×
TOPZINE.cz

Poválečná léta Jaromíra Hořce vypráví nejen o začátcích Mladé fronty

FOTO: Literární akt!Knižní novinka! Mladá fronta vloni v květnu oslavila 65 let své existence. K jejímu výročí připravil iniciátor jejího založení a její první šéfredaktor Jaromír Hořec knihu Poválečná léta, v níž vzpomíná nejen na období nástupu totality, ale i na květnové dny v pětačtyřicátém nebo na své dětství na Podkarpatské Rusi.

FOTO: Literární akt
První knihy vydané v Mladé frontě se četly už v roce 1945, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Rádi byste si udělali obrázek o tom, jaká atmosféra panovala na české kulturní scéně na konci čtyřicátých let 20. století? Kniha Jaromíra Hořce Poválečná léta je užitečným pomocníkem. Při jejím čtení vám vytane na mysl řada otázek. Co se stalo s lidmi, že po zkušenostech z druhé světové války neváhali přistoupit k dalším krutostem, intrikám, slídění a udávání? Mohla za to touha po moci, nebo semínko zla, schované v člověku někde hluboko, které mohlo vyrůst, když se naskytla živná půda? Anebo obojí dohromady?

Spisovatelům, a především básníkům, nastalo po převratu v roce 1948 krušné období. Tedy pokud nebyli oddaní Straně a jejich tvorba odporovala představám socialistického realismu. Avantgardní směry byly zapovězené, za alfu a omegu české poezie 20. století režim považoval S. K. Neumanna a Jiřího Wolkera. Cestou, jak se dostat na literární výsluní, bylo vzhlížení k Sovětskému svazu.

„Třetí velkou nadějí naší poezie je Stanislav Neumann,“ (vnuk S. K. Neumanna, pozn. aut.) praví Taufer ve své kvalifikaci. „Jeho Stalin je velký úspěch.“ Také pro Nezvalova Stalina má Taufer tatáž slova: „Je nesporným a velikým dalším úspěchem naší poezie.“ Básník měl vždy „nekompromisně upřímný, horoucí poměr k Sovětskému svazu, k Stalinovi a straně.“

Ani Mladá fronta, založená v květnu 1945 s ideou vytvořit nadstranický deník poskytující prostor mladým autorům, neměla po únoru 1948 jednoduchou pozici. Šéfredaktor Jaromír Hořec byl v březnu 1950 z funkce odvolán, bez jakéhokoli uznání za pět let poctivé práce, během nichž se mu podařilo založit i stejnojmenné nakladatelství a zahájit vydávání týdeníku My 45, časopisů Středoškolák a Mladý technik nebo literární revue Generace.

Novinář z Podkarpatské Rusi

Jaromír Hořec, novinář, básník, spisovatel, textař a pedagog, se narodil 18. prosince 1921 v Chustu na Podkarpatské Rusi, kde toho času jeho tatínek pracoval jako lesní správce. Z malebného kraje, jehož lid si mnoho vytrpěl pod nadvládou Maďarů i Sovětského svazu, pochází i autorova první vzpomínka. Na horu Menčul s širokou poloninou, nad níž se rozprostírala jasně modrá obloha. Jaromír Hořec zde žil až do svých jedenácti let, kdy se rodina přestěhovala do Prahy, aby oba synové mohli začít studovat na gymnáziu.

K zemi svého dětství, která za první republiky patřila k Československu, měl autor velmi silný vztah. Kriticky se vyslovuje vůči jednání prezidenta Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka v březnu 1945, kdy oba státníci schválili připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu. Tento akt označuje za porušení československé ústavy.

Sledoval jsem i později z Prahy osudy Podkarpatska. Za první republiky se země zvedala z národnostního ponížení i z bídy. Zakládaly se nové školy, vyrostly nemocnice, obce začaly spojovat nové silnice a mosty, klesla úmrtnost dětí a matek, ustupovaly nemoci, likvidovala se negramotnost. Jak vyplývá z dokladů, prezident T. G. Masaryk měl osobní zájem, aby se země dostala ze stavu, který tu znamenal v době Rakousko-Uherska téměř středověk.

Novinářské začátky Jaromíra Hořce se datují na konec 30. let, kdy publikoval své první básně, glosy a knižní recenze ve studentském časopise Šíp, který vycházel v reálném gymnáziu v Praze na Vinohradech. První opravdový novinový článek otiskla autorovi v prosinci 1940 Národní politika, poté přispíval i do Lidových novin nebo Českého slova.

Jak vznikla Mladá fronta

Během nacistické okupace snil Jaromír Hořec o vydávání vlastních novin, které by neřídila žádná politická strana a kam by přispívali výhradně mladí autoři. Sen se stal skutečností ve dnech květnového povstání v roce 1945, kdy spolu s partou podobně smýšlejících mladých lidí, s posvěcením České národní rady, která nadšencům vydala prohlášení o převzetí tiskárny nacistického deníku Der neue Tag v Panské, tuto tiskárnu obsadil a 9. května vydal první číslo Mladé fronty.

A už máme v ruce první číslo, voní tiskařskou černí a my, umounění kluci, si bereme štosy Mladé fronty, vybíháme ven do Panské a Na Příkopy, odtud na Václavské náměstí, proud redaktorů – prvních kamelotů se rozlévá i do přilehlých ulic, které se plní pokřikem: Mladá fronta právě vyšla. První deník mládeže na světě!

Poválečná léta obsahují čtyři desítky kapitol, z nichž několik se věnuje popisu autorova rodinného zázemí, jeho novinářských a básnických začátků a událostí okolo založení Mladé fronty. Kniha dále líčí poválečné poměry, především z oblasti kultury v Československu v době, kdy sílila moc komunistické strany. Jednou z kapitol je i esej Vladimíra Novotného pojednávající o tvorbě mladých českých básníků za nacistické okupace.

FOTO: Kniha Poválečná létaV knize je vevázána 16-ti stránková černobílá obrazová příloha, v níž najdeme například kopii zmíněného pověření České národní rady k převzetí tiskárny Der neue Tag, obálky autorových básnických sbírek nebo ukázky článků vydávaných v tehdejší Mladé frontě.

Pro běžného čtenáře je čtivá především první polovina knihy, kde autor v kapitolách věnovaných životní pouti svých rodičů nebo krajině svého dětství místy přechází až   k uměleckému stylu. Další části knihy, v níž rozebírá situaci na literární scéně v Československu ve druhé polovině 40. let, přijdou na chuť spíše lidé s hlubším zájmem o literaturu a historii.

Jaromír Hořec původně zamýšlel vydat dva díly pamětí, ale bohužel už mu nebylo dopřáno myšlenku uskutečnit. Zemřel ve věku nedožitých 88 let v listopadu 2009, krátce po dopsání prvního dílu.

Název: Poválečná léta
Autor: Jaromír Hořec
Počet stran: 288 stran textu + 16 stran obrazové přílohy
Obálka: Jana Vysoká s použitím fotografií Miroslava Hucka, Jana Smita a archivu Mladé fronty
Rozměry: 130 x 200 mm
Vazba: vázaná
Vydal: Mladá fronta, Praha 2010
Doporučená cena: 299 korun

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..