6 fotek 
Zavedení školného na vysokých školách patří v poslední době k nejdiskutovanějším a nejkontroverznějším tématům. I když jeho zavedení vláda ještě neposvětila, některé poplatky platí studenti na veřejných VŠ i nyní. Například za přijímací řízení, za prodloužení studia či za studium v cizím jazyce.
Studenti VŠ platí některé poplatky i teď. Zdroj: google.cz/images
Vysokoškoláci platí hned několik poplatků. Prvním z nich je poplatek za přijímací řízení, který musí uhradit ještě před vstupem na akademickou půdu. Výše poplatku činí asi 500 korun, stanovují si ho fakulty samy a uchazeč jej platí za každou podanou přihlášku. „Hlásila jsem se asi na pět škol. Zaplatila jsem tak jenom za přihlášky téměř tři tisíce korun,“ upřesnila studentka Masarykovy univerzity (MU) Markéta Šafaříková. Poplatek za přijímací řízení je jediným poplatkem, který musí uhradit všichni studenti veřejných VŠ.
Na veřejných VŠ platí studenti většinou za nadstandardní služby
Druhým poplatkem, který může studenta za semestr připravit průměrně o 15 tisíc korun, je poplatek za prodlouženou dobu studia. Platí ho posluchači, kteří překročí standardní dobu studia o více než jeden rok. V případně bakalářských programů tedy ti, kteří studují déle než čtyři roky, a v případě magisterských oborů déle než tři roky. „Výši poplatku stanovuje děkan. Rozdílné částky odráží různou výši nákladů na studium. Výuka studenta na Lékařské fakultě je třeba dražší než výuka na Filosofické fakultě. V roce 2009 se za prodlouženou délku studia vybralo skoro 6 tisíc poplatků. Letos bude situace zřejmě obdobná,“ informovala mluvčí MU Tereza Fojtová.
Uvedený poplatek se týká i studentů, kteří neúspěšně ukončili jeden obor a začali studovat druhý, aniž by ho stihli dokončit do čtyř let od započetí prvního studovaného. „Moje kamarádka studovala dva roky historii a odešla z ní, protože ji to nebavilo. Pak se přihlásila na češtinu, kterou studovala normálně tři roky. Ten třetí si tedy už musela zaplatit,“ doplnila Markéta Šafaříková.
V pořadí třetím poplatkem je poplatek za další studium, který se pohybuje kolem 2 – 3 tisíc za semestr. Platí jej studenti, kteří již dokončili bakalářské nebo magisterské studium a rozhodli se studovat nějaký další obor. Výjimku z tohoto poplatku mají posluchači, kteří studují dva obory souběžně a stihnou oba ukončit ve standardní době studia (tedy za čtyři roky dva bakalářské obory, nebo za tři roky dva magisterské).
Aby toho nebylo málo, univerzity stanovily i poplatek za prodlouženou dobu studia v dalším studiu, který je v pořadí již čtvrtým poplatkem. Platí jej studenti, kteří navštěvují další bakalářský nebo magisterský obor déle, než je standardní doba studia od započetí jejich prvního studovaného oboru.
Pátým poplatkem je poplatek za studium v cizím jazyce, který může činit až 350 tisíc korun za akademický rok. Nejvíce zaplatí studenti opět na lékařských fakultách. Například studium zubního lékařství v angličtině na Univerzitě Karlově stojí studenta ročně 320 tisíc korun.
Soukromá VŠ vyjde studenta mnohem dráž
Zatímco veřejné VŠ jsou ve stanovování poplatků omezeny zákonem o vysokých školách, soukromé VŠ mají volnou ruku a účtují svým posluchačům desítky tisíc korun ročně. Například na brněnské Akademii Sting zaplatí studenti navštěvující bakalářské ekonomické obory roční školné ve výši 36 tisíc korun. Studenti právnických oborů si ještě připlatí a uhradí 58 tisíc za akademický rok. „Nikdy bych na takovou školu nešla. Je to pro mě příliš drahé a také se traduje, že mají soukromé školy mnohem nižší úroveň než ty veřejné,“ doplnila Markéta Šafaříková.
V budoucnu by mělo být zavedeno školné i na veřejných VŠ. Jaká bude jeho výše a jakým způsobem jej budou studenti platit, ale zůstává stále nejasné. Stávající systém poplatků na veřejných VŠ umožňuje studentům, aby požádali, a to například ze sociálních důvodů, o jejich prominutí či snížení. O takové žádosti pak rozhoduje rektor. Šance na její úspěch ale nejsou příliš velké.
