×
TOPZINE.cz

Pozdní lásky Violy Fischerové

Viola FischerováViola Fischerová je dnes uznávanou a oceňovanou básnířkou. Je to autorka s příznakem vznešeného vystupování, píšící zhutnělou poezii plnou osobních životních zkušeností a dojmů. V básních, které psala od dětství, se s námi dělí o svůj osobní život.

FOTO: Magnesia Litera
Magnesia Litera 2010, Viola Fischerová je druhá zprava, Zdroj: magnesia-litera.cz

V roce 2007 vyšly dvě sbírky, Předkonec a poté jako protiváha Písečné dítě. V Předkonci autorka bilancuje se životem a jakoby uzavírá svou kapitolu žití. (Bráníte se/ Ty verše jsou kruté// Bráním se/ Jde o bilanci/ a účet// Je lepší vědět“) Vybavuje si své vzpomínky spojené se smrtí, s bezmocnými a často hloupými stavy na smrtelné posteli.

Nic nepřikrášluje a ukazuje, že smrt nemusí být vždy důstojným odchodem a vlastně málokdy taková je. Neostré představy uvádí do reality a pomáhá nám vyrovnat se s tím, co nás čeká všechny. Ludvík Vaculík v Sekyře říká, že už přišel na to, k čemu jsou pohřby. Jsou proto, aby se vyrovnal se svou vlastní smrtí. A Viola Fischerová nám svými básněmi ukazuje, jak se vyrovnat se stárnutím a smrtí blízkých.

Smířená se svou samotou a vzpomínkami na minulé netoužila po ničem jiném. („Už jsem nechtěla/ nikoho živého/ Jen psa a kotě/ které jsem našla“) Nepředvídatelný život jí ale ještě někoho do cesty postavil.

Probuzení přišlo s dítětem

Tu náhlou radost z neočekávaného štěstí můžeme cítit v Písečném dítěti. Je to tesklivá oslava možná již jejího posledního vztahu. Milostného přátelství mezi dvěma různě starými ženami.  Mezi dvaasedmdesátiletou ženou, která si uvědomuje, že buď život opustí stáří, anebo mládí opustí vztah.

Ilustrační foto. Zdroj: archiv autorky
Ilustrační foto. Foto: Hana Cakóová

Autorka zná dočasnost všeho, co kdy ji potkalo, cítí také věkovou bariéru („Jak blaženě se směje/mé zlaté písečné dítě// Ještě neslyší stíny/ kostelních hodin/ které ze stromů// padají na mne“), nerovnosti vztahu a další možné problémy. Přijímá ale tuto skutečnost jako dar, nebrání svým citům, ani je nezastírá.

Tato nová dimenze vztahu v ní probouzí ochranitelský pud spolu s mateřskými pocity. Zažívá tak další možný druh lásky a na sklonku života objevuje své další nové já („Žasnu/ a sladce se poddávám/ svému jinému vlastnímu/ tvaru“) a bez studu nám ho ukazuje.

Snaha se na něco připravit, co nás stejně obloukem obejde. Náhlé štěstí, které víme, že brzy odejde. Smích, který přejde. Máme se tomu vzpírat? Bránit svým citům? Přemýšlet o tom dokola? Trápit se kvůli tomu? Nic není správně, ani špatně. A „není vina, je příčina“. To je Písečné dítě.

Název: Písečné dítě
Autor: Viola Fischerová
Počet stran: 72
Vazba: brožovaná
Rozměry: 180 x 110 mm
Vydal: Agite/ Fra, Praha 2007
Doporučená cena: 129,- Kč

Hodnocení: ***** (100%)

Pozdní lásky Violy Fischerové
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.