2 fotky 
Je ve vašem životě někdo, o kom jen sníte? Představujete si, jaké by bylo, být s ním? Chováte k němu hluboký cit, který ale nikdy nepřesáhne určité meze? Pak je to zkrátka vaše platonická láska.
Tento druh lásky je naprosto běžnou součástí našeho milostného života a je jedno, jestli jste zadaní nebo sami. O někom zkrátka sníte. Představuje pro vás dokonalý protějšek, přesto zůstává jen u těch představ. Proč?
Proč opravdovou lásku se svou platonickou láskou prožíváme jen ve svých představách? Z velké části možná proto, že je to také láska tajná, jednostranná. Pokud je však oboustranná, je to proto, že máme strach, že by skutečnost zničila ty sladké sny, které o tom druhém máme.
Platonická láska bývá definována jako silný citový vztah bez sexuálních prvků. Je to vlastně určitý druh obdivu vůči někomu, koho třeba osobně neznáme. Nebo známe, ale nemůžeme s ním být.
A ke komu že takový druh lásky můžeme pociťovat?
Herec, zpěvák – snadno se může stát, že se zamilujete do někoho, koho znáte jen z televize, plakátů a časopisů. Jistě, týká se to především hodně mladé populace. I když možná byste se divili, jak se můžou i starší ženy nebo muži zakoukat do nějaké hvězdy.
Učitel/ka – tak to je přímo ukázkový příklad platonické lásky. Většinou se týká dívek. Ty častěji než kluci vzdychají nad svými profesory a sní o tom, že třeba jednou… nejen holky takhle blázní. Mladá přitažlivá učitelka dokáže se svými žáky dělat divy. Ti se totiž v její přítomnosti na učení vůbec nedokážou soustředit.
Autorita – to se také stává častěji holkám. Nějaký muž v jejich okolí na ně dělá hluboký dojem svým chováním, postavením nebo rozhledem. A obdiv se snadno změní v platonickou zamilovanost.
Známá neznámá – tím je myšlena osoba, kterou potkáváte, a ačkoli jste spolu neprohodili nikdy ani slovo, cítíte se jí celí okouzlení. Přitom neznáte její povahu a zájmy. Přesto jste z ní celí paf.
Něčí přítel/kyně – víte o dokonalém protějšku pro sebe, jen to má malý háček. Chodí s vašim kamarádem, kamarádkou nebo dokonce příbuzným. A tak si jen představujete, jaké by to bylo, kdyby…
Platonicky zamilovaní můžete být i do svého kantora
Kamarád/ka – někdo tvrdí, že se holky a kluci přátelit můžou, a jiní zase, že to nejde, aniž by jeden nebo druhý necítil něco více. Podle mě je to individuální, a tak připouštím obě dvě varianty. Pokud ke svému kamarádovi či kamarádce cítíte něco více a líbí se vám, přesto nechce přátelství ohrozit vyzrazením svých citů, pak se dá také hovořit o platonické lásce.
Bývalí partneři – velmi často se doživotní platonickou láskou stává také vaše první láska. Na ni mnoho z nás vzpomíná a kolikrát se zasní, jaké by to bylo, kdyby se to tehdy nepokazilo. Odstupem času vymažeme z hlavy nesváry, které za rozchodem stály, a stejně tak zapomeneme na probrečené noci. Místo toho k tomu druhému pořád něco cítíme, ač se to nedá srovnat s tím, koho milujeme nyní a koho si třeba chceme vzít.
Platonická láska je zkrátka o snění, o toužení, o sladkých představách, které zůstávají jen ve vaší hlavě. A na takových představách není vůbec nic špatného. Řekla bych, že je to dokonce zdravé.
