Povinná četba se nemusí nutně stát zabijákem volného času studenta. Naopak, může nám přiblížit i dosud nemilované či nepochopené literární autory, jejich tvorbu a nastínit problémy, myšlenky či touhy dané doby. Kniha, i ta povinná, otevírá nové světy. Pojďme se s nimi tedy seznámit.
Při slově povinnost se mnohým z nás, a nejenom studentům, zvýší tepová frekvence, orosí čelo a vyhlídky na dalších pár okamžiků života zavání vynucenou sebevraždou. Když se pak povinnost spojí se slovem četba, rázem je tu neřešitelný problém.
Čtenářská gramotnost rok od roku upadá. Donutit ratolesti k četbě je kvůli konkurenční televizi, počítači a internetu téměř nereálné. A právě proto je tu povinná četba. Seznam autorů a knih, které se dostávají do obsahu povinného všeobecného vzdělávání každého středoškolského studenta. Důvod je prostý. O literatuře se nedá vykládat jen teoreticky, student musí získat povědomí o stylu výpovědi autora a o stěžejních tématech dané doby z první ruky. Jak vypadá satira či magický realismus, poetismus nebo naturalismus v literatuře nám nic nevysvětlí lépe než sama kniha. A jelikož jsme v zásadě tvorové líní, bylo nám přiděleno z každého historického období několik povinných titulů.
K tomuto účelu jsme nuceni si po celou dobu středoškolského studia vést tzv. čtenářský deník, do kterého si zaznamenáváme přečtené knihy s jejich stručným dějem a charakteristikou hlavních postav. Čtenářský deník se nám později u maturitní zkoušky stává velmi vítaným pomocníkem. Pokud v něm však něco máme.
Každá škola může seznam povinné četby upravovat, ale vesměs se mezi povinnými tituly nejčastěji objevují například:
- Staré pověsti české od Aloise Jiráska
- Babička od Boženy Němcové
- Robinson Crusoe od Daniela Defoa
- Povídky malostranské Jana Nerudy
- Osudy dobrého vojáka Švejka světoznámého Jaroslava Haška
Na světové autory typu William Shakespeare, Victor Hugo, Samuel Beckett nebo Ernest Hemingway se pamatuje dvojnásob. Suma sumárum obsahuje seznam povinné četby na desítky titulů, které musejí nebo přinejmenším mají studenti přečíst za čtyři roky jejich studia na střední škole.
Výhodou pro ty, kteří knihu v lásce nemají ani pod pohrůžkou snížené známky, jsou desítky webových stránek s odkazy na výtahy z titulů povinné četby, zpřístupněné čtenářské deníky či knihy ve formátu MP3, ideální před usnutím či do autobusu.
Jiná je situace s povinnou četbou na vysoké škole. Tituly s tímto označením se náhle stávají pro studenta životně důležité. Skripta totiž představují pouze základní informace o studovaném tématu, povinné tituly jsou paralelním zdrojem vědomostí nutných k úspěšnému zvládnutí zkoušky. U té se automaticky předpokládá, že s povinnou literaturou je dotyčný plně seznámen a pokud tituly s lehkým svědomím vypustil, se zlou se potáže. Ale ani prostudovaná povinná literatura, která se, co do počtu knih, vejde na list papíru velikosti A4, nezaručuje stoprocentní výsledek.
Pro vysokoškoláky je tu připravena další četba, pro změnu – doporučená. Tyto knihy prohlubují naše znalosti, uvádějí věci do zajímavých spojitostí či jen dopodrobna popisují dílčí témata. U zkoušky se nám jejich znalost stává dozajista cennou výhodou. Cena za jejich přečtení je však mnohdy, vzhledem k časové náročnosti, příliš vysoká. Musíme si však uvědomit, že množství knih je ještě násobeno několika předměty. Zákonitě tedy musí přijít selekce na důležité a méně důležité. Nezbytné a vhodné.
I vysokoškoláci mají k dispozici na internetu desítky webových stránek, kde si mohou dohledat výtahy potřebných děl, stručné charakteristiky, anotace nebo referáty. Internet se v důsledku omezeného času stává nenahraditelným pomocníkem každého studenta.
Závěrem je dobré připomenout pár rad, jak udolat strašáka v podobě povinné četby.
- Důležité je si četbu správně rozvrhnout a nenechat vše na poslední chvíli. Nejsme roboti. Deset knížek týdně těžko přečteme.
- Selektovat – čtěme dopodrobna jen to, co skutečně vyžaduje naši hlubokou znalost.
- Pokud nás tlačí čas, využijme výtahy a rešerše z internetu a snažme se získat o tématu stručné povědomí.
Povinná četba je jako pevný základ při stavbě domu. Pokud chceme stavět do výšky, nesmíme na něj zapomenout!
Prokousej se povinnou četbou!
Povinná četba se nemusí nutně stát zabijákem volného času studenta. Naopak, může nám přiblížit i dosud nemilované či nepochopené literární autory, jejich tvorbu a nastínit problémy, myšlenky či touhy dané doby. Kniha, i ta povinná, otevírá nové světy. Pojďme se s nimi tedy seznámit.
Při slově povinnost se mnohým z nás, a nejenom studentům, zvýší tepová frekvence, orosí čelo a vyhlídky na dalších pár okamžiků života zavání vynucenou sebevraždou. Když se pak povinnost spojí se slovem četba, rázem je tu neřešitelný problém.
Čtenářská gramotnost rok od roku upadá, donutit ratolesti k četbě je kvůli konkurenční televizi, počítači a internetu, téměř nereálné. A právě proto je tu povinná četba. Seznam autorů a knih, které se dostávají do obsahu povinného všeobecného vzdělávání každého středoškolského studenta. Důvod je prostý. O literatuře se nedá vykládat jen teoreticky, student musí získat povědomí o stylu výpovědi autora a o stěžejních tématech dané doby z první ruky. Jak vypadá satira či magický realismus, poetismus nebo naturalismus v literatuře, nám nic nevysvětlí lépe, než sama kniha. A jelikož jsme v zásadě tvorové líní, bylo nám přiděleno z každého historického období několik povinných titulů.
K tomuto účelu jsme nuceni si po celou dobu středoškolského studia vést tzv. čtenářský deník, do kterého si zaznamenáváme přečtené knihy s jejich stručným dějem a charakteristikou hlavních postav. Čtenářský deník se nám později u maturitní zkoušky stává velmi vítaným pomocníkem. Pokud v něm však něco máme.
Každá škola může seznam povinné četby upravovat, ale vesměs se mezi povinnými tituly nejčastěji objevují například:
· Staré pověsti české od Aloise Jiráska
· Babička od Boženy Němcové
· Robinson Crusoe od Daniela Defoa
· Povídky malostranské Jana Nerudy
· Osudy dobrého vojáka Švejka světoznámého Jaroslava Haška
Na světové autory typu William Shakespeare, Victor Hugo, Samuel Beckett nebo Ernest Hemingway, se pamatuje dvojnásob. Suma sumárum obsahuje seznam povinné četby na desítky titulů, které musejí nebo přinejmenším mají studenti přečíst za čtyři roky jejich studia na střední škole.
Výhodou pro ty, kteří knihu v lásce nemají ani pod pohrůžkou snížené známky, jsou desítky webových stránek s odkazy na výtahy z titulů povinné četby, zpřístupněné čtenářské deníky či knihy ve formátu MP3, ideální před usnutím či do autobusu.
Jiná je situace s povinnou četbou na vysoké škole. Tituly s tímto označením se náhle stávají pro studenta životně důležité. Skripta totiž představují pouze základní informace o studovaném tématu, povinné tituly jsou paralelním zdrojem vědomostí nutných k úspěšnému zvládnutí zkoušky. U té se automaticky předpokládá, že s povinnou literaturou je dotyčný plně seznámen a pokud tituly s lehkým svědomím vypustil, se zlou se potáže. Ale ani prostudovaná povinná literatura, která se, co do počtu knih, vejde na list papíru velikosti A4, nezaručuje stoprocentní výsledek. Pro vysokoškoláky je tu připravena další četba, pro změnu – doporučená. Tyto knihy prohlubují naše znalosti, uvádějí věci do zajímavých spojitostí či jen dopodrobna popisují dílčí témata. U zkoušky se nám jejich znalost stává dozajista cennou výhodou. Cena za jejich přečtení je však mnohdy, vzhledem k časové náročnosti, příliš vysoká. Musíme si však uvědomit, že množství knih je ještě násobeno několika předměty. Zákonitě tedy musí přijít selekce na důležité a méně důležité. Nezbytné a vhodné.
I vysokoškoláci mají k dispozici na internetu desítky webových stránek, kde si mohou dohledat výtahy potřebných děl, stručné charakteristiky, anotace nebo referáty. Internet se v důsledku omezeného času stává nenahraditelným pomocníkem každého studenta.
Závěrem je dobré připomenout pár rad, jak udolat strašáka v podobě povinné četby.
· Důležité je si četbu správně rozvrhnout a nenechat vše na poslední chvíli. Nejsme roboti. Deset knížek týdně těžko přečteme.
· Selektovat – čtěme dopodrobna jen to, co skutečně vyžaduje naši hlubokou znalost
· Pokud nás tlačí čas, využijme výtahy a rešerše z internetu a snažme se získat o tématu stručné povědomí
Povinná četba je jako pevný základ při stavbě domu, tudíž, chceme-li stavět do výšin, nezapomínejme na základy.
2 fotky 
