálu než
mrtví Izraelci po atentátu
cítím se taky tak trochu
vyvolený
a nesnáším disko.
Miluju nepálský hory
a serou mě všichni v tom Jeruzalémě
jak se nedokážou domluvit.
A pak, ten princ byl kádr.
Já to svýmu otci nedokázal nikdy
ani říct.
Že už mě sere.
II. pozdrav ze sudet
Setkání na rohu
„Ještě pořád si myslím
že nejdůležitější je láska.
Ve všech svých podobách,“
řekla.
„Ještě pořád jí
podřizuju život.
Furt.“
Odlepili se od zdi,
oba šli jiným směrem.
Myslel na to,
co mu ta cizí použitá žena
u popsané zdi chtěla.
Řekla:
„Bolest je stejná.
Jen už to tolik
není vidět.“
III. na cestě
Nemocniční pokoj
Stolek přeplněný ovocem a jídlem.
Víc než je možné sníst.
Vzpomínka na
kradmé pohledy nesmělé
doteky útržků rozhovorů.
Naděje odchází s těmi
co dnes přišli na návštěvu.
IV. domů
Jezero kdekoliv
v té temně zelené vodě
srdce bije pomaleji
na samé hranici života
vím že se musím vrátit
ale tam hluboko dole
bez nepotřeby otázek a odpovědí
je doma
