Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Postelová tajemství mistrů kuchařů Irvina Welshe. Dal se snad autor Trainspottingu na vaření?

Redakce

Redakce

27. 7. 2011

FOTO: PostelKde se potkává Trainspotting, Dorian Gray a skotská verze českého Ano, šéfe!? No přece v románu Irvina Welshe Postelová tajemství mistrů kuchařů!

FOTO: Postel

Kteří kuchaři se vystřídali v posteli punkerky Skinnerové?, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz

Postelová tajemství mistrů kuchařů je zatím posledním do češtiny přeloženým románem skotského spisovatele Irvina Welshe. Toto jméno si mnozí čtenáři jistě spojí s autorovou nejslavnější knihou Trainspotting (český překlad 1996), která popisuje život narkomanů na edinburském předměstí. I v Postelových tajemstvích nás autor zavádí do Edinburgu, a ačkoli hlavní hrdinové nepatří ke spodní vrstvě tamějších obyvatel, alkohol a drogy jim vůbec nejsou cizí.

Rebel versus slušňák

Ústřední postavou románu je Danny Skinner, pětadvacetiletý muž pracující na městské hygienické inspekci. Mezi vzorové pracovníky ale rozhodně nepatří. Je hádavý, agresivní a nejen že se často rád napije, ale sem tam si i něco šňupne. Těžko odhadnout, zdali je na vině především výchova (Danny byl vychován punkerskou matkou a jejími kamarádkami), anebo za to můžou geny. Čí geny? Danny totiž nezná svého otce. Velice tím trpí, a proto se pouští do rozsáhlého pátrání. Jednou z indicií je, že Dannyho otec byl kuchařem.

Diametrálně odlišnou postavou na scéně je třiadvacetiletý Brian Kibby, kterého bychom mohli otagovat nálepkami od A až do Z: abstinent, panic, pošuk, nerd, outsider, slušňák, tichošlápek, věřící, zoufalec… Brian nastupuje do nového zaměstnání  a seznamuje se s Dannym. Do oka si příliš nepadnou. Danny má, ač sám neví proč, hned od začátku silnou averzi vůči tomuto hodnému hošánkovi, a proto se do něj začne nepříjemně strefovat.

Kletba a la Dorian Gray

Když se Dannymu začne kvůli alkoholu a drogám hroutit svět (rozejde se s ním přítelkyně, má problémy v práci), obrátí všechnu svou nenávist právě na Kibbyho, a věřte nebo ne, dá tak vzniknout kletbě, která chudáka Briana den po dni čím dál víc užírá. Zatímco Danny je v plné formě, navazuje nové přátelské a milenecké vztahy a pátrá po otci, Brian se pomalu ocitá na pokraji smrti.

Kibby. Panebože, jak se mi hnusí. Jak já toho zasranýho chlapečka z duše nenávidím. Nenávidím ho. NENÁVIDÍM NENÁVIDÍM NENÁVIDÍM (…).
Nad dvanáctkou se Skinnerovi v hlavě to poloopilé přemítní v okamžení vyvinulo v nenávistnou modlitbu, jejíž krvelačnosti se sám děsil.
JÁ TU PÍČU KIBBYHO NESNÁŠÍM NESNÁŠÍM NENÁVIDÍM AŤ TO VŠECHNO ODSERE ON.

„Existuje vůbec nějaká spravedlnost?“ ptá se Kibby, „jakto že tomu floutkovi Dannymu všechno vychází?“ Ale jak to tak bývá, každý pohár jednou přeteče a každý vítr se jednou obrátí. A z Dannyho se nakonec možná stane i hodný kluk. A z Briana zase zlý. Anebo taky ne.

Příběh, co má spád

FOTO: Postelová tajemství mistrů kuchařůDěj knihy rychle plyne hned od první stránky až po poslední a jen těžko bychom hledali místo, kde by se příběh zadrhával. Čtivost knihy je mimo jiné podporována i zvoleným jazykem ― hovorovou češtinou s množstvím vulgarismů (v originále skotským dialektem, který je ostatně typický pro všechna autorova díla). Rychlému tempu knihy dopomáhají i převažující dialogy a vnitřní monology postav. Vševědoucí vypravěč říká vždy jen to nejnutnější, pouze uvádí do situace.

Příběh je rozdělen do několika větších celků (Předehra, Recepty, Vaření, Dovařeno, Podává se večeře a Doslov), které jsou ještě dále členěny na krátké kapitoly vždy uvedené názvem (například Prezentace, Jaro, Pohovor, Bar u Ricka). Autor také pracuje s velikostí písma, kurzívou (například u vnitřních monologů). Obojí tak dopomáhá nejen k přehlednosti, ale i k rozmanitosti knihy (žádná pasáž není tak dlouhá, aby se mohla stát monotónní), což podporuje již zmíněný spád celého příběhu.

A kde je to vaření?

Kdo by čekal do knihy vnořené recepty, jako je tomu například v knize J. M. Simmela Nemusí být vždycky kaviár, tvrdě by se pomýlil. Kuchaři jsou sice postavami knihy nazvané Postelová tajemství mistrů kuchařů, ale o jejich kulinářském umění se dozvíme pramálo. Spíše tu jde o tu postel. Kdo se tedy nakonec vyspal s Dannyho punkerskou matkou? Byl to Mistr kuchařů a mediální hvězda De Fretais (skotská obdoba Zdeňka Pohlreicha), anebo zestárlý alkoholik? Anebo někdo úplně jiný?

„Briane,“ usmál se na něj Skinner a zvesela zahlaholil: „měli bysme si probrat ty tvoje zprávy z inspekcí.“ Rozložil dvě tvrdé umělohmotné židličky opřené o Kibbyho stůl. „Posaď se u nás.“ Kibby se přišoural blíž, ale nesedl si. Skinner ukázal na židli. „Ale copak? Impérium vrací úder?“ „Ne, mě… hele…“ „Dostals přes neděli chuť na párečky, co?“ „Odprejskni,“ zasyčel Kibby a vystřelil na záchodky. Skinner zvedl oči v sloup a sebral jeden spis. Pak se ve vážném zamyšlení obrátil na Shannon. „Myslíš, že je Brian Kibby teplej?“ „Ne, jenom nesmělej. Přestaň ho furt tak dusit, Danny.“

Český název: Postelová tajemství mistrů kuchařů
Autor: Irvine Welsh
Originální název: The Bedroom Secrets of the Master Chefs
Překlad: Robert Tschorn
Nakladatel: Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Maťa
Rok vydání: 2011
Formát: 419 stran, vázaná
Doporučená cena: 398 korun

Hodnocení: ***** (95 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Postelová tajemství mistrů kuchařů Irvina Welshe. Dal se snad autor Trainspottingu na vaření?