7 fotek 
Nacismus a neonacismus − problémy v naší společnosti stále aktuální. S trochu jiným pohledem na ně přichází Grzegorz Gortat ve své prvotině Potkani a vlci. Román byl polskou sekcí IBBY oceněn jako Kniha roku 2009, o rok později vyšel jeho český překlad v nakladatelství Jota.
Ilustrační foto Zdroj: sxc.hu
Neonacismus, ke kterému se přiklánějí mladiství, je celosvětovým problémem. Grzegor Gortat se snaží ve své knize Potkani a vlci upozornit na jeho paradoxní přežívání v Polsku − v zemi, kterou taktéž silně otřásla druhá světová válka. Autor nám předkládá román, který je svým námětem na jedné straně velice aktuální, na straně druhé však vypráví již stokrát převyprávěné. Snaží se to sice udělat jinak, ale jinak neznamená vždy lépe.
Adolf Hitler jako vzor
Henrykovi je patnáct let. Situace u něj doma je nesnesitelná, jeho otcem je alkoholik na vozíku, který přišel o nohy svou vlastní vinou v opilosti. Matka tedy sama finančně zaopatřuje rodinu. Chlapec se potřebuje něčeho chytit. Potřebuje nějaký silný vzor. Přidává se k polské neonacistické skupině a získává přezdívku Heinrich.
Adolf Hitler, Hans Frank a ti ostatní Zdroj:archív nakladatelství Práh
Skupina funguje velmi jednoduše, schází se ve starších garážích, kde uctívá kult Adolfa Hitlera a živí svoji nenávist hlavně vůči židům a jiným jedincům, kteří se podle ní nedokázali přizpůsobit současné společnosti. Důkazem je surovost, vandalismus a násilí, které se nezdráhají na špínu společnosti, jakou pro ně jsou například bezdomovci, použít.
Vítejte v Osvětimi
Příběh se láme ve chvíli, kdy Henryk po rvačce ztratí vědomí. Následně se děj knihy přesouvá do roku 1944 do koncentračního tábora Auschwitzu-Birkenau. Zde se setkáváme hned s několika příběhy, od těch nejmenších, které autorovi nezaberou ani dvě stránky, po ty delší a rozpracovanější, které se linou i několika kapitolami. Mezi ně patří i příběh vězně Rajka a doktorky Steinerové, který by mohl být o lásce a odplatě, pokud by se odehrával v úplně jiné době a prostředí. Takto ve čtenáři nakonec zůstane při jeho přečtení jen příchuť hořké naděje.
Birkenau Zdroj: sxc.hu
V této části knihy je zmíněn každodenní běh koncentračního tábora, a to z různých pohledů. V kapitole s názvem Dva kbelíky například sledujeme příjezd transportu do Birkenau z pohledu dvou židů – Lajose Égera, učitele němčiny na budapešťském gymnáziu, a jeho žáka Daniela Kalmára. Popis příjezdu, vyhánění židů z dobytčích vagónů i následné rozřazování na schopné a neschopné a finální cesta do sprch je autorem viděna velmi citlivě.
Život v koncentračním táboře
Nedílnou a neméně důležitou součástí knihy jsou i listy k z deníku SS-Untersturmführera Stoopa, v němž píše o svých obavách, které má o těhotnou manželku, a o přípravách na příjezd svého teprve devatenáctiletého bratra SS-Sturmmanna Franze Stoopa do Birkenau. Bratrova služba vlasti ale nakonec dostane nečekaný spád.
Ilustrační foto Zdroj: sxc.hu
Při pohledu na nacisty si autor dokázal udržet důležitou nestrannost. Nevnucuje čtenáři ani mimoděk nějaký určitý názor, ale nechává ho uvažovat samostatně. Na život v koncentračním táboře je nahlíženo velmi lidsky z obou stran, jak z pohledu vězněných, tak z pohledu nacistů. Pořád jde přece jen o to, že člověk vězní člověka. Nikdo v knize není zobrazen jako bezcitná zrůda bez svědomí.
Neonacismus versus nacismus
Jak již z předchozího pravděpodobně vyplynulo, kniha je tvořena dvěma dějovými liniemi. První se odehrává v současném Polsku a tvoří rámec knihy, oproti tomu hlavní dějová linie má dějiště příběhu v koncentračním táboře 40. let. Tomuto rozdělení odpovídá i formální členění knihy na tři části, nazvané Hromada sraček, Mensch a Světlo. Každá z částí je pak ještě dále dělena do nerozsáhlých kapitol, v nichž čtenář sleduje osudy židů, nacistů i neonacistů.
Birkenau Zdroj: sxc.hu
Hlavním protagonistou rámcového příběhu je bezpochyby Henryk. Kdo je hlavní postavou části prostřední, je těžké určit, protože se tu rychle střídají nejen samotné příběhy, ale i jejich vypravěči a figurující postavy. Přesto je ale Henryk stále přítomen. Celkově je ale chlapec dost neprůhledným hlavním hrdinou ke kterému si čtenář jen těžko vytváří jakýkoliv vztah.
V celém příběhu toho Henryk moc nenamluví. O tom, jak smýšlí, se čtenář dozvídá spíš z jeho činů, než myšlenek. Autor se ale snažil uplatnit u Henryka spíše postoj pozorování a pasivity, než aktivního zasahování do děje, takže ani z činů nelze moc dobře vyčíst, jaký Henryk doopravdy je. V poslední části knihy se tak o změně jeho postoji k neonacismu dovídáme nepřímo od jeho přátel. Konec knihy je poněkud uspěchaný a určitě by si zasloužil rozvést, protože je sice správné, že se od neonacismu odvrací Henryk, ale proč by to měl udělat i někdo jiný?
Nacismus viděný očima potkanů i vlků
Pohledů na nacismus, neonacismus a koncentrační tábory je v knize nespočetně. Vlastní kapitoly má pes Mensch, podporučík SS-Untersturmführer Stoop, židé v transportech, dozorkyně SS-Rapportführerin Drechslerová, doktorka Steinerová, která žije od narození v Německu, ale papírově je Židovka, i mladí kluci ze současnosti, kterým je okolo sedmnácti let.
Příběh zobrazuje soužití nacistů v Birkenau, jejich vzájemné sváry a podrážení se, kvůli vyšší pozici v pracovním táboře. Využívání židů ještě před odchodem na smrt, znásilňování židovských žen. A stejně tak paradoxní návraty nacistů domů k manželkám a jejich dotěrným otázkám, kam ti lidé stále mizí.
Ilsutrační foto Zdroj: sxc.hu
Je to komplexní, celistvé, příběh má spád a čtenář autorovi věří, že se věnoval historii holokaustu dostatečně. Polská sekce IBBY dokonce knihu doporučuje na seznam povinné školní literatury. Přesto se vás dotkne jen letmo a za dva dny si ji nebudete pamatovat. Najdete tři jiné knihy o holokaustu, které by měly děti ve škole přečíst.
Zajímavý, ale lehko zapomenutelný příběh
Příběhu nechybí hlavní myšlenka, ale chybí tam ty ostatní, které by děj podporovaly, čtenáře dokázaly zastavit ve čtení a donutily ho se zamyslet. Ono je těžké odradit někoho od neonacismu a podobných myšlenek tím, že mu převyprávíte už tisíckrát převyprávěné hrůzy. Není to autentické.
Pro čtenáře, které literatura faktu i beletrie věnovaná problematice holokaustu zajímá a něco o ní už vědí, bude tato kniha jen další nevýznamnou a zapomenutou v pořadí. Pokud si ale budete chtít odpočinout u knihy s vážnou historickou tematikou, která je napsána čtivě a zajímavě, pak vám Potkany a vlky mohu jen doporučit.
„Stačil jsem postřehnout, jak ho něčí ruce tahají z vagonu. Daniela pohlcuje proud lidí, ztrácím ho z očí. Držím se rámu dveří, snažím se ho vyhledat. Do vagonu skáče skupina mužů. Tři, možná čtyři, mám však pocit, jako by nás přepadla armáda pomatenců; jsou oblečení v pruhovaných pyžamech, bijí nás holemi hlava nehlava, kopanci a ranami nás pohánějí ven, křičí povely německy i maďarsky:
„Vysedat, rychle!“
„Velký zavazadla nechat, vzít jen příruční!“
„Ženy nalevo, muži napravo!“
Spadnu na někoho, škrábu se na nohy, vtom na mě někdo padá a stlačuje svým tělem. Málem mi zlomil žebra. Bojuji o dech, bojuji jako zvíře, urputně tluču loktem tu nenáviděnou zátěž, až se jí zbavím. Zvedám se na nohy, nedívám se za sebe, šlapu po někom, ale opět může dýchat, jsem volný.“
Název: Potkani a vlci
Autor: Grzegorz Gortat
Počet stran: 224
Vazba: Pevná s přebalem
Rozměr: 145 × 210 mm
Doporučená cena: 248 Kč
Vydalo: Jota, 2010Hodnocení *** (55 %)
