×
TOPZINE.cz

Podzimní Sázavafest: Zažijeme návrat Tiché Dohody s Blankou?

V sobotu 8. listopadu proběhla v pražském klubu Abaton podzimní verze multižánrového hudebního festivalu Sázavafest. Ten se měl letos uskutečnit poprvé ve větších prostorách v Malé sportovní hale. To se nakonec změnilo, podobně jako program festivalu.

Místo nachlazené zpěvačky Jany Loty, která měla celou akci i moderovat, vystoupila většině lidí neznámá pražská kapela Tear. Její styl nejistě představil náhradní, ale pro Sázavafest tradiční, moderátor festivalu Petr Karban slovy: „Je to něco mezi rockem a gothikou.“ Vystoupení kapely

nakonec mohlo připomínat mix stylů německých formací Ramstein a Scooter. Ačkoliv ve čtveřici Tear chyběl bubeník, skupina předvedla výbornou show s mohutným poskakováním frontmana Zdeňka Vovesného, které k pečlivě nacvičené choreografii z hodiny baletu mělo asi tak blízko jako africký domorodec k eskymačce. Škoda, že si nedal osvětlovací technik více práce se světly, které na pódium zběsile házela paprsky o jejichž barevné kombinaci se mi ani v tom nejbláznivějším snu nezdálo. Před stagí svorně poklepávalo nohou úzké publikum tvořené převážně kamarády členů kapely, na které během koncertu houslistka pomrkávala a rozdávala vlídné úsměvy. Není divu, většinu lidí do Abatonu přivedla především známá jména jako Ewa Farna, Wohnout nebo Rybičky 48, které si jejich fanoušci během festivalu vehementně žádali na sms chatu, jež byl promítán na plátno za hrajícími kapelami.

Deset minut byl čas, během kterého jsem se přesunul v rozsáhlých prostorách Abatonu o něco výš, abych stihnul začátek koncertu 2Wings. Protože ani tato kapela ještě v sále neměla moc fanoušků,

časový interval mezi koncerty vystačil na to, abych si stačil dojít pro další kelímek piva, a ještě zaujmout dobrou pozici pod pódiem. Hostem mužského tria byla zpěvačka Blanka Šrumová, díky níž se začala vést spekulace o comebacku kapely Tichá dohoda, která zažila svou zlatou éru v 90. letech. K tomu ale pravděpodobně nedojde, protože Blanka na společném vystoupení po osmi letech prohlásila směrem ke svým kolegům: „Kdo ví, kdy se zase setkáme, že?“. Jejich vystoupení mě po absolvovaném koncertu Tear zaneslo opět do rockového žánru plného nostalgie 70. až 90. let. Ta se mi společně s dalším pivem dostala snad až do mého nitra. Protože mi přišla škoda se toho pocitu zbavovat, vynechal jsem koncert tanečních Le Pneumatiq a zamířil do mezipatra, kde se na televizních obrazovkách promítali sestřihy z letního Sázavafestu v Kácově.

Na koncert Ewy Farné, okořeněný křtem prvního DVD a živého CD se záznamem úspěšného jarního turné, už byl sál zaplněn. O talentu mladé zpěvačky svědčí i fakt, že na velkém letním Sázavafestu v Kácově se na její vystoupení přišlo podívat několik tisíc lidí. Možná i to je jeden z důvodů, proč se křtu DVD v Abatonu zúčastnil sám ředitel festivalu Pavel Kloupar, který otevřeně vyslovil svou tužbu, aby v následujícím roce opět zahrála v Kácově. Kdybych měl klobouk, smekl bych ho před touto slečnou. Ačkoliv její hudební styl není zrovna mým šálkem kávy, její zpěv je vynikající a suverénost na pódiu jako lety zkušeného profesionála.

Chvíli po mladičké české popové hvězdě přišli slovenští Desmond, kteří se v čele s charismatickým Kulym v České republice pořádně ukázali na společných koncertech s Chinaski. Bohužel s jejich hudbou se nemohli poprat zvukaři, na které si už stěžovala Blanka Šrumová. Jejich techničtí kolegové se to asi snažili kompenzovat výrobníkem mlhy, který v jednu chvíli zahalil pódium iluzí dýmu, proti kterému jsou hořící deštné pralesy jen dvakrát převařené presso. Bez mlíka.

Koncert kapely Banana Zeros, o které jsem nikdy před tím neslyšel, mě nijak zvlášť nezaujal. Možná to bylo také tím, že zvukaři na druhé stagi nefungovali o nic lépe než na té první. Zašel jsem proto do Backstage, kde jsem objevil polospící pop-punkovou kutnohorskou partičku Rybičky 48, a dozvěděl jsem se od kytaristy Petra Lebedy zajímavé informace o natáčení jejich nového videoklipu k písničce Emily. V něm si zahrál i český pornokrál Robert Rosenberg, ale i Standa Hložek. Našli si to ale zajímavé komparsisty… Hodinu a půl před půlnocí se kapela jako mávnutím kouzelného proutku probrala a šla chystat svou aparaturu.

Zvedl jsem se také a stihnul ještě část koncertu Gipsy.cz, kteří si nedávno připsali na konto další mezinárodní úspěch – jejich deska Reprezent obsadila třetí místo v říjnovém žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 47 evropských specialistů na world music. A v sobotu v Abatonu utvrdili publikum v tom, že dělají jednu z nejlepší word music u nás.

Než Gipsy.cz na hlavní stagi dohráli, Rybičky 48 nastupovali na druhém pódiu před své fanoušky, kteří se sem ne všichni pořádně vešli. Během zkoušení bassákovi Kubovi Rybovi někde spadly kalhoty, ale na schopnost rozezpívat dav nemělo jeho vystoupení ve spodkách negativní efekt. Ba naopak. Na všech bylo vidět, že se výborně baví a sál zůstal plný až do posledních písniček, včetně letošního singlu Ooou, ačkoliv na hlavní stagi už hráli Wohnouti.

Wohnouti zahráli ty největší pecky ze všech svých dosud vydaných CD, a nechyběla ani exkluzivní ochutnávka několika songů, jež by se mohli objevit na chystané desce. Do koncertu na Podzimním Sázavafestu v Abatonu měla kapela natočených devatenáct písniček. Na Skyline od jedné ráno jsem bohužel už nevydržel, ale jsem si jist, že nebudou chybět na letním Sázavafestu v Kácově…

Ohodnoťte tento článek


1 Komentář Podzimní Sázavafest: Zažijeme návrat Tiché Dohody s Blankou?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..