2 fotky 
Jedni je milují, druzí je odsuzují. Komiksová zpracování klasických děl vzbuzují rozporuplné reakce. K dostání je adaptace Malého prince, Paní Bovaryové či slavného Hobita. Jenže komiksovou podobu dostává i poezie. Nevěříte?
Obálka prvního čísla časopisu Poetry comics, který upoutal pozornost umělecké veřejnosti. Zdroj: wikipedia.org
Nápad vytvořit poetry komiks se zrodil v mysli amerického spisovatele, výtvarníka a performera Davea Morice. Naopak myšlenka převést poezii do obrazu vzešla z rozhovoru s básníkem, který mu řekl, že pomocí slov maluje obrazy do lidské mysli.
Morice se proto vzápětí rozhodl převést poezii do obrazů, a to doslova. První poetry komiks vytvořil roku 1978 podle básně Sylvie Plathové s názvem Daddy.
Nemalý ohlas poetry komiksu
O rok později Morice tuto komiksovou báseň otiskl v prvním čísle časopisu nazvaného jednoduše Poetry Comics. Výtisk rozeslal několika básníkům napříč Spojenými státy americkými a setkal se s úspěchem. Během následujících tří let vytvořil dalších sedmnáct čísel časopisu. Morice je rovněž tvůrcem tří antologií komiks poetry. První z nich vyšla již roku 1980, další v letech 1994 a 2002.
Poetry komiks sice vzbudil nemalý ohlas, přesto nikdy nedosáhl takové popularity jako komiks klasický. Nelze mu ale upřít jistou zásluhu – spolu s ním se totiž otevřela další možnost uměleckého vyjádření.
Od doby poetry komiksů Davea Morice vznikla řada komiksových adaptací slavných básnických děl. Oslovila a inspirovala umělce, kteří píší básně a sami je výtvarně doplňují.
K těm současným patří například brooklynská básnířka a výtvarnice Bianca Stone. Stone dala komiksovou podobu básni Emily Dickinson s názvem I´m Nobody! Who are you? a řadě dalších. Kromě toho sama vytváří originální poetry komiksy, které publikuje například na serveru The Poetry Blog. Spojením vizuálního a verbálního sdělení tak oslovuje i ty, kteří jinak poezii příliš neholdují. Právě v tom lze spatřovat výhodu tvůrců poetry komiksu oproti básníkům s úzkým okruhem čtenářů.
Erbenova Kytice jako komiks?
Pro mladší generaci je obraz mnohem přístupnější a stravitelnější než verbální sdělení. Proto se komiksy řadí po bok učebnic pro základní školy. Mají za úkol zpřístupnit složitější díla klasické literatury či seznámit žáky s historickou epochou poutavějším způsobem, než to činí standardní učebnice.
Snazší přístupnost komiksu menším čtenářům se stala impulsem pro vytvoření komiksové podoby slavné Kytice Karla Jaromíra Erbena. Té však bývá vyčítána přílišná modernizace baladických příběhů.
Erbenova Kytice převedená do komiksu vyvolává rozporuplné reakce. Zdroj: Kytice – komiks. Garamond, 2006.
Poezie v komiksu zřejmě najde své příznivce i odpůrce. Nelze jí však upřít její mnohé přednosti. Umělcům může sloužit k vytvoření netradičních děl a jasnějšímu vyjádření myšlenek. Čtenářům, a to nejen z řad školáků, pak může zpřístupnit mnohá díla klasické poezie, která jsou jim jinak nesrozumitelná. V neposlední řadě poetry komiks může znovu oživit již zapomenuté básně.
